Ústavní soud zrušil rozsudek nad mužem odsouzeným za opakované znásilňování

Ústavní soud zrušil rozsudek nad mužem odsouzeným za opakované znásilňování ženy, kterou měla od dětství v péči jeho partnerka. V nálezu poukázal na presumpci neviny. Znovu rozhodne soud v Ústí nad Orlicí, původně muž dostal čtyři roky nepodmíněně. Žena s poruchou osobnosti a sníženým intelektem byla v době údajné trestné činnosti dospělá. Spornou otázkou zůstává to, zda dokázala dát najevo nesouhlas a zda muž zneužil její bezbrannost.

V kauze šlo o situaci „tvrzení proti tvrzení“, konstatoval ústavní soudce Tomáš Langášek. Justice tak měla být obzvlášť pečlivá při zvažování argumentů a důkazních návrhů obžaloby i obhajoby.

„Těmto požadavkům ale soudy nedostály. Stěžovatelovu skutkovou verzi odmítly na základě nepřesvědčivých a někdy až nelogických argumentů. Skutečnosti svědčící ve prospěch stěžovatele ignorovaly či bagatelizovaly,“ řekl Langášek.

Muž tvrdil, že vztah byl oboustranně dobrovolný, justice však uvěřila výpovědi ženy. „Stojí-li výsledek trestního řízení v převážné míře na výpovědi jediné osoby, zde poškozené, musejí soudy obviněnému poskytnout co nejširší prostor ke zpochybnění tohoto důkazu i k předložení vlastní verze skutkového stavu. Neučiní-li tak, jako se stalo právě v nyní posuzovaném případě, poruší právo obviněného na soudní ochranu,“ uvedl Ústavní soud.

V nálezu ústavní soudci kritizovali dokazování před soudem v Ústí nad Orlicí i rozhodnutí odvolacího soudu v Pardubicích. Muž se nyní z výkonu trestu dostane na svobodu, formálně o tom rozhodne soud v Ústí nad Orlicí. „Mají veškeré podklady, aby tak mohli učinit bezodkladně,“ uvedla předsedkyně senátu Ústavního soudu Dita Řepková.

Ústavní soud se zároveň v jiném svém nálezu zastal ženy potrestané za křivé obvinění partnera. Tvrdila, že ji dlouhodobě znásilňoval, a to ve stovkách případů, což se ale při vyšetřování neprokázalo. Nakonec tak stanula před soudem ona, dostala rok vězení s podmíněným odkladem na 20 měsíců, partnerovi musela také nahradit újmu 20 tisíc korun. Po zásahu Ústavního soudu znovu rozhodne Okresní soud Plzeň-město.

„Neprokázání tvrzení o sexuální trestné činnosti ještě neznamená, že muselo jít o křivé obvinění,“ řekl soudce zpravodaj Tomáš Langášek.

Žena o znásilněních mluvila například před orgánem sociálně-právní ochrany dětí, poté při výslechu na policii a u soudní znalkyně. Policie případ odložila, což potom plzeňské soudy považovaly za hlavní důkaz křivého obvinění. Tvrzení o znásilňování označily za vědomou lež, která měla partnera diskvalifikovat ve sporu o péči o dítě.

Ústavní soudci ale takový výklad odmítli. Není prý vyloučeno, že partnerka mohla soužití zpětně vnímat jako násilné, justice však její perspektivu bagatelizovala a elektronickou komunikaci s partnerem hodnotila předpojatě.

„Nepodaří-li se orgánům činným v trestním řízení prokázat vinu tomu, kdo byl jinou osobou za pachatele označen, není tato skutečnost sama o sobě dostatečným důkazem o tom, že obvinění bylo křivé a že bylo vedeno úmyslem přivodit trestní stíhání nevinného,“ uvedl Langášek.

Soudce zdůraznil, že nálezem Ústavní soud nerozhodoval ani o tom, zda se muž dopustil znásilnění, ani o tom, zda se žena dopustila křivého obvinění.