Článek
Negativní stanovisko zaujala v pondělí vláda k poslaneckému návrhu bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a dalších dvou poslanců, kteří chtějí zavést zálohování PET lahví a nápojových plechovek, včetně poplatků za reklamní letáky. Ministr zahraničí pověřený vedením Ministerstva životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) novinářům řekl, že návrh jde přímo proti programovému prohlášení současné vlády. Podle předkladatelů má zavedení záloh snížit objem odpadu a zvýšit míru recyklace.
Systém zálohování PET lahví a plechovek chce vláda podle programového prohlášení zavést jen v případě, že se prokáže jednoznačný ekologický přínos. „A bude-li zajištěno, že nenaruší funkční obecní systémy třídění odpadů. Nezavedeme recyklační poplatky zatěžující tisk a distribuci reklamních letáků, které jsou důležitým zdrojem informací o slevách a nabídce zboží zejména pro seniory,“ uvedla vláda. Na tento argument poukazovala v připomínkovém řízení i některá ministerstva.
Macinka novelu označil za pokus protlačit legislativu předchozí vlády. „Vzhledem k tomu, že zákon jde přímo proti programovému prohlášení, dali jsme nesouhlasné stanovisko,“ uvedl. Takové změně by musela předcházet rozsáhlá odborná i politická diskuze. Pokud by se potvrdila efektivita a přínos kroku, měl by ho kabinet prosadit jako vládní novelu, míní.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nynější systém třídění odpadů efektivnější. „Byl by to vlastně krok zpátky a zátěž pro občany,“ řekl. Koalice o návrhu už nebude debatovat, dodal. „Máme na to jasný názor, nemáme to v programu,“ uvedl.
Podle předkladatelů by mělo zpoplatnění letáků vést k omezení jejich objemu a k přechodu spíše na online propagaci. Předkladatelé také uvádějí, že zálohové systémy vedou ke zvýšení míry zpětného odběru a recyklace, což přispívá k ochraně životního prostředí tím, že se snižuje množství odpadu končícího na skládkách nebo v přírodě. V důvodové zprávě píšou, že ročně se v Česku dostane na trh asi 1,8 miliardy PET lahví, což je asi 47 tisíc tun ročně, a asi 0,8 miliardy plechovek, což představuje zhruba 15 tisíc tun ročně.
Zálohám se brání i byznys
V připomínkovém řízení se k návrhu odmítavě postavila i Hospodářská komora ČR. Podle komory jde o zásadně koncepčně chybný, ekonomicky neodůvodněný a systémově destabilizující zásah do fungujícího nakládání s odpady.
„Hospodářská komora vítá, že vláda odmítla návrh a tím zohlednila racionální argumenty. Ukazuje se, efektivnější cestou k plnění environmentálních cílů je další rozvoj a modernizace stávajícího, funkčního systému nakládání s odpady, nikoli budování paralelního a nákladného řešení,“ uvedl předseda sekce životního prostředí Hospodářské komory ČR Jan Mraček.
Studie Centra ekonomiky a tržních analýz (CETA) z roku 2023 vyčíslila jednorázové náklady na zavedení systému na 5,2 miliardy korun a roční provozní náklady na 1,3 miliardy korun. Objednatelem studie byl Svaz obchodu a cestovního ruchu.
Řadu výhrad k zálohování vyslovil i antimonopolní úřad. Podle něj se za současné ekonomické i právní situace zavedení zálohového systému nejeví jako opodstatněné a žádoucí.
S obdobným návrhem, který se týkal PET lahví a nápojových plechovek, přišla v minulém období vláda Petra Fialy (ODS), v níž byl Hladík ministrem. Sněmovna tehdy nedokončila ani první čtení návrhu.
Ministerstvo životního prostředí dříve argumentovalo, že zavedení zálohového systému je nezbytné, jinak nelze splnit požadavky EU na sběr nejméně 80 procent PET a plechovek do konce roku 2026. Podle loňských dat Ministerstva životního prostředí se vytřídí 74 procent PET lahví a pouze 30 procent plechovek.
Ve většině okolních zemí již systémy zálohování fungují. Slovensko zálohuje od roku 2022, loni v lednu se přidalo Rakousko. A od října se lze za peníze vracet PET lahve a plechovky i v Polsku. Celkem systém zálohování už zavedlo 18 evropských zemí.
Ekologové a nápojové firmy vrtí hlavou
Ekologové naopak odmítnutí návrhu považují za chybu. „Zálohování by nám pomohlo snížit plýtvání surovinami, které jinak končí ve spalovnách, na skládkách nebo dokonce v přírodě a řekách jako odpadky,“ uvedl Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha. Pouze tříděním Česko podle něj nikdy nedosáhne potřebné míry recyklace plastů či hliníku. „Myslím, že Česko bude muset zálohování nakonec zavést, pokud nebude chtít plýtvat cennými surovinami a platit pokuty za nesplněné cíle,“ dodal.
Podobně se vyjádřila také mluvčí společnosti Mattoni 1873 Lutfia Miňovská, podle které to nemění nic na tom, že zálohový systém patří mezi základní pilíře cirkulárního nakládání s nápojovými obaly. „Právě zálohování umožňuje výrobcům převzít plnou odpovědnost za obaly, které uvádějí na trh, a zajistit jejich skutečný návrat zpět do oběhu. Cílem je dlouhodobě šetřit primární zdroje, materiály i energie a zároveň dosáhnout čistší přírody a veřejného prostoru bez PET lahví a plechovek,“ řekla Miňovská.
Plzeňský Prazdroj vítá debatu o zálohování. Plechovky jsou podle mluvčího Zdeňka Kováře mezi spotřebiteli čím dál oblíbenější. V Česku jich přitom každoročně končí zhruba půl miliardy na skládce a ve spalovně. Vytřídí se 30 procent plechovek a z nich ani jedna neslouží jako materiál pro výrobu nové plechovky, uvedl. Oproti tomu v zemích, kde zálohování funguje, je návratnost plechovek přes 90 procent.
Prazdroj poukazuje na již fungující zálohový systém na skleněné pivní lahve. „Podobný zálohový systém bychom uvítali i u plechovek, aby se prázdné vracely a vyráběly se z nich nové. Tím by se zásadně snížila energetická náročnost výroby plechovek, ale i zátěž pro přírodu. Ve všech zemích, kde bylo zálohování zavedeno, prakticky vymýtilo pohozené plechovky v ulicích i krajině,“ dodal Kovář.
