Článek
Rusko by v následujících měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím. Mohlo by například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Ukrajinu nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi Severoatlantické aliance.
Na mezinárodní konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby v Poslanecké sněmovně to v pondělí řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Zopakoval, že Rusko je pro ČR největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.
„Ta hrozba není aktuální teď, ale v následujících měsících, třeba po vyhlášení nějaké formy mobilizace ji nelze vyloučit,“ prohlásil Koudelka. Není však podle něj třeba podléhat hysterii. „Jsme dostatečně silní, abychom všem těmto hrozbám dokázali úspěšně a efektivně čelit. Ale musíme být na ně připraveni,“ dodal. Spolu s přítomnými vrcholnými zástupci policie se Koudelka shodl na tom, že je Česko jednou z nejbezpečnějších zemí světa.
Koudelka stejně jako v dřívějších letech poukázal na dezinformační snahy Ruska, kterým musíme čelit zejména budováním silné společnosti. Rusko podle něj není schopné západní demokratické země porazit vojensky ani ekonomicky, a proto se je snaží rozdělit. „Je nutné zúžit operační prostor ruské dezinformační mašinérie,“ uvedl.
Není možné ruskou hrozbu zpochybňovat, a zlehčovat její přítomnost u hranic jednotlivých států, uvedl šéf BIS. Stejně jako dříve Rusko mluvilo o tom, že ruské obyvatelstvo je na Ukrajině utlačováno, tvrdí nyní podobné věci o Pobaltí. ČR a ostatní demokratické státy musí podle Koudelky Rusku jasně říct, že vědí, co plánuje a že mu nevěří.
Ruský prezident Vladimir Putin v září prohlásil, že se Rusko nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva ruskojazyčných obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky. Řada západních představitelů poté varovala před možností, že se Rusko pokusí udeřit proti některému z evropských států v odvetě za pomoc, kterou Evropa poskytuje Ukrajině. Ta od února 2022 čelí ruské invazi.
