Šéf Mattoni: Češi budou muset zálohovat. Jenže jsme v Kafkově zemi

Itálie, Německo, Francie či Španělsko. Na jednu z těchto zemí zacílí společnost Mattoni 1873 při své další zahraniční expanzi. Momentálně vyhlíží vhodné akvizice.

Český trh je podle italského majitele firmy jeho „šťastným ostrovem“, protože spotřeba nealko nápojů zde roste a zákazníci si rádi připlatí i za obohacené vody. Slovensko je jiný příběh. Prodeje tam o desítky procent srazila nově zavedená daň z cukru.

„Vliv daně z cukru je zásadní, není to jen třešnička, ale bomba na dortu, přestože se na Slovensku zvyšují i jiné daně,“ říká Alessandro Pasquale v rozhovoru pro Byznys Seznam Zprávy. Firmu řídí od roku 2007, kdy ji převzal po otci a přivedl do Evropy. V roce 2023 se částečně stáhl z exekutivy a firmu nyní zastupuje v roli prezidenta.

Mattoni je lídrem v minerálních vodách, ale také ve snaze prosadit v Česku povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, který ale neschválila Poslanecká sněmovna v minulém složení a současná vláda jej vůbec nemá v plánu.

„Politici dnes vlastně říkají, že nechtějí respektovat zákon své vlastní země. Nemohou přece ignorovat zákon,“ naráží Pasquale na fakt, že EU už v roce 2024 schválila nařízení PPWR, které podle odborníků Česko v podstatě donutí k tomu, aby přijalo zálohový systém.

Čím se po tolika letech ve vedení společnosti víc řídíte, čísly nebo intuicí?

Nikdy jsem nebyl moc na čísla. Myslím, že jsem se vždycky rozhodoval hlavně podle intuice, podle určité vize, kterou mám. A ukázalo se, že to bylo správně – věci, které jsem říkal už před mnoha lety, se dnes skutečně dějí. Takže mám pocit, že jdeme správným směrem a jsme v tom konzistentní.

V čem se vaše očekávání potvrdila?

Věříme, že nápojový sektor projde konsolidací a v tom chceme mít, alespoň na regionální úrovni, hlavní roli. Konsolidace znamená, že se jednotlivé kategorie sbližují. Dřív existoval výrobce minerálních vod, výrobce džusů, výrobce limonád, piva. Dnes se všechno postupně dostává pod jednu střechu. To bylo očekávatelné a dnes se to skutečně děje. My v tom jen pokračujeme.

Změnilo se ve vašem byznysu v posledních letech něco zásadního?

Ve skutečnosti děláme pořád totéž, jen lépe. Nejde o to, že bychom dramaticky měnili to, co děláme, ale věnujeme obrovské úsilí tomu, aby byla firma profesionálnější a sofistikovanější. Ty změny nejsou zvenku moc vidět, ale uvnitř firmy jsou zásadní  a pomáhají nám udržet si vedoucí pozici, pokud jde o kompetence a způsob, jakým byznys řídíme.

Mattoni existuje přes 150 let. Zvenku to může vypadat, že už 150 let děláme pořád to samé – stáčíme vodu do lahví. Ale způsob, jakým to děláme, se dramaticky změnil. A to dokonce i ve srovnání s tím, jak jsme fungovali před deseti nebo pěti lety.

Co vnímáte jako největší výzvu vzhledem k otřesům, kterými trh prošel?

Doufáme, že tohle období už je za námi a že nepřijdou další velké otřesy. Největší výzvou je stále udržet si vedoucí pozici. Vnímáme, že v našem regionu jsme dnes nejpokročilejší a nejkompetentnější firmou v oboru a tuto pozici si chceme udržet. To znamená dál investovat do lidí, často také do technologií a být neustále o krok před konkurencí.

To, co je opravdu těžké, je udržet si neustálý tah dopředu. Nemůžete polevit, nemůžete se zastavit. Pokud někoho následujete, vezmete si to, co se osvědčilo u ostatních. Ale pokud jste lídr, musíte věci vymýšlet od nuly. Musíte odhadovat, co bude důležité, co vám přinese lepší výsledky v oblastech, kam se zatím nikdo jiný nepouští. A to je mnohem těžší.

Jak se Mattoni dařilo v loňském roce?

Navzdory silným obtížím se nám dařilo velmi dobře. Léto nebylo zrovna ideální. I proto trh s nealkoholickými nápoji klesl o několik procentních bodů. Nálada spotřebitelů je spíš opatrná. Myslím, že důvodem je geopolitická situace a obavy z budoucnosti. Lidé tolik neutrácejí a spotřeba v některých zemích klesá. Ale Česko je šťastným ostrovem, vede si lépe než všichni sousedé. Také kupní síla obyvatel, tím myslím růst mezd, byla vyšší než jinde.

A ostatní trhy?

