Vyhodili nás, protože jsme upozornili na proruského antisemitu, tvrdí akademici

Dva uznávaní akademici, doktorka Jana Kitzlerová a docent Ilja Lemeškin, dostali na konci akademického roku nečekaně výpověď.

Proti jejich odchodu z Ústavu východoevropských studií (ÚVES) v červenci protestovali studenti, univerzitní odbory i významní představitelé akademické obce. Stovky lidí podepsaly petici na jejich podporu.

Nucený odchod vzbudil v akademické obci pozdvižení. Oba dva totiž mají velmi úspěšnou akademickou kariéru, rozsáhlou publikační činnost. Lemeškin dokonce usiluje o získání profesury.

Kitzlerová se domnívá, že se jí vedení ústavu chtělo zbavit. Výpověď totiž dostala už před dvěma lety krátce poté, co upozornila na akademickou spolupráci svého kolegy a dnešního tajemníka katedry ÚVES se soudně potrestaným antisemitou Ladislavem Zemánkem.

Bývalý místopředseda krajně pravicové Národní demokracie Zemánek je zároveň i jedním z několika mála Čechů na ukrajinském sankčním seznamu, a to kvůli aktivní podpoře proruských separatistů.

Doktorka se před dvěma lety proti výpovědi ohradila. Spor dospěl až k soudu, který letos v únoru rozhodl, že výpověď byla neoprávněná. Jenže jen pár měsíců po rozsudku, letos v červnu, vedení katedry přišlo s „reorganizací“ ústavu, která ji připravila o místo. A spolu s ní i jediného kolegu, který se jí zastal.

„Já na to nemám žádný důkaz. Jsou to v podstatě domněnky, kterým dává určitou váhu jistý časový rámec,“ říká doktorka.

Na podzim 2021 Kitzlerová několikrát upozornila vedení katedry na spolupráci svého kolegy a dnešního tajemníka ústavu Hanuše Nykla s jeho studentem Ladislavem Zemánkem. Zemánek postupně pod vedením Nykla získal doktorský titul a jako jeden z autorů přispěl i do dvou Nyklových odborných publikací. Další společnou publikaci několika akademiků zaštítil zástupce ředitele ústavu Marek Příhoda.

První z kolektivních monografií se zabývá ruskou meziválečnou emigrací v Československu a druhá se jmenuje ‚Proměny kulturní paměti ve slovanském areálu‘. Zemánkův příspěvek zde vychází z jeho studia díla ruského fašisty Ivana Iljina, o kterém ještě bude řeč.

Kitzlerová ale nekritizovala Zemánkovy vědecké postupy. Vadil jí fakt, že jedním z autorů monografie zaštítěné ústavem, kde pracuje, a publikovaném v univerzitním nakladatelství je odsouzený antisemita, bývalý místopředseda krajně pravicové strany Národní demokracie a pravidelný účastník neonacistických shromáždění.

Mimochodem - když novináři v roce 2021 zveřejnili, že Zemánek externě spolupracuje s Akademií věd, tato instituce spolupráci rychle ukončila.

Politickou kariéru začínal jako komunista, časem se ale přeorientoval na krajní pravici. Hlásil se k pravoslavné víře a panslavismu, účastnil se akcí Dělnické strany sociální spravedlnosti a dalších krajně pravicových uskupení. Dnes je Zemánek zaměstnancem čínské vlivové organizace China-CEE Institute, pro kterou píše týdenní svodky o české zahraniční politice.

Veřejně známým se stal Zemánek v roce 2015, když se spolu s předsedou Národní demokracie Adamem B. Bartošem zúčastnil manifestace u hrobu Anežky Hrůzové. Na hrob tehdy položili cedulku, na které mimo jiné stálo: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“

Odvolací soud nakonec Zemánkovi trest prominul, protože na rozdíl od Bartoše projevil nad svým činem lítost.

Zároveň je Zemánek jedním z mála Čechů na sankčním seznamu Ukrajiny. Dostal se na něj v roce 2014 poté, co jako pozorovatel ‚dohlížel‘ na nelegální volby v separatistické a mezinárodním společenstvím neuznávané Doněcké lidové republice.

Seznam Zprávy Zemánka oslovily, ale neodpověděl. Dříve pro Aktuálně.cz uvedl, že za svá dřívější politická angažmá se už omluvil a akademickou dráhu chápe jako novou šanci.

Tajemníka katedry Hanuše Nykla a jeho bývalého studenta Zemánka pojí osobní přátelství, popsalo redakci několik jejich kolegů. Sám Nykl pro Seznam Zprávy uvedl, že se proti Zemánkově aktivitě v Národní demokracii vždy vymezoval a sám se krajním postojům vyhýbá. Publikaci v odborném časopisu či sborníku podle Nykla není možné zakazovat na základě politického přesvědčení autora.

„Pokud bychom to v potaz brali, tak se ocitáme v dost nebezpečném postavení: komu povolíme či nepovolíme publikaci? Voličům či členům SPD, KSČM, Národní demokracie? Takový přístup známe z minula a není správný. Rozhodují čistě akademické předpoklady a ty byly splněny. Pokud článek obsahuje cokoli kontroverzního, od toho existuje akademická diskuze či kritika, která je vítaná,“ uvedl na dotazy redakce Nykl.

