Stát vyplácí nejvíce dávek pomoci v historii. Česko čelí velkému nárůstu chudoby

Když před dvěma roky Českou republiku zasáhly ničivé zářijové povodně a lidé přicházeli o své domovy, stát se jim v prvních týdnech snažil pomoci skrze dávku nazvanou Mimořádná okamžitá pomoc. Určená je pro lidi v hmotné nouzi na nenadálé výdaje.

V září a říjnu 2024 bylo vyplaceno zhruba 8400 těchto dávek.

Letošní podzim je přitom z pohledu čerpání této dávky ještě více alarmující. Data o vyplácené pomoci atakují rekordy.

V září podle dat, která redakci poskytlo generální ředitelství Úřadu práce, bylo vyplaceno 15,5 tisíce dávek. Jde přitom o předběžný výsledek, který se může ještě v čase změnit. V srpnu bylo vyplaceno dokonce 17,5 tisíce dávek.

To je fakticky nejvíce vyplacených dávek Mimořádné okamžité pomoci za celé období od roku 2013, pro které jsou veřejně dostupná data.

Počet vyplacených dávek byl vyšší pouze v březnu 2022, na začátku ruské agrese na Ukrajině, kdy bylo vyplaceno 115,9 tisíc dávek. Mimořádná okamžitá pomoc tehdy ale sloužila jako první pomoc přicházejícím válečným uprchlíkům. Ještě během března vznikla speciální humanitární dávka. Tento údaj proto neodráží situaci českých domácností.

„Jedná se skutečně o nejvyšší počet mimořádných okamžitých pomocí,“ potvrzuje i mluvčí Úřadu práce Jaroslava Balleková Švárová. Loni přitom bylo podle ní vyplaceno 2,5 tisíce dávek. Meziroční změna pak odpovídá zejména změnám týkajícím se superdávky.

Pro připomenutí: do července letošního roku platilo takzvané přechodné období u nově sjednocené dávky, tedy řada lidí pobírala až do letošního léta například příspěvek na bydlení. V říjnu pak mají platit první změny superdávky, které mají pomoci samoživitelům a zvyšují finanční podporu státu s náklady na bydlení.

„Nárůst nelze přičítat výhradně zavedení dávky státní sociální pomoci, a to z toho důvodu, že mimořádná okamžitá pomoc pokrývá také další mimořádné situace, například pořízení základního vybavení domácnosti či náklady na vzdělávání dětí. Vývoj ovlivňují rovněž změny ekonomické situace domácností a životních nákladů,“ upozorňuje mluvčí Balleková Švárová, že dávka hmotné nouze má za úkol reagovat na různorodou mozaiku problémů.

„Potkal nás velký nárůst chudoby a do palčivé situace se dostali lidé, kteří to dříve nezažívali,“ vykresluje současnou situaci Iva Kuchyňková z Charity České republiky, kde zastřešuje sociální problematiku.

Mluví o rodinách, které vychovávají děti, o seniorech a osobách se zdravotním postižením, kteří jsou v chudobě. Až po extrémní situace a lidi, kteří nemají co jíst nebo kde bydlet.

„I to je Česko,“ popsala situaci na představení letošní zprávy o chudobě Poverty Watch 2026.

Z velké části letošní vlnu mimořádných okamžitých pomocí ovšem odborníci na dávky přisuzují právě náběhu superdávky. Ostatně už v roce 2024 tehdejší ministr práce Marian Jurečka prosadil úpravy mimořádné okamžité pomoci tak, aby mohla doplňovat superdávku například v situacích, kdy domácnostem hrozí ztráta bydlení.

„Superdávka snížila příjmy u některých nejchudších. Dochází k tomu, že lidé pak neustojí náklady na bydlení. Ministerstvo práce dalo pokyn úřadům práce, že tam, kde to opravdu nevychází a člověk to doloží, si může požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. A hmotná nouze tak dokryje superdávku,“ vysvětluje Iva Kuchyňková z Charity ČR.

Velký zájem o mimořádnou okamžitou pomoc potvrzuje i Natálie Čapková, která je správcem specializovaných facebookových skupin zaměřených na dávky, kde si informace zjišťují desítky tisíc lidí. Popisuje, že o mimořádnou okamžitou pomoc lidé žádají i opakovaně.

„Často je důvod zpoždění výplaty dávky státní sociální pomoci, kdy jim ty peníze prostě nepřišly, nemají rozhodnutí a hrozí jim ztráta bydlení,“ říká.

Odbornice na dávkové systémy z Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově Lucie Trlifajová mluví o tom, že jde vlastně o špatný přechod mezi dávkovými systémy.

„Kdyby byl přechod nastavený líp, tak to není potřeba. A druhá věc je, že neumíme dávku udělat skutečně flexibilně. To dlouhodobě připomínkujeme, protože výkyvy příjmů u nejchudších jsou poměrně časté,“ hodnotí situaci Lucie Trlifajová. Zároveň upozorňuje na to, že dokrývání superdávky další dávkou představuje zbytečnou zátěž pro samotné úředníky a násobí už tak velkou přetíženost úřadů.

Ovšem oceňuje alespoň to, že se za pomoci dvou dávek daří situaci stabilizovat a lidé se nepropadají hlouběji do problémů. „Co mám zpětnou vazbu, tak to funguje, lidé se nepropadli do chudoby,“ dodává Lucie Trlifajová.

Jenomže už zmíněná Iva Kuchyňková líčí, že lidé v Česku se dostávají do palčivé situace. „Z mezd už nezvládá žít ani běžná střední třída. V určitých profesích mzdy prostě nerostou a s tím ovšem rostou ceny potravin a nájmy. To jsou dvě položky, které vytvářejí chudobu,“ podotýká.

Iva Kuchyňková částečně viní i novou vlastnost superdávky - majetkový test. Jednočlenná domácnost nesmí mít našetřeno více než 200 tisíc korun, za každého dalšího člena je pak strop navýšen o 50 tisíc korun. Pro pěti a vícečlenné domácnosti pak platí strop 400 tisíc korun. Pokud má domácnost našetřeno více, než je tento limit, automaticky je ze státní podpory vyloučená.

Podle Kuchyňkové to ovšem narušuje odolnost lidí, kteří se dostávají do nenadálých problémů. „Mnoho seniorů, kteří si odkládali z důchodů, tak teď nedosáhnou na superdávku, protože musí nejdříve utratit, co si našetřili až do výše 250 tisíc korun, pokud jsou dva. Takže jim zbude na pohřeb a zubaře,“ říká.

Stejně tak to podle Kuchyňkové platí i u pečujících o osobu s postižením, kteří mají našetřené rezervy pro dítě. „To samé, když chcete našetřit dětem, přijdete o práci, nejdříve musíte žít z toho, co jste našetřili,“ říká a vidí za tím jeden z důvodů, proč se lidé v Česku posouvají do chudoby.