Jsou země jako Maďarsko, kde je zcela zjevné, že kupní síla zákazníků klesla - mají méně peněz a logicky méně nakupují. Trochu specifické je Slovensko, kde se neustále zvyšují daně. Zásadní dopad na nás měla daň z cukru. Ale je to jen způsob, jak se stát snaží vybrat víc peněz pod záminkou veřejného zdraví. Firmy nejsou schopny tyto náklady absorbovat, takže se nakonec promítnou do cen. Na Slovensku se do cen promítly výrazně.

Do jaké míry to na Slovensku snížilo spotřebu sladkých nápojů?

Spotřeba se propadla dvouciferně. Vliv daně z cukru je zásadní, není to jen třešnička, ale bomba na dortu, přestože se na Slovensku zvyšují i jiné daně. Výrazně to navýšilo ceny. Prolomilo to práh tolerance spotřebitelů, kteří opustili tuto kategorii.

Ve výsledku je to naprosto hloupý přístup: nepřinese víc peněz státu, nepřinese lepší zdraví lidem a jen poškozuje firmy v tomto odvětví. Spotřeba klesla, a tím i příjmy státu z příjmů a DPH.

Nicméně o dani z cukru se začíná diskutovat v Evropské unii, tlak sílí i ze strany Světové zdravotnické organizace.

Ano, ale pokud by jim skutečně šlo o zdraví, jak tvrdí, měli by uvalit daň na všechny výrobky obsahující cukr. Protože zdanit jen nápoje – a někdy dokonce i nápoje se sladidly, tedy nejen s cukrem – je naprostý nesmysl. Je to prostě zdanění jednoho jediného odvětví.

Připadalo by vám normální zdanit výrobu chleba? Ne. Tak proč je normální zdanit nápoje? Chtějí daň z cukru? Tak ať zdaní cukr ve všech výrobcích, které ho obsahují. Jinak lidé přestanou pít nealkoholické nápoje, ale klidně si budou dál jíst čokoládu nebo dorty v libovolném množství.

Jak si vedete na ostatních trzích?

Silně rosteme v Česku, Srbsku i Bulharsku. Kromě Maďarska jsme měli menší problémy také v Rakousku, kde je podobná situace a spotřeba klesá. V Rakousku je to dáno trochu chaotickým zavedením zálohového systému, který mohl být proveden lépe.

Jak důležitá je pro vás Česká republika?

Je stále nejdůležitějším trhem, který tvoří okolo 40 procent celého našeho byznysu. To je vlastně dobré, protože když jsem firmu přebíral od otce, bylo to přes 90 procent. Český trh máme velmi rádi a věnujeme mu velkou pozornost, ale mít více trhů byla důležitá strategie pro zajištění budoucnosti firmy. Pokud jste závislí jen na jednom trhu, pak jste plně závislí na tom, co se v něm stane – ekonomicky nebo politicky. Když máte více trhů, jeden vyrovnává druhý. Jak jsem říkal, Maďarsku se teď nedaří, ale na celkovém výsledku firmy to není vidět.

Můžete už říct, jak loňský rok dopadl finančně?

Tržby v roce 2025 přesáhly 25 miliard korun. Naše EBITDA (zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací) vzrostla o osm procent, což je podle mě vzhledem k situaci velmi dobrý výsledek. Z tohoto pohledu to byl další rekordní rok.

Značka Mattoni je dlouhodobě vaší vlajkovou lodí. Platí to stále? A jaké produktové trendy dnes vidíte?

Mattoni je stále jednička. Na trhu dochází k mnoha změnám. Posiluje trend zdravého životního stylu. Lidé více hledají zdravější produkty. Zároveň vidíme velmi silný růst v tom, čemu říkáme funkční vody – tedy vody, které mají nějaký konkrétní přínos. A myslím, že v této kategorii, která zahrnuje Magnesium Plus a další produkty, patříme mezi lídry. Jsou to minerální vody například s vitaminy nebo s nějakým zdravotním benefitem. Lidé mění své stravovací a pitné návyky, což je velmi dobrá věc. Klesá spotřeba alkoholu. Takže všechno, co má méně cukru a zároveň nějaký přínos, funguje velmi dobře.

Přechází část spotřebitelů k levnějším značkám nebo privátním značkám obchodních řetězců?

Ne, spíš naopak. Nemám pocit, že by privátní značky byly nějak zvlášť silné. Myslím, že obecně ztrácejí pozici, protože nejsou schopné tak rychle reagovat na potřeby spotřebitelů. Privátní značky přicházejí vždy později, protože v podstatě kopírují značky.

Mattoni je zároveň výrobcem a distributorem produktů PepsiCo. Klesá obliba těchto nápojů a jejich slazených variant?

Pepsi je jedním z prvních výrobců, kteří investovali do zdravější části portfolia. Třeba Pepsi Max byla průkopníkem varianty bez cukru. Nemyslím si, že spojení s touto značkou je špatné. Právě naopak. Samotný trh klasických slazených limonád klesá, ale my na něm dokážeme růst díky rostoucímu podílu na trhu.

Zaznamenal jste plány vlády na snížení DPH v restauracích? Vidíte to jako přínos pro výrobce, nebo to jen zvýší marže restauratérů?

