Článek
Bezletové zóny v Česku narušují bezpilotní letouny. A není přitom jasné, nakolik jde o chybu nepozorných hobby dronařů a v kolika případech jde například o pokus o špionáž.
V krajních případech proti nim může zasáhnout policie, jenže ta nemůže být všude. Ministerstvo vnitra a resort dopravy připravují novelu legislativy, která usnadní likvidaci dronů, jež se bez povolení objeví třeba nad jadernou elektrárnou nebo skladem paliva.
Možnost zasáhnout mají nově získat i proškolení pracovníci kritické infrastruktury. „Záleží na situaci, může to být fyzická likvidace nebo zarušení signálu,“ objasňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy první náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Podmínkou pro takovou akci má být vyhlášení speciální bezletové zóny „nad plotem“ konkrétního objektu nezbytného pro chod státu.
Navrhované změny jsou prvním výstupem výboru pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj, který loni na podzim při Bezpečnostní radě státu zřídila ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Nová legislativa nyní míří do meziresortního připomínkového řízení, platit by mohla začít od poloviny příštího roku.
Kdo dnes zajišťuje ochranu českého nebe před drony?
Je potřeba rozlišit dvě věci. První jsou útoky vnějšího nepřítele, ze zahraničí, to řeší Armáda České republiky, potažmo ministerstvo obrany.
My se tady dnes bavíme o vnitřní bezpečnosti, o ochraně subjektů kritické infrastruktury. To znamená, že pilot dronu přijede k subjektu kritické infrastruktury a pronikne jím do chráněného perimetru. V takovém případě v dnešní době policie ani subjekty kritické infrastruktury nemají možnost zasáhnout.
Policie má možnost zasahovat pouze v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo majetku. Tím policisty vystavujeme právní nejistotě, protože musí posuzovat, jestli dochází k faktickému ohrožení zdraví nebo majetku, což je konkrétně u špionáže těžko posouditelné, vzhledem k tomu, že v takové situaci je to o sekundách, maximálně o minutách, takže prostor pro nějaké právní posouzení není.
V Česku už dnes existují bezletové zóny, jejich seznam je volně dostupný na internetu, přesto ale dochází k jejich stále častějšímu narušování. Víme, v kolika případech jde o nepozorné hobby dronaře, kteří si bezletové zóny nevšimnou, a kdy jde naopak o úmyslné narušení, například právě za účelem špionáže?
U velké části narušení přesně nevíme, co se tam děje. Ať jde o státní, nebo nestátní subjekty, tak tím, že nyní nemáme možnost zasáhnout, ani nevíme, co se stalo.
Víme, že došlo k narušení, že tam nějaký dron byl, a když za pět minut přijela policie, tak už byl pryč a policisté už nemohli dopátrat stoj ani pilota. Jestli to byl pouze nějaký hobby pilot, který si to chtěl vyzkoušet, nebo zda tam byl jiný, škodlivější záměr, dnes nevíme.
Možnost, nikoliv povinnost
Ministerstvo vnitra a resort dopravy teď nachystaly novelu zákona tak, aby zásah proti dronům byl snazší. Jaké změny navrhujete?
Posílí se tím právní jistota policie, takže v případech, kdy půjde o kritickou infrastrukturu, budou moct zasáhnout bez nějakého dalšího rozmýšlení, výzev nebo čehokoliv dalšího.
Jde opravdu o minuty a jde o subjekty kritické infrastruktury, jejichž ochrana je v zájmu nás všech.
Možnost zasáhnout proti dronům nově dostanou také pracovníci subjektů kritické infrastruktury. Jde o možnost, nikoliv povinnost.
Jak to má v praxi fungovat?
Bezletové zóny už dnes existují, ale není to tak, že by takovýto zásah bylo možné provést ve všech těchto zónách.
Aby byl možný, vznikne nový institut speciální bezletové zóny, která bude vyhlášena pouze přímo nad perimetrem subjektu kritické infrastruktury. Pro lepší představu řekněme, že bude nad plotem daného objektu.
O vyhlášení speciální bezletové zóny bude muset požádat samotný subjekt kritické infrastruktury u Úřadu pro civilní letectví. Následně musí firma nebo společnost vytvořit příslušné vnitřní předpisy podle metodiky, kterou vydají ministerstvo vnitra a ministerstvo dopravy. Musí také proškolit své zaměstnance, kteří – pokud dojde k narušení perimetru – budou mít možnost zasáhnout.
Čím budou drony likvidovat?
Záleží na situaci. Může to být fyzická likvidace nebo zarušení signálu. Spektrum kritické infrastruktury je široké, od letišť přes areály nemocnic po sklady paliva, takže to nejde paušalizovat.
Když pracovník kritické infrastruktury dron zlikviduje, musí ještě zavolat policii?
Samozřejmě. V případě, že to bude subjekt kritické infrastruktury, musí zavolat policii vždy. Není to tak, že si něco sestřelím a schovám si to.
Takže když bude mít policie k dispozici sestřelený dron, tak by mohla zjistit, proč tam vůbec letěl a co měl za úkol dělat?
Přesně tak. Ale my si od toho slibujeme, že se výrazně sníží počet narušení, už jenom z titulu toho, že tady zákon bude.
