Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ford Motor Company a několik dalších automobilek požádalo americkou administrativu, aby jim dočasně pomohla. Jako první o tom informoval deník Wall Street Journal. Loni na podzim vyhořela část továrny ve městě Oswego, odkud výrobci odebírali hliníkové plechy, ze kterých razí klíčové díly, včetně mnoha částí karoserie.
Ford odtamtud odebíral i materiál na výrobu své řady pick-upů F150, která dlouhodobě vládne žebříčku nejprodávanějších aut v USA. Plechy teď ale musí kupovat ze zámoří a platit za ně mimořádná cla.
Prezident Donald Trump chtěl svou celní politikou přimět investory, aby výrobu mnoha klíčových produktů a zpracování surovin přesměrovali do USA. Na hliník či ocel z dovozu proto uvalil mimořádně vysokou sazbu – rovných 50 procent.
Automobilky ale kvůli výpadku v americkém závodě nemají žádnou jinou alternativu a hliníkové plechy shánějí mimo USA. Společnost Novelis, která za továrnou v Oswegu stojí, jim je dováží ze svých areálů v Jižní Koreji a Evropě. Vedle Fordu patří mezi její odběratele i koncerny Stellantis a General Motors.
Výrobci v čele s Fordem proto žádají Washington, aby jim kvůli mimořádné situaci odpustil cla - alespoň do chvíle, kdy bude závod v Oswegu znovu běžet naplno. Výhledově by to mohlo být letos v červnu.
Zdroje Wall Street Journal (WSJ) ale jednohlasně vypovídají, že Trumpova vláda tuto žádost nevyslyšela. S manažery sice nadále komunikuje, ale z jejího pohledu už autoprůmyslu dostatečně pomohla loni, když mu zajistila částečné úlevy z dovozních cel.
Podle Bílého domu navíc automobilky „vyjádřily obavy ohledně dodávek v souvislosti s incidentem Novelis, v této záležitosti ale nepožádaly o úlevu od cel nijak zvlášť výrazným způsobem“. Alespoň tak cituje postoj Trumpovy vlády WSJ.
Trump kvůli Íránu upravil cla. A zaskočil průmysl
Hodnota hliníku navíc v posledních týdnech dramaticky roste kvůli konfliktu na Blízkém východě. Region stojí asi za 8 procenty celosvětové produkce a zablokování Hormuzského průlivu vedlo k celosvětovému zdražení tohoto kovu. Meziročně na komoditních trzích zdražil zhruba o polovinu.
Donald Trump už kvůli zdražování mnoha kovů upravil svou celní politiku. Výsledkem je ale kompromis, který automobilkám nijak výrazně nepomůže. USA nově zrušily cla u produktů, u kterých hliník tvoří nanejvýš 15 procent hmotnosti.
Zato u plechů, které jsou vyrobené výlučně z tohoto kovu, zůstává sazba neměnná. A nově budou platit cla také na zboží, které je z významné míry vyrobeno z hliníku či oceli (čili sazba bude platit i na celé výrobky). V praxi to znamená, že na dovoz lokomotiv či strojírenských zařízení připadne dodatečná zátěž.
„Produkty, které se převážně skládají z oceli a hliníku, budou výrazně znevýhodněny. Na celé tyto výrobky se nově bude vztahovat clo ve výši 50 procent,“ varuje německý strojírenský svaz VDMA, podle kterého může jít pro mnoho firem o ještě větší zásah do vzájemného obchodu, než jaký přinesla loňská série Trumpových cel.
Donald Trump přitom novinku zavedl skoro ze dne na den a mnoho firem mohla tato změna zaskočit. Podle VDMA to výrazně zkomplikuje vývoz evropských strojů do USA. Dopady těchto cel ale tvrdě pocítí i samotní američtí výrobci.
„Věci v naší branži rozhodně podraží,“ vzkázal stanici CBNC Dak Hardwick z tamní asociace leteckého průmyslu. Odvětví je mezinárodně provázané a například ani Boeing se neobejde bez spolupráce s partnery ze zámoří. Řadu komponent odebírá ať už z Evropy, či Asie.
„Je úplně jedno, komu ta která firma patří. Jakmile nějaký předmět překročí hranici, pak ho musí odběratel proclít,“ uvádí Hardwick s tím, že výroba letadel v USA podraží už jen kvůli logistice, když se budou do továren svážet jednotlivé díly odjinud.
Pro Spojené státy je přitom výroba letadel jednou z oblastí, ve které mají světovou dominanci. Ať už jde o prodeje Boeingu – který po několika krizových letech nabírá nový dech –, anebo o bojová letadla.
Například i výroba moderní stíhačky F-35 spoléhá na řadu zahraničních partnerů a dovoz jejich dílů na finální montáž v USA by se mohl kvůli clům prodražit.
Spojené státy byly přitom vůči celému odvětví dlouhé dekády tolerantní. Americký letecký průmysl tak čelil v podstatě minimálním clům. Ať už s ohledem na to, že za konečným produktem stály továrny v USA, anebo kvůli tomu, že velká část této branže je strategicky provázána s Pentagonem.
