Článek
Jednu zablokovanou SIM kartu a třináct zablokovaných mobilních telefonních zařízení hlásí hasiči za první měsíc účinnosti vyhlášky zaměřené na takzvaná zlomyslná volání zatěžující tísňové linky.
„Dočasné odmítnutí komunikace evidujeme v desítkách případů,“ dodává ještě Klára Ochmanová za generální ředitelství Hasičských záchranných sborů.
Před blokací mnoho varování
Systém je přitom postavený tak, že blokace je až nejzazší možnost, které předchází řada varování o tom, že kontakt je operátory vnímaný jako zatěžující. Jde o hovory, které v praxi zbytečně vytěžují kapacitu tísňových linek.
Po šesti a více kontaktech během jednoho týdne je volajícímu nejdříve na 24 hodin znemožněno volat na tísňovou linku. S každým dalším telefonátem se pak dočasné odmítnutí prodlužuje: na tři dny, pak na sedm dní a teprve poté lze požádat o blokaci telefonu nebo SIM karty. Fakticky pak uživatel SIM karty nebo telefonu má odepřený přístup k veřejné komunikační síti. O případném odblokování pak rozhoduje Český telekomunikační úřad.
„Cílem těchto opatření je zamezit, aby koncový uživatel nedůvodně zatěžoval centrum tísňové komunikace, čímž by mohlo docházet k obsazení komunikačních kanálů pro osoby, které pomoc tísňových služeb opravdu potřebují,“ stojí v důvodové zprávě k vyhlášce.
Vyhláška také upravuje, že volající má být vyrozuměn, že je kontakt hodnocený jako zlomyslný.
Projděte si, jak je nastavený systém, než dojde k zablokování:
Čtyři z pěti SMS i telefonátů
Generální ředitelství Hasičských záchranných sborů je podle pátrání Seznam Zpráv zatím první, kdo nová opatření proti úporným telefonistům využil.
Policejní prezidium zatím nemá podle tiskového mluvčího žádné informace o blokacích. Stejně tak i oslovené krajské záchranné služby zatím k blokaci nemusely přistoupit.
Barbora Havelková z Českého telekomunikačního úřadu ovšem popisuje, že institut blokace a dočasného odmítnutí je využíván.
„V období od začátku července do dnešního dne jsme zaznamenali souhrnně jednotky až nižší desítky případů žádostí o blokaci telefonního čísla nebo přístroje,“ sdělila Havelková.
Vysvětluje, že přesné údaje nemá k dispozici, protože úřad je dostává od poskytovatelů služeb pouze na vědomí, že se tak stalo. Fakticky tak v prvních týdnech nemusí mít ještě úplné informace.
Zároveň už z důvodové zprávy k vyhlášce je zřetelné, že zlomyslným voláním nejvíce čelili právě hasiči. Ze statistických dat totiž vyplývá, že 82 procent volajících v roce 2023 na tísňovou linku 112 a 150 nevedlo k založení „mimořádné události“.
„V absolutních číslech se jedná o přibližně 1 760 000 volání. V případě SMS komunikace lze konstatovat, že přibližně 83 procent SMS konverzací nevede k založení mimořádné události. V absolutních číslech se jedná o více než 41 000 SMS konverzací,“ vypočítává se v podkladu k vyhlášce.
Policie zase dokládala, že několik jednotlivců dokázalo ročně na tísňové linky volat i více než 5000krát. Což znamená zavolat každý den alespoň 14krát. A evidují například i případy, kdy volající udělal 18 hovorů za šest minut, nebo dokonce 40 telefonátů za 14 minut.
Generátor náhodných slov
Redakce Seznam Zpráv už letos vyzpovídala dva zkušené operátory, kteří popsali praxi.
„Pamatuji si jednoho, který volal přímo z psychiatrické léčebny. Opakovaně jsme vyjížděli na prověření, tuším požárů. Domluvili jsme se s personálem v nemocnici a ustalo to, ale po nějaké době se to zase opakovalo. Sebrat takovým lidem telefon samozřejmě nemůžeme,“ líčil Petr Homola, náměstek ředitele národního operačního centra policie.
Přitom upozorňoval, že zlomyslná komunikace zbytečně zatěžuje jak operační středisko, tak i hlídky v terénu, které musí vyjíždět a ověřovat nahlášené informace.
Barbora Škodová, operační důstojnice Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, zase popsala případ člověka, pro kterého se na oddělení vžilo označení „náhodný generátor slov“. „Náhodně mluví a nevnímá,“ popisuje a zdůrazňuje, že jde o krajní případ, který je vzácný.
„Zlomyslné hovory ze zkušenosti ještě dělíme na lidi, kteří si neuvědomují, že to dělají schválně. Máme stálé klienty, jen vidíme číslo a už to víme. Třeba paní, která volá, že dcera si přivedla přítele a ten se jí nelíbí. Nebo si nedávno stěžovala paní, že sousedi mají malé dítě a k tomu mají bojové plemeno psa a že si nemyslí, že je to správné, a chce, aby to někdo řešil,“ líčila Barbora Škodová.
