Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prach, vystavení vysokým nebo naopak nízkým teplotám a k tomu odboráři navrhují například i riziko nakažení svrabem na pracovišti.
Na Ministerstvu zdravotnictví se pracuje na definování rizikových faktorů, na základě kterých budou moci lidé odejít bez postihu dříve do důchodu.
Aktuálně se podle informací Seznam Zpráv vytváří analýzy na základě milionů dat o pracovních úrazech, nemocech z povolání nebo invaliditě. Konkrétně se vyhodnocuje 350 milionů záznamů.
Výsledky mají posloužit jako podklady k určení pracovníků, kteří mají mít nárok na dřívější důchod.
„Nějaké zárodky náročných profesí máme už nyní, například hasiče nebo záchranáře. Ale nejde o správné naplnění institutu náročné profese. Chtěli jsme tedy celý systém odbřemenit od jakýchkoliv emocí a řídit se čistě hodnotami, které zjistíme z aktuálních dat,“ vysvětluje Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na Ministerstvu zdravotnictví.
Jeho slova potvrzuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. „Tyto subjekty nyní intenzivně pracují na komplexní analýze dat invalidity a dočasné pracovní neschopnosti za uplynulých deset let s cílem získat další objektivní datovou základnu,“ uvedl Jakub Augusta, mluvčí ministerstva.
Výsledky analýzy lze očekávat nejdříve na přelomu února a března.
„Černý Petr je u nás, ale zase je třeba dodat, že data, která k analýze potřebujeme, jsme obdrželi až začátkem prosince,“ řekl Seznam Zprávám Matyáš Fošum.
Rizika, ne názvy profesí
Obě oslovená ministerstva zdůrazňují, že výsledkem nebude seznam názvů náročných profesí, ale spíše seznam rizikových faktorů, na základě kterých budou mít pracovníci nárok na dřívější důchod.
„Protože používání názvu profese není pro zaměstnavatele závazné, volba názvu profese zaměstnavatelem nemůže určovat, zda má nebo nemá zaměstnanec na odchod do důchodu za zvýhodněných podmínek nárok,“ říká Jakub Augusta.
„Máme zhruba nějaký jeden milion názvů profesí, které samozřejmě není problém případně přejmenovat, takže bychom v takovém případě začínali zase od začátku. Nejdeme tedy po názvech profesí, ale po rizikovém faktoru,“ líčí Matyáš Fošum z Ministerstva zdravotnictví.
Pracovních rizikových faktorů je celkem 13. Jde například o prach, chemické látky, hluk, vibrace, fyzickou zátěž, zátěž teplem, zátěž chladem, psychickou zátěž nebo práce s biologickými činiteli nebo ve zvýšeném tlaku vzduchu.
Čtyři kategorie práce a 13 rizik
Rizikovost práce se podle vyhlášky stanovuje do čtyř různých kategorií:
- 1. práce, při které není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
- 2. práce, u které lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně,
- 3. práce, při níž jsou překračovány hygienické limity,
- 4. práce, při níž je vysoké riziko ohrožení zdraví.
Rizikovými faktory jsou: prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní polohy, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
„Abychom se vyvarovali případných budoucích chyb, že rizikový faktor pracovní neschopnost nezpůsobuje, zvolíme jen takové, u kterých si můžeme být na sto procent jistí,“ uvedl pro Seznam Zprávy ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na Ministerstvu zdravotnictví.
Faktory následně budou doplňovány v návaznosti na další studii, na které Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci. Využívat také mají rešerše zaměstnavatelů z dalších států Evropské unie.
Svrab jako důvod pro dřívější důchod
Odbory ale avizují, že budou trvat i na dalších faktorech, které by se měly do náročnosti profesí a možnosti odejít dříve do důchodu propsat.
„Jedním z charakterů těžké profese může být i nemoc z povolání. A třetí nejčastější nemocí z povolání je svrab. Přitom si lidé myslí, že je to neexistující nemoc. Pravda to není a dopadá to převážně na ženy ve zdravotnictví. A dostanou se do situace, že doživotně nemohou vykonávat svoji práci,“ říká Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
Podle něj by se právě i svrab měl počítat mezi biologická rizika.
Obecně by podle Středuly měli mít nárok na předčasný důchod lidé pracující v rizikových kategoriích tři a čtyři, tedy práce s riziky a vysoce rizikové práce.
„Jsou tam tendence to zúžit, z našeho pohledu zcela nadbytečné. Jsme ale otevřeni debatám, chápeme, že to není jednoduché,“ dodává Středula.
Podle aktuálního znění zákona o důchodovém pojištění mohou záchranáři a hasiči odejít do řádného důchodu dříve – pokud odpracovali 4400 směn, mohou odejít o 30 měsíců dříve do důchodu. Za každých dalších 74 směn mohou odejít o další jeden měsíc dříve, maximálně lze ovšem odečíst 60 měsíců.
Na podobném principu by v budoucnu měly fungovat i další náročné profese.
