Lékařka psala rodině, že v mléce není toxin. „Ztratili jsme důvěru v systém“

Večer 5. ledna 2026. Gabriela se na sociálních sítích dočte, že firma Nestlé stahuje z trhu kojenecké mléko Alfamino - oficiálně jako preventivní opatření kvůli možné přítomnosti bakterie Bacillus cereus. Okamžitě zamíří do kuchyně zkontrolovat plechovky s výživou. Zjišťuje, že mléko, které její čtyřměsíční syn několik dní pil, je ze stahovaných šarží.

Píše hned ošetřující lékařce. Alfamino je totiž určené pro nemocné děti, Gabriela ho měla na recept.

„Může mít problémy z toho? Krev v plence je častější, i buzení, neklid a ublinkávání,“ sděluje Gabriela ve zprávách, které má redakce k dispozici.

„Dnes jsem se to také dozvěděla. Tyto problémy by to dělat nemělo, ale vyloučit se to nedá,“ odpovídá jí Milena Dokoupilová, neonatoložka a primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice.

Chlapec měl zdravotní potíže už předtím. Gabriela, jež si nepřála zveřejnit své celé jméno, popsala SMS zprávou lékařce zhoršení jeho stavu již 22. prosince 2025. Syn se budil každou hodinu s pláčem, měl silný zelený průjem, stopu krve ve stolici a silné opruzeniny. O týden později hlásila lékařce, že dítě má stopy krve ve stolici každý den, někdy i vícekrát.

Lékařka Dokoupilová připustila, že dítěti Alfamino nemusí vyhovovat. Gabriela měla přesto pochybnosti. „Opravdu jeho problémy nemohou být způsobené něčím jiným než stravou?“ Lékařka odpověděla, že v tomto věku je nejpravděpodobnější právě strava.

„Ještě bych tomu dala aspoň 1–2 týdny,“ napsala lékařka v prosinci. Chlapec v tu chvíli pil Alfamino sedmnáctý den.

Onen pondělní večer 5. ledna Gabriela zjistí, že má doma výrobky, které patří ke stahované šarži. „Ona je potíž, že se to bude pravděpodobně týkat více mlék různých značek. Vyměnit to můžete,“ píše lékařka a dodává: „Dělá to akutní infekci - průjem, zvracení. Ne chronické potíže.“

Gabriely syn pil mléko ze šarží, které nechala později redakce Seznam Zpráv otestovat v belgické laboratoři Sciensano, protože české úřady analýzu odmítly provést. Mladá maminka se tehdy postupně obracela s žádostí na Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci i tehdejší hlavní hygieničku.

Všude její žádosti zamítli s tím, že mléka už byla stažená, a tak je není třeba testovat. Inspekce pak vysvětlila, že se soustředí na analýzu mlék, která zůstala na trhu.

„Když nám nikdo nechce odpovědět na otázku, jak moc byla případně mléka kontaminovaná, nikdo je nechce testovat, začínám se bát, že jsme žili v bludu. Že nešlo o preventivní stahování a může to být horší, než si myslím,“ svěřila se v květnu Gabriela, když redakci předávala dvě neotevřená balení kojeneckého mléka Alfamino, které pil její malý syn.

Následně začátkem června laboratorní výsledky ukázaly, že mléko obsahovalo devětkrát více toxinu cereulid, než jsou současná bezpečnostní doporučení. Česká pobočka Nestlé výsledky nerozporovala. Uvedla, že rozhodnutí o stažení výrobků vycházelo z testování vstupní suroviny, a z toho důvodu nemůže ke koncentracím cereulidu ve finálních výrobcích poskytnout další informace.

Toxin cereulid může způsobit otravu, nikoli infekci. Mezi příznaky patří průjem a zvracení, které je zvláště nebezpečné pro kojence a malé děti kvůli riziku dehydratace.

„Pokud by došlo k jeho dlouhodobé konzumaci, tak některé zdroje uvádějí možné poškození střevního mikrobiomu. Nejcitlivější a nejvíce ohroženou skupinou při dlouhodobém příjmu tohoto toxinu jsou kojenci a malé děti,“ uvedla už dříve pro Seznam Zprávy Daniela Winklerová z Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti Státního zdravotního ústavu.

Důkaz, že kontaminované mléko způsobilo zdravotní problémy dítěte, rodina nemá. Testy z biologických vzorků na toxin cereulid nejsou v Česku dostupné. Na otázku, kolik cereulidu už může být pro kojence skutečně nebezpečné, nemá věda jednoznačnou odpověď.

Vědci z belgické laboratoře Sciensano nicméně uvádějí ve svém odborném článku - s odkazem na dřívější studie -, že koncentrace cereulidu v rozmezí 5 až 10 μg/kg byly v odborné literatuře spojovány se vznikem onemocnění. Tyto hodnoty se ovšem vztahují k dospělým, nikoli dětem. Ve vzorcích mléka Alfamino, které poskytla redakci Seznam Zpráv rodina Gabriely, přitom naměřené hodnoty toxinu dosáhly 4,73 až 4,77 μg/kg.