Upřímně řečeno, nevím. Nemyslím si, že tohle skutečně pozvedne byznys restauratérů. Restaurace mají jiné problémy: chybí jim personál, rostou mzdy… Dražší restaurace prosperují, trpí spíš ty levnější. Lidé si častěji nosí obědy z domova a šetří peníze za restaurace. Změní to pár procentních bodů? Možná ano. Ale určitě to skončí jen v jejich zisku. Nebojte se, ceny pro zákazníky snižovat nebudou, nedává to smysl.

Jste optimistický v zavedení zálohového systému v Česku, protože nová vláda v programovém prohlášení s povinným zálohováním nepočítá?

Minulý rok jsem byl extrémně optimistický ohledně schválení zákona. A nestalo se to. Takže je klidně možné, že se to teď opravdu stane – protože, jak vidíte, můj optimismus na výsledek žádný vliv nemá.

Upřímně řečeno, celé je to spíš fraška. Je to až komické a absurdní. Už ani nevím, jak to jinak nazvat. V celé Evropě zálohový systém funguje a přináší výsledky. Nestojí žádné astronomické peníze, jak se tvrdilo, ani nenarušuje stávající systém sběru odpadu. Pokud je dobře zavedený, nevyvolává odpor spotřebitelů a nevede ke kolapsu rozpočtů obcí. Všechny důvody, proč ho údajně nemít, byly systematicky vyvráceny.

Přesto když posloucháte lidi v Česku, opakují tyto argumenty, jako by to byla boží pravda. Nevím, jak dlouho je možné lidem lhát nebo jak dlouho mohou lhát lidem do očí, když všichni vědí, že je to lež. Zálohování ale stejně přijde, kvůli evropskému nařízení Plastic Packaging Waste Regulation (PPWR).

Vysvětlete to, protože ne každý chápe tyto detaily. Proč bude muset Česká republika zálohovat?

Pokud letos nedosáhneme cílů stanovených v PPWR (80 procent vysbíraných PET a plechovek, pozn. red.), budeme muset mít od roku 2029 zálohový systém. A myslím si, že v roce 2029 ho mít budeme. Velmi jednoduché. Protože je to zákon.

Až politici pochopí tento detail – a až si uvědomí, že evropské nařízení PPWR je skutečně nařízení – což zřejmě ještě nepochopili, přestože bylo schváleno téměř před dvěma lety –, pochopí také, že nemohou říkat, že se teprve rozhodnou, jestli ho chtějí, nebo ne. Budou ho muset zavést.

Protože Česká republika v roce 2026 žádným jiným možným způsobem nedosáhne cílů, které jsou v nařízení stanoveny pro sběr PET lahví a plechovek. A proto bude muset mít zálohový systém od roku 2029.

Samozřejmě, jsme v zemi Kafky, takže se možná najde nějaký způsob, jak to obejít. Neříkám, že ne. Ale to už by byla opravdu kafkovská situace.

Budete přesvědčovat politiky, aby změnili postoj?

Ne, já jen chci, aby respektovali zákon. Nemohou přece ignorovat zákon. Je absurdní, když říkají, že se zálohovat nebude. Tím říkají, že půjdou proti zákonu. Myslíte, že to udělají? Já myslím, že ne.

Máte ambici expandovat do západní Evropy?

Ano. Na východě jsme víceméně narazili na hranici. Do Ruska nechci, nutně tedy musíme jít opačným směrem.

Nakolik zásadní byla expanze na Balkán pro posun na západní trhy?

Řekl bych, že to spolu nesouvisí. Když děláte plán, začínáte tím, co máte na dosah. A pro nás byl na dosah Balkán. Ten je dnes víceméně dokončený. A teď musíme hledat, co bude dál. Ve východní Evropě nejsme třeba v Rumunsku nebo v Polsku, ale tyto trhy jsou už víceméně konsolidované. Tam už práci udělal někdo jiný.

Proto logicky cílíme na západní Evropu. V některých zemích už vedeme rozhovory. Myslím, že jedna z příštích bude buď Itálie, Německo, Francie nebo Španělsko. Volba další bude záležet na tom, kde se objeví vhodný cíl pro akvizici. Pokud jde o velkou zemi, musíte často koupit i víc než jednu firmu, abyste trh konsolidoval a stal se jedním z lídrů.

Ideální byla situace v Maďarsku, kde jsme během šesti měsíců koupili jedničku a dvojku na trhu. Ale takový scénář se těžko opakuje.

Mattoni také vlastní společnost Very Goodies, která provozuje výdejní automaty. Proč je pro vás tento byznys důležitý?

Je to zajímavé tím, že to je vlastní prodejní kanál, který vlastníte a máte pod kontrolou. Ve vendingu jsme v ČR druhý největší hráč a pěkně rosteme. Působíme také na Slovensku a v Maďarsku a plánujeme otevřít další trhy. V našem oboru je to pro nás vlastně jediný způsob, jak mít přímý kontakt s koncovým zákazníkem. Okamžitě přináší spoustu informací o tom, co mají spotřebitelé rádi, co chtějí a jak se mění jejich návyky.