Článek
Brno dlouhodobě usiluje o modernizaci jižní části centra. Tam by měla kromě vlakového nádraží za více než 70 miliard vzniknout i nová městská čtvrť Trnitá. V budoucnu má sloužit až patnácti tisícům lidí, kterým nabídne možnosti bydlení, práce i odpočinku.
Osmipatrovou nikdy nedokončenou železniční polikliniku začaly bourat bagry. Území ve Štýřicích, kde se v tuto chvíli víří prach a řinčí těžká technika, si město připravuje pro stavbu dalších tří etap protipovodňových opatření. Společně s největším parkem v Brně by měly ochránit Trnitou před velkou vodou.
V místech zchátralé budovy v následujících letech vznikne rozlivové pásmo i nové rameno řeky Svratky. V případě záplav by se voda měla bezpečně rozlít v oblasti, aby nepoškozovala okolí dál od koryta řeky. Pokud nebude hladina řeky zvýšená, prostor bude lidem sloužit jako standardní park. Celková cena tohoto úseku protipovodňových opatření se vyšplhá na 3,7 miliard bez DPH.
Likvidaci samotné polikliniky i přilehlých objektů má na starost městská společnost Brněnské komunikace. Podle ředitele Luďka Borového se podílela na přípravě demolice a teď na místě dohlíží na průběh prací.
Měly by skončit na přelomu letošního dubna a května. Plynule na ně mají navázat práce na povodňovém parku. „Všechny tři etapy chceme začít stavět co nejdříve. Momentálně jsme ve fázi, kdy budeme soutěžit správce stavby,“ říká náměstek primátorky René Černý (Nezávislí), kterého v závěru loňského roku vyloučili z hnutí ANO. Podle něj už má město potřebná povolení a hned poté, co vybere správce, zahájí výběrové řízení na firmu, která park postaví.
Stavba navazující na brněnskou náplavku
Město v loňském roce dokončilo etapy na Poříčí, letos by se mělo posunout k dalšímu přes tři kilometry dlouhému úseku. Ten povede od náspu Přerovské trati v Komárově po železniční viadukt na Uhelné a silniční most v Hladíkově ulici. Do roku 2028 by tak na místě, kde dodnes stála zchátralá budova polikliniky, měl vzniknout park a stezky pro chodce i cyklisty.
Jak přesně dlouho stavba nových etap potrvá, město neví, i to bude podle náměstka předmětem soutěže o zhotovitele stavby. „O dotaci jsme požádali Státní fond životního prostředí, který městu přislíbil 1,8 miliardy korun,“ říká Černý. Spoluúčast Brna bude bezmála dvě miliardy.
Podle Černého je cena vyšší, protože oproti Poříčí, je tu o jednu etapu navíc. „Nejsme už ve městě, takže i charakter tohoto projektu je trošku jiný. Na Poříčí jsme byli přímo na nábřeží a tvořili jsme městskou zónu, tady to bude vypadat přeci jen trochu jinak,“ vysvětluje náměstek.
Úsek Trnitá naváže na loni dokončenou část protipovodňových opatření na Poříčí vedoucí po železniční viadukt. „Náplavka je v tuto chvíli zkolaudovaná a předána městské části Brno-střed,“ uvádí mluvčí Filip Poňuchálek.
Centrální městská část dostala do správy i kavárnu na Rullerově nábřeží, která je i půl roku od zpřístupnění náplavky stále prázdná. „Brno-střed musí kavárnu konečně začít řešit. I já bych byl rád, kdybychom si v ní na jaře už konečně všichni mohli dát kávu,“ dodává Černý.
„Vyčištění polikliniky bylo velkou výzvou“
Bourání nevzhledného areálu je náročné i logisticky, včetně dovozu demoliční techniky, protože k poliklinice je složitý přístup. Vysoutěžená cena za odstranění budov je 5,4 milionu korun bez DPH.
Demolici předcházel úklid budovy, který byl podle projektového manažera firmy PB Scom Štěpána Polanského velkou výzvou. „Museli jsme vytřídit odpad, který sem v průběhu několika let natahali bezdomovci, kteří objekt obývali,“ vysvětluje Polanský.
Bývalou polikliniku stavbaři bourají za pomoci bagrů, trhaviny u podobných demolic nejsou ve hře. „Takto vysokou budovu jsme schopní zlikvidovat pomocí demoličního stroje s ramenem dosahujícím až 30 metrů,“ říká projektový manažer.
Na místě, kde vyroste největší park v Brně, momentálně rámusí demoliční stroje a prach se stavebním materiálem dělají nepořádek okolo.
S technikou pracovníci postupují zkraje. Bagr budovou prochází postupně podél půdorysu a rozlamuje železobetonovou konstrukci. Materiál za pomoci druhého stroje s drapákem pak třídí a postupně odvážejí. Hotovo by podle Polanského mělo být za tři týdny se samotnou demolicí, za měsíc pak s úklidem materiálu.
Bulvár vedoucí k odsunutému nádraží
Výstavba protipovodňových opatření sdružených pod názvem Trnitá je pro existenci budoucího nádraží i bulváru klíčová. Pro odsunutou polohu dopravního uzlu má Brno schválený územní plán a začíná stavět k nádraží vedoucí bulvár. Jeho výstavba měla podle plánu začít každým dnem, v tuto chvíli její začátek ale město odsunulo na konec příštího měsíce. Vedení města by tak kladívky mělo pro zahájení stavby bulváru poklepat 26. února.
Nádraží za více než 70 miliard by mělo nově vzniklé čtvrti dominovat. Ministerstvo dopravy chce ale proveditelnost přesunu znovu prověřit. „Dokud nejsou vydaná stavební povolení, vždycky je to otevřené,“ uvedl před Vánoci ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).
Podle Černého je ale výstavba protipovodňových opatření nutností pro vznik jakýchkoli staveb v oblasti, nejen pro železniční uzel. „To platí pro bulvár, bytovou výstavbu i nádraží. Sami vidíme, že se Brno jižním směrem nerozvíjí tak dobře jako tím opačným,“ říká náměstek. Dodává, že k rozvoji města směrem na jih jsou protipovodňová opatření nutností, bez které se neobejde.
