Článek
Účetnictví státu v ČR má potenciál sloužit lépe. Zatímco pro makroekonomické a statistické účely poskytuje spolehlivé podklady a nachází uplatnění v praxi, jeho využití pro řízení a rozhodování jednotlivých institucí zůstává omezené. Uvádí to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické (VŠE). Z analýzy také vyplývá, že struktura účetních výkazů je zbytečně složitá. Podle NKÚ i VŠE by ministerstvo financí mělo závěry zprávy využít při přípravě nového zákona o účetnictví a souvisejících prováděcích předpisů. Podle ministerstva je řada připomínek už zapracovaná v připravovaném návrhu zákona o účetnictví.
„Neukazuje se také, že by účetnictví státu sloužilo k přípravě rozpočtu nebo ke srovnávání výsledků hospodaření s rozpočtovým plánem. To byl přitom jeden z hlavních cílů reformy účetnictví veřejného sektoru z roku 2010, od které se očekávalo propojení účetního a rozpočtového pohledu,“ uvádí zpráva.
NKÚ a VŠE se zaměřily na využívání účetních informací nejen u zaměstnanců ústředních orgánů státní správy, zákonodárců a odborné veřejnosti, ale také u expertů vybraných institucí s vlivem na makroekonomické rozhodování. Jde například o Český statistický úřad, Českou národní banku, ministerstvo financí či Národní rozpočtovou radu. „Systematické využívání účetních informací státu se potvrdilo pouze u této poslední skupiny uživatelů, a to hlavně pro statistické účely. Ostatní uživatelé data státu využívají nahodile nebo pouze pro specifické účely,“ upozorňují autoři analýzy.
Některé části účetní závěrky se v praxi podle nich téměř nevyužívají, například přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu, mnohé podrozvahové účty nebo části pomocného analytického přehledu. Právě v těchto oblastech vidí autoři zprávy prostor pro zjednodušení, aniž by se vytratily důležité a využitelné informace.
Ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že se závěry zprávy v zásadě souhlasí. „Řadu připomínek, které jsou ve zprávě zmíněny, ministerstvo financí dlouhodobě řeší a v současnosti jsou již zapracovány v návrhu paragrafovaného znění nového zákona o účetnictví. Tím se jen potvrzuje, že směr, kterým se příprava nového zákona o účetnictví ubírá, je správný,“ uvedl resort.
Připravovaný zákon podle ministerstva posiluje vypovídací schopnost účetnictví, podporuje širší využitelnost dat a zvyšuje jejich přehlednost pro různé skupiny uživatelů. „Ministerstvo financí se rovněž bude v budoucnu snažit více prohloubit metodickou podporu v oblasti interpretace účetních dat a zajistit jejich vyšší využívání při finančním řízení,“ uvedl resort.
Podle NKÚ i VŠE v současnosti připravovaná legislativa nabízí logickou příležitost přehodnotit rozsah a obsah účetní závěrky i vedení účetnictví jednotek státu, a to bez nákladů navíc nebo zásahů do již zavedených procesů. Zjednodušení výkazů by podle NKÚ mohlo zvýšit užitečnost účetních informací a zároveň snížit administrativní zátěž.
Ministerstvu financí autoři doporučují, aby posílilo využívání účetních informací v rozpočtovém procesu. „To by umožnilo například lépe zachytit dlouhodobou ekonomickou realitu jednotlivých kapitol státního rozpočtu a pomohlo zajistit větší důraz na praktickou využitelnost vykazovaných dat,“ míní.
Zaměstnancům ministerstev a dalších organizačních složek státu doporučují, aby podporovali zvyšování kvality a vypovídací schopnosti vykazovaných informací, a to zejména prostřednictvím odborných školení a metodické podpory. Dále jim doporučují posilovat propojení účetního a rozpočtového systému a systematicky využívat účetní informace pro řízení a plánování. „Protože vzájemná provázanost obou systémů zajišťuje konzistenci dat a pomáhá odpovědnému rozhodování,“ uvedli.
