Článek
Do plachet se opřel vítr rychlostí 11 kilometrů za hodinu. Vystudovaný sbormistr Ondřej prudce trhne kormidlem doleva. Ve stejný okamžik dvě členky posádky bojují s lanem připoutaným k plachtě. Sommeliérka Kristýna prudce povolí a marketingová specialistka Iva zatáhne. Během vteřin znovu udeří vítr z druhé strany do plachty přejíždějící nad hlavami posádky.
Obě ženy i kormidelník si oddechnou, loď nabrala rychlost. První manévr se podařil. Sedmdesátiletý kapitán, přezdívaný na moři Starý kosti, se podívá na posádku a suše poznamená směrem ke kormidelníkovi: „Jestli nezměníš kurz, narazíme do támhletoho katamaránu.“
Velikost globálního trhu s rekreačními loděmi se v roce 2025 pohybovala kolem 16,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 360 miliard korun. Podle společnosti provádějící výzkumy trhu Fortune Business Insight vzroste do roku 2034 na necelých 29 miliard dolarů.
Byznys v této oblasti zahrnuje pronájem lodí, jejich koupi a následné kotvení i údržbu v přístavu i platby za samotné získání průkazů, po němž se člověk oficiálně stane kapitánem – tedy bude oficiálně kompetentní řídit loď v určité oblasti světa a typu vodní plochy či toku. V Česku má takový průkaz s oprávněním vést námořní jachtu podle ministerstva dopravy přes 11 tisíc lidí.
„Když budu počítat celé posádky, tak se dostaneme k desítkám tisíc lidí, kteří se na lodích, které zajistíme, ročně plaví. Největší zájem je o Chorvatsko vzhledem k dojezdové vzdálenosti autem, následuje ho Řecko, Itálie a další destinace, jako Thajsko, Karibik nebo Seychely,“ doplňuje na dotaz redakce data z terénu ředitel společnosti YachtNet Martin Voženílek.
Loď na obzoru
Loď se vynořila ze tmy kolem půlnoci. Naše plachetnice právě kotvila u jednoho z teritoriálních ostrůvků Chorvatska na hloubce deseti metrů. Stojí připoutaná kotvou na přídi a dvěma černými lany se smyčkou obemknutou kolem kamenů u břehu na zádi. To je problém.
Lana držící spolu s kotvou osmitunovou jachtu ve tmě nejsou vidět a rybářský člun s jedním mužem na palubě, vybaveným harpunou, se do nich může zamotat. Kapitán lodi usnul. Záchrana situace proto zůstala v rukou posádky.
Markeťačka Iva bere do ruky přenosné světlo a zuřivě začne na člun mávat, aby se přestal přibližovat. Obavy se rozplynou ve chvíli, kdy člun zastaví asi deset metrů před přídí na kraji zátoky a rybář s harpunou v ruce čeká. Pod vodou se mihne něco černého. Muž vystřelí, zasáhne a o pár okamžiků později už táhne na palubu chobotnici, která si vyrazila na noční lov, než byla sama ulovena. Vzápětí člun zmizí zpátky do tmy.
„Plavbě se věnuji od sedmdesátých let. Za celou tu dobu jsem se nejvíc bál předloni za bouřky v chorvatském městě Šibenik. Vedl jsem tehdy katamarán se čtyřmi manželskými páry a k tomu tam bylo asi osm dětí. Když bouře udeřila, museli jsme utéct z našeho kotviště a schovat se na benzinové pumpě, která je krytá proti západnímu větru. Půl města bylo bez proudu. Blesk udeřil asi čtyři sta metrů od nás do hotelu,“ vzpomíná kapitán Starý kosti na nejděsivější situaci, kterou s lodí zažil.
Mezi lidmi, které cvičí na kapitánské zkoušky, převažují podle něj muži. Z hlediska sociálního statusu tvoří posádku obvykle sociální směs. Věkově se aspiranti na certifikované kapitány pohybují mezi čtyřiadvaceti a šedesáti lety.
Jak na to?
Veterán mořské hladiny se nechává najímat jako kapitán na soukromé plavby a rovněž vede praktické výcviky pro zájemce o kapitánské zkoušky. Těchto oprávnění vydalo čistě na moře české ministerstvo dopravy v roce 2025 zhruba 1200. Oproti roku 2023 jde o pokles o zhruba 700 kapitánských knížek. K zajištění existuje v tuzemsku řada společností, jako například AZ Yacht či YachtNet.
„YachtNet poskytuje přípravu na získání kapitánského průkazu jak na moře, tak na řeky. Máme vlastní školicí středisko námořních komunikací pro následnou přípravu uchazečů o získání průkazu na obsluhu námořní radiostanice. Myslíme i na zdokonalovací plavby a opakování manévrů s lodí. Například příští týden vyplouváme na takovéto zdokonalovací plavbě do Benátek a zpět,“ říká Voženílek.
Společnost se kapitánským kurzům a zajištění pronájmu lodí věnuje přes 20 let. Enormní zájem o pronájmy lodí a o kurzy byl podle Voženílka v letech 2021 a 2022 po pandemii covidu. Trh pro pronajmutí rekreační plavby lze rozdělit typově na tři kategorie. Poskytují je samotní majitelé lodí, charterové společnosti a cestovní kanceláře. Liší se i destinace, které si lidé vybírají.
Cena pronájmu závisí především na délce plavby a velikosti plavidla. Pohybuje se od desítek tisíc až po statisíce. K lodi lze rovněž přistoupit jako k investici. Zájemce si ji může koupit na splátky a za pomoci zprostředkovatele ji pronajímat dalším lidem. Pokud ale neplánuje strávit na lodi alespoň pět týdnů v roce, nejde vzhledem k nákladům na údržbu a kotvení o rentabilní plán.
„Koupi lodě, čistě jako investiční záměr, je v dnešní době potřeba zvážit. Záleží, zda má investor loď v plánu využívat i pro sebe, nebo si ji po skončení charterové smlouvy bude užívat sám, pak to dává větší smysl. Je to spíše na osobní setkání s případným zájemcem a zvážení plánů, které s lodí má, a také, kolik času bude trávit na lodi. Říká se, že aby se vyplatila vlastní loď, musíte na ní trávit alespoň pět až šest týdnů v roce. Pokud tolik času nemáte, vyjde lépe pronájem,“ vysvětluje Voženílek.