Web Ministerstva zemědělství pak upozorňuje, že „ve vzácných případech těžké otravy v důsledku vysokých koncentrací cereulidu může dojít k poškození orgánů, zejména jater a ledvin. V minulosti to v ojedinělých případech vedlo ke smrtelným onemocněním.“

Vraťme se v čase. V pátek 6. února 2026 píše Gabriela lékařce, že se od vysazení Alfamina neobjevila v synově stolici krev a chlapec nemá ani řídkou stolici. Zároveň oznamuje, že se chce obrátit na výrobce, společnost Nestlé.

Že mohou být některá mléka kontaminovaná toxinem, byla v tu dobu již veřejně známá informace. Ve varování hlavní hygieničky Barbory Mackové z 30. ledna se u Alfamina uvádí: „Výsledky analýzy potvrdily přítomnost cereulidu.“

Gabriela proto lékařce Mileně Dokoupilové píše: „Teď je kontaktuji s podezřením, že ten toxin mu tyto potíže způsobil. Byl potvrzen i hygienou, že tyto naše šarže ho obsahovaly.“

Lékařka odpovídá: „Nebyl to toxin, ale Bacillus cereus,“ a dodává: „V těch šaržích byl ve všech, použila ho spousta dětí. Ale jelikož by to problém udělat mohlo, tak byla šarže stažena. U jiného dítěte jsem to nezaznamenala. Je fajn, že už je mu lépe.“

Gabriela lékařku upozorňuje, že už je známo, že jde o toxin produkovaný bakterií Bacillus cereus, a posílá jí konkrétní odkazy. Připomíná, že se toxin v některých mlécích už prokázal a že jsou v Německu hlášena podezření na otravy. Lékařka odpovídá, že další informace hledala, ale krev ve stolici mezi příznaky nenašla. „Průjem to vzácně udělat může, ale hlavně zvracení,“ napsala.

Na žádost rodiny lékařka vydává zprávu, která shrnuje dosavadní potíže dítěte včetně zhoršení během prosince. „Průběh gastrointestinálních obtíží by mohl souviset s podáváním výživy Alfamino i vzhledem k poměrně rychlému zlepšení po vysazení této výživy,“ píše. Dodává však, že definitivní určení příčinné souvislosti není možné.

Dokoupilová odmítá, že by zpochybňovala, že cereulid je toxin. „Ve stručné zprávě zaslané prostřednictvím aplikace WhatsApp jsem formulovala informaci o souvislosti mezi bakterií Bacillus cereus a toxinem cereulid. Vzhledem ke stručnosti a formátu zprávy mohla být formulace interpretována jinak, než jsem zamýšlela. Mým záměrem rozhodně nebylo tvrdit, že cereulid není toxin, ani zpochybnit závažnost situace,“ napsala nyní Seznam Zprávám.

Gabriela popisuje, jak postupně ztrácela důvěru v celý systém. „Neustále jen všichni opakovali, že jde o preventivní stažení. A opakují to dodnes, přestože máme v ruce důkaz, že mléko, které pil náš syn, bylo kontaminované toxinem,“ říká Gabriela.

„Čím více jsme začali paní doktorce Dokoupilové klást otázky kolem Alfamina a možného vztahu mezi touto výživou a problémy našeho syna, tím více jsme cítili změnu v přístupu. Zásadní moment nastal, když byl produkt stažen. Tehdy jsme čekali, že se někdo zpětně začne aktivně zajímat o to, zda zdravotní obtíže našeho dítěte nemohly být součástí stejného problému. Nic takového jsme nezažili,“ popisuje.

Když pak Dokoupilová napsala, že nejde o toxin, rodina znejistěla. „Pro nás to byl další moment, kdy jsme začali pochybovat, zda dostáváme informace, které bychom od odborníka v takové pozici očekávali,“ vysvětluje Gabriela.

Lékařčinu reakci vnímala jako bagatelizaci.

Bod zlomu podle Gabriely nastal, když zjistila, že má lékařka vazby na společnost Nestlé. „Do té doby jsme jednotlivé události vnímali odděleně. Pak jsme začali dohledávat veřejné informace a zjistili jsme, že paní doktorka sama ve svém prohlášení deklarovala střet zájmů a popsala své profesní vztahy se společností Nestlé,“ říká Gabriela.

Zároveň ale dodává: „Neříkám, že její vazby na Nestlé ovlivnily její rozhodování o našem synovi. Takové tvrzení bych nemohla prokázat. Ale odmítám představu, že by rodič měl takovou informaci považovat za nepodstatnou.“

Jak už v pondělí 19. října popsaly Seznam Zprávy, Milena Dokoupilová je členkou poradního orgánu ministra zdravotnictví pro výživu dětí. Své vazby na Nestlé přiznala už před rokem. V září 2025 podepsala jako garantka odborného materiálu Podpora kojení ve zdravotnických zařízeních prohlášení o možném střetu zájmů.

