Hlavní obsah

Památkáři radí, kam solární panely ano a kam už ne

Foto: Shutterstock.com/AlyoshinE

Panely na šikmých střechách by měly být kompaktní. Radí NPÚ.

Reklama

Jestli vůbec a jak mají na své domy majitelé umísťovat fotovoltaické panely, tak to má ukázat nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Popisuje třeba různé možnosti podle stupně památkové ochrany místa, kde budova stojí.

Článek

Podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové je třeba rozlišovat, jestli jde o kulturní památky, kde se budou i nadále solární panely povolovat jen výjimečně, památkové rezervace a zóny, nebo chráněná území. V těch posledně zmíněných by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy nebo fasády instalovat bez zbytečných komplikací.

Detaily popisuje metodika NPÚ, na které se podílelo i Ministerstvo kultury. Dnes ji obě instituce představily novinářům a veřejnosti.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) k tomu uvedl, že metodika vznikla i v kontextu klimatické změny. „Druhý rozměr je dán energetickou krizí a zcela zásadní změnou paradigmatu toho, jak Česko je, či není energeticky soběstačné,“ řekl.

„Metodika není dokument, který je právně závazný, ale dává jasný soubor doporučení pro příslušné orgány, jak postupovat při instalaci fotovoltaiky v objektech, které mají památkovou hodnotu,“ dodal ministr.

Do doby před přijetím metodiky se instalace solárních panelů v památkově chráněných územích spíše zamítala. Teď se ale přesně popisuje, co jsou zákonem chráněné kulturní hodnoty, a rozlišuje různé formy památkové ochrany.

Fotovoltaika a kulturní památky

  • Umisťování je obecně nežádoucí.
  • Instalace se bude posuzovat vždy individuálně a bude výjimečná.

Zařízení tam bude možné osadit pouze ve velmi specifických situacích - typicky na novodobých částech kulturních památek, jejich areálů nebo na nově doplňovaných doprovodných stavbách.

Podmínkou je pohledová skrytost systému v blízkých i dálkových pohledech.

Specifickým případem může být atypické použití panelů při opravách památek moderní architektury a průmyslových staveb. Tam bude nutnou podmínkou vysoká kvalita návrhu vedoucí k přirozenému začlenění zařízení do celku objektu i území, ve kterém se nachází.

Zdroj: Národní památkový ústav

Goryczková uvedla, že instalace fotovoltaických panelů vždy s sebou nese další změny pro daný objekt. Například pokud chce majitel historického objektu k panelům pořídit baterie, musí je mít v suché místnosti, která se v takových objektech nemusí najít. Rozvod elektřiny znamená zásah do historického zdiva.

„Je třeba posoudit statiku, protože ne všechny historické krovy mohou tyto systémy unést a musí se zpevnit. Specifická je požární ochrana a hasební systém, zvýšené jsou nároky na údržbu a snižuje se životnost střešních konstrukcí. To vše zvyšuje náklady a snižuje se tak návratnost instalace panelů,“ uvedla ředitelka.

Metodika uvádí příklady, kdy již solární panely instalované byly. Jeden z nich je elektrárna v Přelouči, která je dokonce národní kulturní památkou a má integrované panely téměř nepatrné ve střešní rovině. Panely jsou i v Praze na Nové scéně Národního divadla, která je kulturní památkou.

Foto: Jan Mihaliček

Nová scéna Národního divadla v Praze.

Stejně jako u kulturních památek bude podle odborníků také velmi málo časté povolení solárních panelů v městské památkové zóně. Budou možné třeba na střechách, které nejsou pohledově exponované – jako příklad památkáři uvádějí Ostravu nebo Zlín.

V Karlových Varech by se podle Goryczkové nabízel k instalaci panelů hotel Thermal, který je součástí městské památkové rezervace, ale dostatečně převyšuje okolní zástavbu.

Fotovoltaika podle úrovně památkové ochrany místa

  • Podle charakteru území se rozlišuje:

Památková rezervace – umísťování fotovoltaiky je tam nežádoucí, instalace spíš výjimečná.

Památková zóna – umísťování je možné za určitých okolností.

Ochranné pásmo – umísťování je možné v případech, kdy není důvod k zamítnutí.

  • Kritériem posouzení pro umístnění v chráněných územích je:

Dotčení kulturně historických hodnot historických sídel a kulturní krajiny.

Pohledové uplatnění v rámci celku a prostorové vztahy mezi objekty.

  • Památkově chráněná území představují 2,34 % celkové rozlohy ČR.

Zdroj: Národní památkový ústav

Památkáři doporučují při schvalování fotovoltaiky v památkových zónách zohledňovat, jestli je při pohledu ze země nebo jiných blízkých budov vidět, případně jestli je alespoň částečně integrovaná do povrchu střechy. Tady na příkladech rovných střech.

Foto: NPÚ

Částečně integrovaná fotovoltaika na plochých střechách.

Směrodatné by také mělo být hledisko kompaktnosti. Panely by ze šikmých střech neměly příliš „trčet“ do prostoru, radí památkový ústav.

Foto: NPÚ

Částečně a plně integrované panely na šikmých střechách.

Novostavby v chráněných územích by pak mohly integrované solární panely mít na ploché střeše i na obvodovém plášti.

Foto: NPÚ

Integrovaná fotovoltaika na plochých střechách a fasádách.

Podle odborníků v Česku zatím chybí některé stavební materiály dostupné v zahraničí, jako třeba fotovoltaické tašky, které kopírují vzhled tradiční střešní krytiny. Jejich používání u historických budov a v památkových zónách obecně doporučují.

Reklama

Doporučované