Článek
Spor dvou žen o vídání malého chlapce se znovu dostal před Ústavní soud. Biologická matka napadla to, že rozsudek obecných soudů byl označen za předběžně vykonatelný, tedy platný okamžitě, přestože podle ní nebylo dostatečně prokázáno, jak silný vztah mezi jejím synem a bývalou partnerkou skutečně existuje.
Ústavní soud jí nyní vyhověl. Konstatoval, že obecné soudy pochybily při rozhodování o předběžné vykonatelnosti. Ta má být používána jen ve výjimečných situacích, kdy hrozí těžko nahraditelná újma, což podle Ústavního soudu nebylo dostatečně prokázáno ani přesvědčivě odůvodněno.
Kontakt v omezeném režimu
„Ústavní soud vůbec neřešil vztah mezi dítětem a sociální matkou. Řešil pouze podmínky předběžné vykonavatelnosti a ty nebyly splněny. Soudy rozhodnutí dobře neodůvodnily,“ řekla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
Rozhodnutí obecných soudů tak bylo v této části zrušeno. Samotná úprava vídání ale zůstává předmětem dalšího řízení. Bývalá partnerka, kterou soudy označují za sociální matku – tedy osobu, jež se na péči o dítě dlouhodobě podílela – může s chlapcem nadále udržovat kontakt, zatím však v omezeném režimu.
Případ se týká chlapce narozeného v roce 2022. Jeho biologická matka žila do roku 2023 v partnerském vztahu s jinou ženou. Bezprostředně po ukončení vztahu nechala matka její bývalou partnerku se synem dál vídat, mimo jiné i proto, že jí to pomáhalo skloubit péči o dítě se zaměstnáním.
Postupně ale kvůli narůstajícím konfliktům a z obavy z manipulace nezletilého syna kontakt chlapce s bývalou partnerkou omezila a nakonec zcela ukončila. Mezitím navázala nový vztah.
Městský soud spor řešil nejprve prostřednictvím předběžného opatření, které umožnilo ženě vídat se s dítětem jednou měsíčně. Ta proti usnesení podala ústavní stížnost, kterou ale Ústavní soud v srpnu loňského roku zamítl.
V navazujícím řízení obvodní soud už nařídil rozsáhlejší režim kontaktu. Bývalé partnerce umožnil pravidelné vídání chlapce každé tři týdny od čtvrtka do neděle a také po část letních prázdnin.
„Dnešním rozhodnutí končí předběžná vykonatelnost, tudíž vídání dítěte se sociální matkou se vrací k režimu jednou měsíčně,“ dodala soudkyně zpravodajka.
Obvodní soud tehdy při rozhodování vycházel z toho, že žena v životě chlapce dlouhodobě zastávala rodičovskou roli, a označil ji proto za jeho sociální matku – tedy osobu, která dítě neporodila, ale fakticky o něj pečovala a podílela se na jeho výchově. Podle soudu si k ní, i k její širší rodině, chlapec vytvořil silnou citovou vazbu.
„V době vydání rozhodnutí obvodního soudu bylo nezletilému 3,5 roku a podle vědeckých informací a studií v takto úzkém věku musí být soudy velmi obezřetné při stanovování nepřetržitého odloučení od matky. To neznamená, že by takový styk nebylo možno upravit,“ dodala ústavní soudkyně Zemanová.
Rozhodnutí navíc označil za předběžně vykonatelné, tedy platné okamžitě, i přes podaná odvolání. V chlapcově nejlepším zájmu bylo dle slov obvodního soudu tyto vztahy zachovat a zajistit mu stabilní prostředí, nikoli je přerušit během zdlouhavého sporu.
Matka s rozhodnutím nesouhlasila a obrátila se tedy na Ústavní soud. Namítala, že soudy nařídily okamžité a rozsáhlé vídání dítěte s bývalou partnerkou, aniž by bylo jednoznačně prokázáno, jak silný vztah mezi nimi skutečně existuje. Podle matky tím došlo k zásahu do jejích rodičovských práv.
Ústavní soud její stížnost zčásti vyhověl. Uvedl, že rozhodnutí o předběžné vykonatelnosti porušilo rodičovské práva biologické matky. Obecné soudy svá rozhodnutí dostatečně neodůvodnily. Okamžitou vykonatelnost rozsudku nepovažují za legitimní krok.