Uvádí v něm, že od roku 2017 každoročně pořádá konferenci Dny novorozeneckých kazuistik, na kterou přispívá Nestlé. Do roku 2018 jí Nestlé „sporadicky“ uhradilo poplatky na konferenci Neonatologické dny. V roce 2024 pak bez honoráře vystoupila na webináři, který Nestlé organizovalo.

Metodici NIKEZ, kde publikace vznikala, označili Milenu Dokoupilovou za osobu v přímém střetu zájmů. Na formulaci doporučení týkajícího se dokrmování se proto podílet nemohla.

Dokoupilová dnes říká, že konferenci nepořádá ona, ale Nemocnice Hořovice, kde působí. Podle svých slov akci pouze organizuje a je její odbornou garantkou. Přiznává, že se na financování podílejí i výrobci náhrad mateřského mléka, v jaké míře však neuvedla. „Financování těchto akcí zajišťuje pořadatel,“ reagovala.

A dodala, že od výrobců mléka jako lékařka nic nepřijímá: „Já osobně jsem za posledních pět let od výrobců náhrad mateřského mléka, včetně společnosti Nestlé Health Science, neobdržela žádnou finanční či materiální podporu.“

Gabriela si ale myslí, že měla jako rodič o možném střetu zájmů lékařky vědět. „U lékaře v takto vysoké odborné pozici očekávám mimořádnou míru transparentnosti. Ne proto, že existence střetu zájmů sama o sobě znamená pochybení, ale právě proto, aby pacient nebo rodič nemusel zpětně přemýšlet, zda mohl mít nějaký vliv na doporučení, která dostával,“ míní.

Zástupci společností Nestlé a Danone přiznali před časem v Senátu, že informovali lékaře písemně nebo prostřednictvím svých obchodních zástupců. Stát o tom věděl, a počítal s tím, že lékaři mají potřebné informace, potvrdila v Senátu tehdejší hlavní hygienička Barbora Macková.

Dokoupilová tvrdí, že se o stahování mléka dozvěděla začátkem ledna z nemocniční lékárny. „S obchodními zástupci výrobců jsem informace o kontaminaci v této souvislosti neřešila,“ odpověděla. Uvedla také, že by příště ocenila od státu včasné, jednotné a nezávislé informace. „Ze kterých by mohli zdravotníci vycházet při komunikaci s pacienty a jejich rodinami,“ dodala.

Gabriela upozornila i další lékaře svého syna, že se v mléce našel toxin a Seznam Zprávy zveřejnily laboratorní protokol. A ptala se na další vyšetření. „Pediatrička mi řekla, že to jsou bulvární informace, alergoložka mi řekla, že má informaci od výrobců a od obchodního zástupce, který jí tvrdil, že se nic zásadního neděje a jde jen o preventivní opatření,“ sdělila Gabriela i na jednání zdravotního výboru Senátu.

Střet zájmů může působit nenápadně a ovlivnění bývá nevědomé, vysvětluje lékařka a epidemioložka Eliška Selinger, která se tématu věnuje na Univerzitě Karlově. „A především, s dopadem na důvěru veřejnosti,“ říká.

Podle Selinger může mít střet zájmů mnoho podob, například konzultace pro výrobce, sponzorování vzdělávacích konferencí nebo pohoštění. „Dostupné analýzy efektu darů v medicíně dokládají, že dar nevytváří jen sympatie, ale pocit závazku a nevědomě tak mění způsob, jakým hodnotíme informace ve prospěch dárce,“ upozorňuje a dodává: „Efekt střetu zájmů a různých forem darů tak neběží proto, že jsme se aktivně rozhodli ‚pro výrobce něco udělat‘, ale protože dar, i velmi malý, vybuduje podvědomou pozitivní vazbu, kvůli které můžeme být méně ostražití. I když to myslíme upřímně dobře.“

„Dostupná data jsou v tomto ohledu nepříjemně výmluvná. I jediné sponzorované jídlo v hodnotě do 20 dolarů je spojeno s měřitelně vyšším předepisováním propagovaného přípravku. Začátkem října vztah potvrdil i rozsáhlý přehled medicínské organizace Cochrane, který shrnul 93 studií na toto téma. Dary a platby od farmaceutických firem souvisí s méně vhodnou preskripcí, větším počtem předepsaných léků a pravděpodobně i vyššími náklady. Čím víc kontaktu s firmami, tím výraznější efekt,“ uvádí Selinger.

Komerční sektor ale podle ní není automaticky „zdrojem zla“. „Naopak, vyrábí řadu zajímavých věcí. Je ale třeba chápat, že ne všechny zájmy komerčního sektoru jsou také zájmem veřejného zdraví. A zejména některá odvětví, včetně výrobců náhrad mateřského mléka, mají za sebou velmi dlouhou historii nepěkného chování,“ dodává.