Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zemřel psychiatr Cyril Höschl, bylo mu 75 let, upozornil na to server Novinky.cz. Založil Národní ústav duševního zdraví, v posledních letech se potýkal s multisystémovou atrofií. Informaci potvrdil Seznam Zprávám mluvčí ústavu Jan Červenka.
Höschl se věnoval také popularizaci vědy a snaze o snížení stigmatizace duševních onemocnění. V roce 2023 mu byla diagnostikována multisystémová atrofie, při níž postupně ochabuje svalstvo.
„Pozorujete sami svoje vlastní hendikepy, že jeden den mluvíte líp, druhý den mluvíte hůř, ale máte od toho emoční odstup. Vůbec nepropadám zoufalství. To může propadat moje okolí, které o mě musí pečovat. Ale já se na to zvláštním způsobem adaptuji a to je jeden z objevů, které jsem na své drobné kazuistice udělal.“ řekl Höschl o své nemoci loni v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
„Kdyby mi před půl rokem někdo řekl, že nebudu chodit, že nebudu řídit auto, že se nebudu moct podepsat, že nebudu moct psát ani na klávesnici, tak bych se šel snad picnout. Zajímavé je, že s tím, jak ta choroba postupuje, tak zároveň s ní postupuje pocit, že je vám to jedno. Že na to koukáte jako marťan a bavíte se spíš tím, jak se ty příznaky míhají, jak přibývají, jak jsou některé nevysvětlitelné,“ uvedl také Höschl ve zmíněném rozhovoru.
Od 90. let působil Höschl jako děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a jako přednosta psychiatrické kliniky této fakulty. V letech 2007 a 2008 byl prezidentem Evropské psychiatrické asociace a v letech 2008 a 2009 prezidentem Federace evropských lékařských akademií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a mimo jiné laureátem ocenění Česká hlava z roku 2008.
Celý život se snažil destigmatizovat duševní onemocnění
Psychiatrie ho zároveň zlákala jako obor, který se týká toho nejzajímavějšího ve vesmíru, lidské mysli. Na medicíně ho zajímaly biochemické a fyziologické pochody v těle, endokrinologie, farmakologie.
„Psychiatrie mi zbyla, když jsem po promoci nemohl jinde sehnat místo. Po čase jsem pochopil, že je to obor stejně univerzální jako celá medicína, každý v ní najde svůj zájem, od biologie přes psychotropní látky až po psychoterapii či spiritualitu,“ řekl jednou.
Řadu dalších ocenění získal za svou práci v posledních dvou letech. Loni v říjnu například Cenu Neuron za mimořádný přínos vědě. „Nenominujeme ho za vynález nového léku, ale za jeho celoživotní úsilí destigmatizovat duševní onemocnění a reformovat péči o pacienty. Díky jeho práci lidé přestávají mít strach vyhledat odbornou pomoc,“ řekl tehdy předseda vědecké rady Nadace Neuron Jan Konvalinka.
Vedle svého přínosu pro psychiatrii se Höschl věnoval vědeckému výzkumu, a to zejména v oblasti biologické psychiatrie a neuroendokrinologie. Publikoval přes 200 odborných textů v češtině a angličtině. Je autorem učebnice pro studenty psychiatrie, publikoval desítky odborných prací a přednášel i pro veřejnost.
„Snažil jsem se lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. I když se nám podařilo v boji proti stigmatizaci pokročit, je třeba neustále pokračovat,“ uvedl k Ceně Neuron v říjnu 2024. Měl také pravidelnou rubriku v časopise Reflex.
V roce 1996 neúspěšně kandidoval v Praze 8 jako nestraník na kandidátce ODA ve volbách do nově vzniklého Senátu.
Na podzim 2023 mu lékaři diagnostikovali multisystémovou atrofii, neurodegenerativní onemocnění, které má podobné příznaky jako parkinsonismus. Postupně ochabuje, či dokonce vypovídá službu svalstvo.
„Snažím se tomu nepodléhat, ale strašně se vám sníží možnosti. Dostáváte se do různých pastí, kde se cítíte naprosto bezmocný. Jste jako Řehoř Samsa, který se ráno probudí jako brouk. A nemůže nic,“ popsal život s onemocněním na webu Nadace Neuron. „Čas se strašně zrychlil. Jsem extrémně pomalý, přejít místnost mi trvá celou věčnost. Udělám pár základních činností a den je pryč,“ dodal.