Článek
Češi zařazují alternativy masa do svého jídelníčku čím dál častěji, alespoň to tvrdí někteří výrobci a prodejci rostlinných plátků. Rostoucí oblibu takových výrobků zmiňuje například tisková mluvčí společnosti ProVeg international Aneta Kudolániová. „Kategorie alternativ masa a ryb u nás v Česku dosahuje nejvyšších tržních hodnot. Maloobchodní tržby této kategorie meziročně vzrostly o 13 % na 2,1 miliardy korun a podle odhadů by do roku 2029 mohly dosáhnout až 3,91 miliardy korun,“ uvedla pro SZ Byznys s odkazem na data od Euromonitor International zveřejněná na začátku roku.
Rostlinné alternativy už totiž nekupují pouze vegetariáni nebo vegani. „Tento trend podporuje rostoucí počet lidí, kteří se stravují flexitariánsky (tzv. částečné vegetariánství, pozn. red.) a omezují konzumaci masa – v Česku jde už o čtvrtinu populace,“ pokračuje. Důvody podle ní bývají různé, například zdravotní nebo ochrana životního prostředí.
A zájem o rostlinnou nabídku (plant-based) v česku potvrzuje také řetězec s rychlým občerstvením Burger King. „Data ukazují, že poptávka po plant-based produktech se v Česku za poslední rok téměř zdvojnásobila,“ uvedla brand manažerka řetězce Kateřina Bryndová s tím, že zájem stabilně roste od zavedení plant-based nabídky v roce 2018. Zajímavostí je, že Burger King výrobky neoznačuje jako veganské. Připravuje je totiž na stejných zařízenách jako maso. To nicméně řetězec transparentně u produktů uvádí.
S tím, že by v Česku rostla poptávka po veganských burgerech, nesouhlasí konkurenční McDonald’s. Ten naopak rostlinné plátky nedávno z nabídky stáhnul. „Rostlinné produkty tvořily v rámci celkových prodejů minoritní podíl. Zákazníci v Česku preferují klasické masové varianty, přičemž vegetariánské produkty slouží spíše jako doplňková nabídka, jelikož jsme primárně masová destinace,“ uvedl ředitel marketingu společnosti pro Česko Slovensko a Ukrajinu Martin Troup.
„Poptávka po čistě veggie produktech – burgerech, wrapech nebo salátech – dlouhodobě klesala, a tudíž jsme je ze stálého menu začátkem letošního září stáhli,“ pokračuje. Lidé prý více volali po návratu sendviče s rybím filetem. Vegetariáni se ale podle něj mohou alespoň těšit na rozmanitou nabídku v rámci sýrové sezony, která „mnoha produkty odpovídá potřebám vegetariánů“.
Náhražky masa nejsou automaticky zdravé
Podle nutričního poradce Petra Havlíčka je zařazování rostlinné stravy do jídelníčku správné. Upozorňuje ale, že náhražky masa nemusí být vždy přínosné a lidé by se tak spíše měli více soustředit na zeleninu či luštěniny. „Nejzdravější je tzv. středomořský typ stravování. To znamená základ v zelenině, celozrnných obilovinách, luštěninách nebo ovoci,“ vysvětluje. Dále zahrnuje například olivový olej, ořechy a jako zdroj bílkovin ideálně ryby, mořské plody nebo trochu drůbežího masa.
„Tento typ stravování je z hlediska našeho kardiometabolického zdraví a dlouhověkosti ten nejvhodnější,“ pokračuje. „Nejsem si jistý, že všechny rostlinné potraviny, zvláště ty moderní náhražky, jsou něco, co bychom do svého stravování měli zařazovat,“ říká. Upozorňuje, že náhražky masa jsou často obilného původu, a obsahují tedy lepek. Jde například o seitan, tzv. pšeničné maso. Takové společně s náhražkami sýrů a dalších mléčných produktů označuje za nehodnotné potraviny.
Jako kvalitní alternativní variantu k masu zmiňuje například čočkový „burger“. „Jsou to právě luštěniny, které u nás byly vždycky tradiční a v kombinaci s obilovinou, to znamená třeba čočka s rýží nebo čočka s pšenicí, dohromady vytvoří plnohodnotnou bílkovinu,“ vysvětluje. S doplněním o vajíčka nebo třeba méně tučným sýrem je to pak podle něj kvalitní a vyvážené.
Stabilní zájem o alternativy k masovým pokrmům potvrzují i rozvážkové společnosti Foodora nebo Bolt Food, přestože má segment vegetariánských a veganských jídel oproti masové klasice značně menší zastoupení. „Tento segment v posledních letech konstantně roste, ale nejvíce i nadále frčí rychlé občerstvení, jako jsou pizzy, burgery, kebaby a asijská kuchyně,“ uvedl pro SZ Byznys generální manažer Bolt Food pro Českou republiku Jakub Hostačný.
Zájem o bezmasá jídla potvrzuje také Adam Kolesa, šéf české Foodory „Zájem o vegetariánské a veganské položky na platformě Foodora zůstává dlouhodobě stabilní. U větších řetězců tvoří objednávky s rostlinnými produkty okolo 6 % objednávek,“ uvedl s tím, že meziročně takové objednávky sice rostou, ale výrazně pomaleji než objednávky masových položek. Celkově ale vnímá tuto kategorii potravin jako „ustálenou kategorii“, nikoli trend.
Tofu nebo humus
Zájem o alternativu k živočišným produktům pak potvrzují i oslovené obchodní řetězce a prodejci potravin. „Poptávka zákazníků již několik let setrvale roste. Z průzkumů víme, že tyto potraviny jsou jako součást moderního jídelníčku oblíbené zejména u mladších zákazníků. Vyšší prodeje zaznamenáváme především ve větších městech,“ uvedl pro SZ Byznys Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
Podobně se situace vyvíjí i v obchodním řetězci Billa. Její tisková mluvčí Dana Bratánková říká, že se produkty vyráběné na rostlinném základu v prodejnách těší stále větší oblibě, přestože je jejich podíl zatím malý. „Je to dáno zejména současným trendem a vzestupu flexitariánů, vegetariánů a veganů v naší společnosti,“ pokračuje.
Jako nejprodávanější produkty z této kategorie obě společnosti uvádějí například tofu nebo tempeh (fermentované sojové boby). Bratánková pak zmiňuje také alternativní nugetky nebo burgery, Mareček na druhé straně vyzdvihuje zájem o rostlinné nápoje jako náhradu mléčných.
A zájem potvrzuje i Zdeněk Mjartan, který je category managerem online supermarketu Košík.cz „Největší zájem je dlouhodobě o rostlinné alternativy mléčných výrobků, ať se jedná o náhražky sýrů, jogurtů nebo samotného mléka a mléčných nápojů. Roste i poptávka po alternativách masa a trendem poslední doby jsou hotová veganská či vegetariánská jídla,“ říká.
Nicméně tento týden poslanci EU odhlasovali návrh zákona, který by zakazoval nazývat rostlinné alternativní výrobky stejnými jmény, se kterými jsou spojované ty masové. Rostlinné řízečky nebo burgery se tedy v budoucnu dočkají přejmenování, pokud zákon vejde v platnost.