Zemánek si za téma diplomové práce, i některých pozdějších odborných článků, vybral dílo Ivana Iljina - ruského filozofa, otevřeného antisemitu a velkého obdivovatele italského fašismu a německého nacismu. Kvůli kritice ‚dekadentního Západu‘ se dnes na Iljina s oblibou odvolává ruský prezident Vladimir Putin. Iljinovy ostatky nechal Putin převézt ze Švýcarska do Ruska a nový náhrobek mu údajně nechal vystavět na své vlastní náklady.

Kitzlerová upozornila na Zemánkovy aktivity ve chvíli, kdy se dozvěděla o veřejné prezentaci kolektivní monografie o ruské emigraci, kterou připravil Nykl se svými žáky včetně Ladislava Zemánka. Vedení ÚVES vydalo prohlášení, ve kterém se od Zemánkových soukromých aktivit distancuje. Zároveň ale konstatovalo, že osobní politické názory nijak nesnižují Zemánkovu akademickou práci.

„Velmi záhy následovala má první výpověď, ani ne měsíc potom. K té první výpovědi jsem dostala velmi chabé vysvětlení, že se náš ústav nachází ve velmi těžké finanční situaci. O tom, že mi nebude prodloužena smlouva, že tedy budu odejita z fakulty a že je tím důvodem těžká finanční situace, jsem se dozvěděla na konci listopadu, kdy obvykle není znám rozpočet. A tudíž bych ten argument považovala spíš za zástupný,“ říká Kitzlerová.

Na konci letošního července, tedy měsíc po Kitzlerové, dostal výpověď docent Lemeškin. Na Filozofické fakultě působí už téměř čtvrt století a těší se velké reputaci v Česku i v zahraničí.

Důvodů, proč se škola zbavuje zrovna jeho a kolegyně Kitzlerové, vidí několik. Mimo jiné i to, že byla Kitzlerová pro vedení nepohodlná kvůli upozornění na spolupráci s antisemitou Zemánkem. Když se Lemeškin dozvěděl o jejím nuceném odchodu, jako jediný z kolegů se jí zastal.

„O tom, že na ÚVES zdárně vystudoval a z důvodů jistého porozumění a tolerance ze strany širšího vedení ústavu léta vědecky ‚exceloval‘ pravicový extremista a nácek, jsem se dozvěděl nedávno právě od doktorky Jany Kitzlerové, 4. 7. 2023! O tom jsem se – stejně jako celá akademická obec – měl dozvědět už koncem roku 2021 v souvislosti s podnětem Jany Kitzlerové, jenž směroval k vedení ÚVES. Ústav se to však rozhodl vyřešit po svém, tedy protiprávním propuštěním kolegyně z Univerzity Karlovy,“ tvrdí Lemeškin.

Děkanka fakulty Eva Lehečková i současný ředitel ústavu Stanislav Tumis ale rozhodně odmítají, že by výpovědi souvisely s kauzou Zemánek.

„V žádném případě spolu tyto dvě věci nesouvisejí, jsou uměle spojovány,“ uvedla pro Seznam Zprávy děkanka Lehečková.

Spojení ÚVES se Zemánkem je podle ní zanedbatelné. „Ani tehdejší ředitel Příhoda, ani později nový ředitel Tumis nikdy Ladislavu Zemánkovi nenaznačili možnost získat pracovní místo nebo účastnit se nějakých zásadních projektů na ÚVES. Po absolvování navazujícího magisterského studia se Ladislav Zemánek nakonec rozhodl přihlásit k doktorskému studiu na Ústavu světových dějin, a ne na ÚVES,“ poukazuje děkanka.

Ředitel ústavu Tumis připouští, že reorganizace má jednoduchý cíl - dotáhnout do konce nepovedenou výpověď Kitzlerové z roku 2021. Odmítá ale, že by důvodem byl její podnět vůči kolegovi, který spolupracoval s pravicovým extremistou. Na vině jsou podle něj neutěšené finanční poměry Filozofické fakulty a Ústavu východoevropských studií.

„Po analýze toho, jak musíme zabezpečit výuku, jsem se prostě rozhodl neprodloužit doktorce Kitzlerové smlouvu na dobu určitou. Paní doktorka to napadla u soudu, který jí dal za pravdu. Na Filozofické fakultě dlouhou dobu fungovala praxe řetězení smluv třeba na tři roky na dobu určitou. Soud dal paní doktorce za pravdu, že to řetězení fakticky představovalo smlouvu na dobu neurčitou,“ říká Tumis.

Podobně situaci popisuje děkanka Lehečková. „Organizační změnu v Ústavu východoevropských studií spjatou s výpověďmi doktorce Kitzlerové a docentu Lemeškinovi je potřeba vnímat v kontextu celkové situace Filozofické fakulty,“ říká děkanka.

Proč si krátkou slánku vytáhli zrovna tito akademici? Podle Lehečkové si škola už zkrátka nemůže dovolit tyto odborníky živit. Lemeškin se například v posledních letech specializoval na obor lithuanistika, který měl velice málo zájemců o studium.