Článek
Zubařů se stále ve velké části Česka nedostává. Nejméně jich hlásí v přepočtu na obyvatele Středočeský kraj. Minimálně část Středočechů ho ale najde v Praze, kde jich naopak působí nejvíce, protože hlavní město funguje pro část okolního regionu jako přirozené centrum.
Jinak je ale problém s nedostatkem zubařů ve stále stejných lokalitách, tedy především v okrajových částech republiky. Nejnižší čísla vykazuje Ústecký, Karlovarský a Pardubický kraj. Největší zdravotní pojišťovna VZP hledá nové zubaře a bonifikuje ty stávající v 81 obcích s rozšířenou působností – je to daleko více oblastí než u praktiků pro dospělé nebo pro děti.
Ministerstvo zdravotnictví teď zvažuje, že by se napřímo finančně podpořily vysoké školy, aby otevřely více míst pro studenty zubního lékařství.
„V oblasti stomatologie vnímáme velký potenciál jít podobnou cestu jako u všeobecných lékařů. Budeme o tom dále jednat,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Podpůrný program pro lékaře dal dohromady ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví resort školství. Ministerstvo školství tak posílá každý rok lékařským fakultám stamiliony korun navíc, aby mohly přijímat více studentů.
Podpora všeobecných lékařů běží už od roku 2019 a program má po šesti letech, i díky podpoře bývalé vlády, první výsledky. Počet absolventů narostl skokově o 15 procent a v příštích letech dále poroste.
„Stomatologové, kterých se tento program netýkal, nám stárnou a samozřejmě vidíme, že dostupnost stomatologické péče je nutné do budoucna zajistit. Doufejme, že se nám podaří najít společnou řeč a finance, abychom byli schopni tento program zahájit,“ dodal Vojtěch, že by podobně jako pro lékaře mohl fungovat nový program pro zubaře.
Otázkou ale je, jak to bude právě s potenciálním financováním tohoto programu. Peníze by mělo fakultám doručit opět ministerstvo školství. Právě to se ale stalo prozatímní obětí vládního plánování státního rozpočtu a v současné verzi není zajištěné ani základní financování českého vzdělávání. Minimálně chybí šest miliard.
V tom ale není započten nárůst pro vysoké školy, kde se mluvilo alespoň o dalších čtyřech miliardách. Pokud se tak nezvýší finanční prostředky pro vysoké školství, nebude podle šéfa resortu Roberta Plagy (ANO) možné realizovat programy na chybějící společensky potřebné profese.
„Naše vysoké školy by měly učit více studentů zubního lékařství. Máme méně absolventů než sousední Rakousko, tam přitom fungují jen tři školy, my jich přitom máme šest,“ říká pak k problému prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Počet studentů může i klesat
Podpora zaměřená na navýšení počtu absolventů zubního lékařství ale může být o něco komplikovanější než u všeobecných lékařů nebo nelékařských pracovníků – u nich se začalo v loňském roce.
„Program zubního lékařství je z mnoha aspektů extrémně náročný finančně. Lékařské fakulty ho musí v dnešní době proto významně dotovat z vlastních zdrojů,“ vysvětluje děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko.
Podle něj tak lékařské fakulty potřebují nejprve finance vůbec na to, aby mohly udržet stávající počty přijímaných studentů.
„V Brně jsme museli trochu klesnout, protože ekonomicky už to bylo pro nás příliš náročné,“ dodává Repko.
Co je ale jasné, a zmiňuje to právě ministr zdravotnictví Vojtěch, stárnou nejen lékaři, sestry a další nelékařští pracovníci, ale také zubaři. Z dat Národního registru zdravotnických pracovníků vyplývá, že třetina úvazků je v ohrožení kvůli stárnutí. Skoro 23 procent zubařů je dnes už v důchodovém věku.
Na druhou stranu zrovna u zubařů je daleko větší naděje než u pediatrů nebo zdravotních sester, že ke generační obměně dojde. Velmi silnou generaci totiž tvoří i nejmladší zubaři do 35 let.
