Článek
Ceny ropy v posledních dnech kolísají podle toho, co právě prohlásí americký prezident Trump a co mu odpoví z Íránu, který už několik týdnů čelí americko-izraelským útokům.
Benzin a nafta u čerpacích stanic ale soustavně zdražují, na což různé evropské země reagují různými opatřeními, aby ceny pohonných hmot udržely na pokud možno přijatelné úrovni. Česká vláda se zatím zasáhnout nechystá. „Česko má i díky níže nastaveným spotřebním daním stále jednu z nejnižších cen pohonných hmot v Evropské unii a daňová politika je strategický nástroj, který nemůže reagovat na denní oscilace cen na burze,“ uvádí mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous.
„Případná další opatření musí být systémová a komplexní, aby přinesla reálný efekt pro spotřebitele. Nadále platí, že žádná další opatření nejsou vyloučena, jejich čas ale zatím nenastal,“ dodal mluvčí. Jaká opatření tedy připadají v úvahu?
Snížení spotřební daně
Sazba spotřební daně činí aktuálně v Česku 12,84 koruny z litru benzinu Natural 95 a 9,95 koruny z litru motorové nafty. Opoziční ODS navrhla obě sazby dočasně snížit o 1,70 koruny, ministryně financí Alena Schillerová z ANO to ale odmítla jako „nesystémový výkřik“ s tím, že státní rozpočet by přišel o 11 miliard korun.
Když ale v roce 2022 dramaticky rostly ceny nafty a benzinu, Schillerová coby opoziční poslankyně naopak tento krok tehdejší vládě vedené koalicí Spolu doporučovala.
Fialova vláda nakonec skutečně 1. června 2022 spotřební daň snížila o 1,50 koruny na litr nafty i benzinu a jejich ceny skutečně během několika dnů klesly. Na původní úroveň se sazba spotřební daně u benzinu vrátila v září, zatímco u nafty vydržela nižší daň až do srpna 2023. Státní rozpočet tím přišel o zhruba 12 miliard korun.
„Snížení spotřební daně je možná krátkodobé řešení, ale mělo by být pouze krátkodobé, protože jeho odvrácenou stranou je výpadek fiskálních příjmů. To se pak může projevit třeba zvýšeným rizikem růstu sazeb,“ říká ekonom České spořitelny a člen nedávno zrušené Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník.
Spotřební daň na pohonné hmoty snížilo v posledních týdnech například Portugalsko nebo Itálie, která sazbu snížila o 25 eurocentů, což státní rozpočet vyjde v přepočtu na více než 10,2 miliardy korun měsíčně. Stejnou cestou se vydalo i Srbsko, které snížilo spotřební daň o 60 procent.
Snížení daně z přidané hodnoty
K základní ceně paliva se po marži a spotřební dani připočítává ještě daň z přidané hodnoty (DPH), která má u benzinu i nafty sazbu 21 procent. Alena Schillerová vyzývala v roce 2022 Fialovu vládu i k jejímu snížení, DPH ale nakonec zůstala stejná.
Sazbu DPH v důsledku rostoucích cen snížilo z 21 na 10 procent minulý týden Španělsko, kde se opatření navíc vedle benzinu a nafty týká i plynu a elektřiny. Snížení daně z přidané hodnoty je součástí záchranného balíčku ve výši pět miliard eur.
Po snížení sazby DPH klesly ceny benzinu a nafty u španělských čerpacích stanic v průměru o 25 až 30 centů. O tomto opatření uvažuje také Polsko, které DPH u pohonných hmot snížilo v roce 2022 ve snaze zbrzdit růst inflace.
Zastropování cen
Maximální možné maloobchodní ceny jako způsob pomoci proti drahé naftě a benzinu zavedlo v posledních týdnech Slovinsko či Maďarsko, kde Orbánova vláda sáhla k tomuto kroku už podruhé od roku 2022.
Na Slovensku zase vláda Roberta Fica zakázala vývoz nafty do zahraničí a zavedla – stejně jako Maďarsko – dvojí ceny, jedny pro vozidla s tamní registrační značkou, druhé pro vozy registrované v cizině. Tím chce mimo jiné předejít nedostatku paliv.
Tento postup je podle všeho v rozporu s evropským právem, které znemožňuje diskriminaci zákazníků podle jejich původu. Právní klička by mohla spočívat v poskytnutí slevy rezidentům dané země, což je zřejmě legální.
Premiér Fico se nicméně nechal slyšet, že dvojí ceny na Slovensku budou platit pouze 30 dnů, a Evropská komise tak na diskriminační opatření nestihne zareagovat. Bývalý český ministr financí Miroslav Kalousek ale zastropování cen nepovažuje za dobrý nástroj.
„Byť to zákon o cenách umožňuje, u administrativně stanovené ceny vždy hrozí, že se dostane pod nákladovou cenu a pak hrozí nedostatek. Výrobci nebudou přece vyrábět se ztrátou, takže nebudou vyrábět vůbec,“ varuje Kalousek.
Snížení marží
Na rozdíl od většiny evropských zemí má český stát nejen vlastního distributora a velkoobchodníka s pohonnými hmotami, společnost Čepro, ale také státní sítě čerpacích stanic, EuroOil a Robin Oil, které spadají pod Čepro.
U těchto stanic, které mají zhruba osmiprocentní podíl na českém trhu, může akcionář, tedy Ministerstvo financí, snížit marže, které se podle výsledků ministerského monitoringu minulý týden pohybovaly kolem 0,80 koruny na litru nafty a přes dvě koruny na litru benzinu.
Takový krok ale zatím ministerstvo neplánuje, protože by mohl vést ke zhroucení zásobování a nedostatku pohonných hmot. „Společnost patří mezi naprosto nejlevnější na trhu, a jak ukázaly výsledky monitoringu, marže nejsou v současnosti v ČR problémem,“ uvedl mluvčí Ministerstva financí Michal Žurovec.
Marže v posledních týdnech zastropovali například v Řecku, kde si velkoobchodníci mohou účtovat maximálně pět eurocentů na litr nad cenu dodávky z rafinerie. Maloobchodní čerpací stanice si pak k ceně za litr paliva mohou přidat marži v maximální hodnotě 12 eurocentů (tři Kč).
Podobnou cestou se vydalo i Polsko, kde státem ovládaná petrolejářská společnost Orlen snížila u svých čerpacích stanic marže na nulu.
Monitoring a kontroly
Výsledky sledování marží nafty a benzinu zveřejnilo Ministerstvo financí minulý týden. Vyplývá z nich, že marže čerpacích stanic od počátku konfliktu na Blízkém východě postupně klesaly.
Ceny a marže začaly v minulých týdnech hlídat také ve Francii, Německu či v Itálii. Tam musí dodavatelé pohonných hmot denně zveřejňovat doporučené ceny a úřady poté kontrolují, zda je čerpací stanice nepřekračují.
„Já bych vládě doporučil neopakovat maďarskou cestu, ale kombinaci francouzského a polského přístupu, tedy stanovit jakousi referenční cenu, která by nebyla zastropovaná, ale sloužila by jako vodítko ohledně správné ceny,“ míní ekonom Zahradník.
