Z vlaku přímo do obávané čtvrti. „Brána Ostravy“ se má přiblížit městu

Je středa dopoledne, vlaky z Prahy do Ostravy ale prostupuje veselí, jako by už byl pátek večer. Není se čemu divit. Část pasažérů už ve sluchátkách žhaví Stinga, Iggyho Popa nebo Justice - jede totiž strávit čtyři dny na populární hudební festival Colours of Ostrava.

Vlak míjí rybníky v Poodří a blíží se první ostravská zastávka. Ve stanici na okraji obvodu Svinov vystupuje menší část návštěvníků festivalu. Nádraží se pyšní pěkně udržovanou budovou z 19. století, kterou před dvaceti lety doplnila nová skleněná hala. Ačkoli jdou stále vidět šrámy po loňských povodních, nádraží působí společně s téměř vesnickou atmosférou Svinova nezvykle příjemně.

Jenže větší část hudebních fanoušků pokračuje dál - na Hlavní nádraží. Dává to smysl, je podstatně blíže centra i festivalovému areálu. Jenže atmosféra by ve srovnání se Svinovem skoro nemohla být odlišnější - což se ostatně už v minulosti stalo předmětem internetových memů.

Po výstupu z vlaku musí cestující projít některým z nevábně působících zastaralých nadchodů. Poté vstoupí do haly budovy postavené v bruselském stylu. Podle architektů jde sice o hodnotný příklad tohoto směru, u veřejnosti jde ale stále o nepříliš populární styl.

„Není to nic moc. Je to taková továrna. Při dnešní architektuře by to chtělo už něco jiného,“ shodují se manželé z Frýdku-Místku, kteří na nádraží v Ostravě přestupují na své cestě na dovolenou. „Nelíbí se mi to, ale nic jiného bych asi od nádraží nečekala,“ přidává se další turistka, která do Ostravy dorazila na festival Colours.

Další problém pak vyvstane po východu z nádraží. Člověk to má sice pár kroků k zastávce autobusu i tramvaje, jinak se mu ale kolem nádraží naskytne pohled leda na několik starých průmyslových objektů. Zástavba města je až několik stovek metrů daleko. Aby se návštěvník dostal do centra, musí navíc projet čtvrtí Přívoz, která podle pocitových map platí za místo, kde se místní cítí vůbec nejhůře v celé Ostravě.

Hlavní nádraží tak není příliš populární jak mezi turisty, tak mezi místními. „Je to ostuda. Na to, že to je jedno z nejvytíženějších míst v Ostravě, tak je to hrůza. Je to zastaralé a špinavé. Chtěli bychom se tady cítit bezpečněji. Kdybych tady byla sama, tak bych se necítila dobře,“ říká Ostravačka Hanka, zatímco na ni z dálky něco pořvává jeden z mužů bez domova, který se v okolí výpravní budovy zdržuje.

Že stav místa v současnosti není dobrý, uznává i Pavel Řihák z Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA). „Ve srovnání se zahraničím je na tom Česko a Slovensko co se týče stavu nádraží obecně výrazně hůře. Zanedbali jsme to. Nejsou to místa, kterými bychom se chtěli jako společnost chlubit. A ostravské hlavní nádraží z toho vůbec nevybočuje,“ říká.

Jeho hlavní problém přitom tak netkví ve stavu budovy nebo kvalitě architektury, ale v samotné poloze. „Přestože leží kilometr a půl od historického jádra, tak je v podstatě uprostřed brownfieldu. Vyjdete ven a v nejbližším okolí nádraží nic není,“ upozorňuje Řihák.

Právě na to, jak působí vstupní brány českých měst na návštěvníky, se zaměřuje letní seriál Seznam Zpráv První dojem.

Za nedůstojný považuje současný stav nádraží dlouhodobě i vedení města. „Je to jedna z klíčových bran do města, která dnes nemá tu kvalitu, aby odpovídala této kategorii, a naším cílem je to změnit,“ řekl už před třemi lety při diskuzi o budoucnosti nádraží v centru MAPPA tehdejší primátor Tomáš Macura (tehdy ANO, nyní Jdeto!!!).

Tehdy probírali odborníci a vedení města s veřejností nutnou rekonstrukci celého železničního uzlu, kterou bude mít na starosti Správa železnic, a také předprostoru nádraží, což má proběhnout pod taktovkou města. Tyto dvě akce by podle Řiháka měly proběhnout souběžně. Zástupci magistrátu tehdy mluvili o možném začátku oprav v roce 2025.

Nyní se ale podle Správy železnic počítá s tím, že se uzel bude přestavovat až v letech 2028 až 2034. „Modernizace ostravského uzlu již získala pravomocné územní rozhodnutí a v současné době připravujeme vypsání veřejné zakázky na zpracování dokumentace pro povolení stavby a dokumentace pro provádění stavby,“ řekl mluvčí Dušan Gavenda.

Posun hlásí i město. Tomu se na druhý pokus podařilo najít projektanta předprostoru nádraží. V červnu uzavřela Ostrava smlouvu s pražskou firmou Casua. „Ukončení projekčních prací předpokládáme v roce 2027. Následovat bude výběr zhotovitele stavby a zahájení realizace projektu, která je plánována na období 2028 až 2030,“ uvedla k tomu mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Firma Casua už předtím pro město vypracovala studii o proměně prostoru. V té nastínila, že by mělo před výpravní budovou vzniknout reprezentativnější prostranství, nový, bezbariérový terminál hromadné dopravy či podzemní parkoviště. A co je podstatné - některé průmyslové budovy v okolí nádraží, které má dnes v držení magistrát, nahradí nová městská zástavba. To by mělo pomoct i kvalitě života v Přívozu.

„Provázání Přívozu s nádražím má velký potenciál. Pokud by se to povedlo, tak z toho může být bezvadná část města. V jeho okolí mohou vzniknout služby, hotely, obchody. Aby nádraží nebylo jen halou, ale mělo daleko více funkcí,“ říká Řihák. Pokud se povede vytvořit z prostoru kolem nádraží využívanější oblast, zvýší to také pocit bezpečnosti.

Při diskuzích se s nesouhlasem části veřejnosti potýkal návrh, že dnešní nadchody po rekonstrukci nahradí podchody, které povedou až k zastávkám MHD. Už tedy nebude potřeba procházet výpravní budovou a stavba ze 70. let tak přijde o jednu ze svých základních funkcí. Podle Řiháka je jedním z argumentů Správy železnic to, že se urychlí přestup mezi vlaky a terminálem veřejné dopravy.

Ani jedna z větví rekonstrukce každopádně nepočítá s větší proměnou samotné hlavní budovy nádraží. Řihák ale dodává, že se postupem času bude pravděpodobně pro budovu hledat i doplňující využití. Už dnes si například většina lidí kupuje lístky přes internet předem, a nikoli na přepážce, jako to bylo v minulosti.

Jako příklad uvádí nádraží v Katovicích, jehož část se v posledních letech proměnila v nákupní centrum. „Je to jedna z možností, kam se to může vyvíjet, ale zatím to není na pořadu dne,“ uvádí.