Hlavní obsah

Ústavní soud odmítl stížnost fondu kinematografie kvůli odškodnění za film

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Radek Miča, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Státního fondu kinematografie, který se domáhá náhrady škody v kauze nedokončeného českého filmu Poslední z Aporveru. Údajná škoda činila téměř 13 milionů korun.

Článek

Pražské soudy uložily režisérovi Tomáši Krejčímu za dotační podvod tři roky vězení s podmínečným odkladem na pět let, stejně jako spoluobžalovaným Jiřímu Košťálovi a Petru Hemmrovi. Trojice podle verdiktu fiktivně navyšovala náklady na výrobu snímku.

Vrchní soud v Praze ale nárok ve vztahu ke dvěma ze tří odsouzených označil za promlčený. ÚS stížnost odmítl jako neopodstatněnou, upozornil ale na možnost uplatnit nárok v občanskoprávním řízení, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Podle Městského soudu v Praze měli škodu uhradit fondu všichni tři odsouzení „společně a nerozdílně“. Vrchní soud náhradu škody zrušil ve vztahu ke Košťálovi a Hemmrovi, kteří uplatnili námitku promlčení. Fond v ústavní stížnosti tvrdil, že svůj nárok uplatnil včas a že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy.

Ústavní soudci ponechali rozhodnutí beze změny.

„ÚS nesdílí názor stěžovatele, že by rozhodnutí vrchního soudu bylo v uvedeném směru nedostatečné a že by jeho úvahy vykazovaly prvky svévole. Navíc toto rozhodnutí (…) nebrání stěžovateli uplatnit nárok na náhradu škody v řízení ve věcech občanskoprávních,“ stojí v usnesení.

Krejčí a Košťál byli společníky firmy Actor's Runway Agency, která film produkovala. Podle soudů uvedli v žádostech o dotace nepravdivé údaje. V letech 2010 a 2011 uzavřeli smlouvu a několik dodatků se společností CZ PAP, jejímž jednatelem byl Hemmr.

Společnost měla na základě smluv vytvořit například pozadí pro výrobu animací či přepracovat už vyrobené podklady do 3D verze. Trojice ale věděla, že CZ PAP nic z toho neudělá a dodatky slouží jen k tomu, aby na film dostali více peněz.

Dlouho připravovaný snímek měl mít rozpočet až 240 milionů korun, podpořila ho kromě fondu i Česká televize. Termín premiéry se opakovaně posouval, film se nikdy nedostal do kin.

Kauzou se ještě bude zabývat Nejvyšší soud. Dovolání přinejmenším dvou aktérů případu momentálně podle databáze InfoSoud leží u Městského soudu v Praze, který je spolu se spisem předá nejvyšší instanci.

Reklama

Související témata:
Film Poslední z Aporveru

Doporučované