Článek
Z miliardového daru v bitcoinech se postupně stává danajský dar.
Když v březnu tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek přijal 468 bitcoinů od odsouzeného Tomáše Jiřikovského, prezentoval to jako velký úspěch. Stát měl jejich prodejem získat téměř miliardu korun na protidrogová opatření, dům pro matky s dětmi nebo pomoc obětem trestných činů.
Dnes je zřejmé, že ministerstvo si přijetím podivuhodného daru nadělilo hlavně problémy. Darovaná kryptoměna se ukázala být pochybného původu, stát s bitcoiny nesmí nakládat, a navíc musel již prodanou část bitcoinů fakticky vykoupit zpět od kupců, a to právě v době, kdy jejich kurz atakoval rekordy. Teď sice formálně drží hromadu kryptoměny, ale s nejistou budoucností a náklady. Na notoricky turbulentním trhu s kryptem hodnota bitcoinu za poslední měsíc propadla z historického rekordu o více než čtvrtinu.
Zmrazené bitcoiny
Sedmého března měl bitcoin hodnotu zhruba 87 tisíc dolarů. Ministerstvo spravedlnosti v ten den přijalo dar 468,468 bitcoinu, což představovalo hodnotu necelou miliardu korun. Jenže dar pocházel od člověka, který byl v minulosti odsouzen za provozování nelegálního tržiště Sheep Marketplace a krádež bitcoinů z tohoto tržiště. Navíc, jak později odhalily Seznam Zprávy, bitcoiny přitekly přímo z peněženky jiného drogového tržiště Nucleus.
Už koncem března začalo ministerstvo darované bitcoiny prodávat v aukcích přes virtuální peněženku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Kupci ale v tu chvíli netušili, že nakupují majetek pochybného původu. To vyšlo najevo až po vypuknutí skandálu, který stál křeslo ministra Blažka a jeho náměstka Radomíra Daňhela.
Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix se po nástupu do funkce snažila situaci vyřešit. Zadala audit, z něhož mimo jiné vyplynulo, že ministerstvo nikdy nemělo dar přijímat a pochybné bitcoiny dál nabízet a prodávat. Na začátku září uzavřela s největšími kupci bitcoinů dohody o narovnání, na jejichž základě jim ministerstvo vyplatilo 45 milionů korun jako kurzový rozdíl.
Takto zpátky získalo 388,468 z původního 468,468 darovaného bitcoinu.
Nebylo to zadarmo. Znalec stanovil vypořádání obchodu a kurzový rozdíl mezi původní prodejní a novou kupní cenou k 12. září, kdy se kurz bitcoinu pohyboval okolo 116 tisíc dolarů. Zatím nejvyššího vrcholu dosáhl bitcoin začátkem října, kdy vystoupal až na 126 tisíc dolarů. Ministerstvo sice vyrovnáním předešlo potenciálním soudním sporům, ale kurzový rozdíl 45 milionů korun představuje přímou ztrátu způsobenou tím, že muselo vyřešit následky pochybné transakce za předchozího ministra.
Ironií osudu je, že pokud by stát s vyrovnáním dál otálel, žádný kurzový rozdíl by možná ani platit nemusel. Bitcoin totiž za poslední měsíc prudce propadl, a to dokonce na hodnoty nižší, než když ministerstvo dar přijalo a bitcoiny následně prodávalo. Minulý týden se dokonce obchodoval pod 81 000 dolary. V listopadu má nejznámější kryptoměna zatím nakročeno k nejhoršímu měsíci od června 2022, kdy kolaps kryptoměnové firmy Celsius Network přivodil takzvanou kryptoměnovou zimu.
Kam s ním?
Ani vypořádání s největšími kupci však situaci okolo daru nevyřešilo. Dva kupci, kteří od státu předtím koupili dohromady 80 bitcoinů, se podle dřívějšího vyjádření ministerstva nepřihlásili. V tomto případě je další postup nejasný a nelze vyloučit nové spory.
Mnohem větší problém ale představuje samotný původ bitcoinů. V srpnu policie dárce Jiřikovského zadržela a následně ho soud poslal do vazby. Policie ho viní z toho, že zastíral pravý původ bitcoinů darovaných ministerstvu. Za trestný čin legalizace výnosu z trestné činnosti mu hrozí tři až deset let vězení. Kárná žaloba nově hrozí i státnímu zástupci, který podle nadřízených málo bojoval proti tomu, aby soud vrátil Jiřikovskému počítače a datové nosiče s ukrytými bitcoiny.
Pro stát to znamená, že majetek, který získal darem, je do vyřešení případu nepoužitelný. Policie začala „mrazit“ bitcoinové transakce už koncem května, aby nebylo možné ve směnárnách přeměnit Jiřikovského kryptoměnu na peníze. A není možné předjímat, kdy se to změní, zda a kdy bude vůbec možné darované bitcoiny prodat.
Blažek přitom s penězi z daru počítal pro řadu konkrétních projektů. Po vypuknutí skandálu tím mimo jiné zdůvodňoval, proč se rozhodl podivuhodný dar pro ministerstvo přijmout.
Na protidrogová opatření ve věznicích a zvýšení jejich bezpečnosti měly jít desítky milionů. Dům pro ženy s dětmi do šesti let věku měl stát 150 milionů korun. Na elektronizaci státních zastupitelství bylo vyčleněno 72 milionů, na elektronický trestní spis a další digitalizaci justice dalších 100 milionů.
Ministr také hovořil o pomoci obětem trestných činů, boji s kyberkriminalitou nebo projektech dostupného bydlení pro zaměstnance Vězeňské služby. Celkem šlo o projekty v řádu několika set milionů korun. Pokud se uskuteční, z darovaných bitcoinů placené nebudou.
Prokletý dar
Komu by ale případné peníze z prodeje bitcoinů vůbec v budoucnu připadly?
Dar původně získalo ministerstvo, ale dosud ani není zřejmé, zda ho stát vůbec může považovat za svůj majetek. Policie bitcoiny záhy zabavila, což naznačuje, že je považuje za důkaz v trestním řízení, případně za majetek, který by mohl propadnout státu jako výnos z trestné činnosti, pokud vůbec někdy na takový verdikt dojde.
Stát nyní drží stovky bitcoinů, které získal pochybným a zpochybňovaným darem a které možná nikdy nebude moci zpeněžit. Po zpackaném prodeji je musel získat od kupců zpět, vyplatil jim desítky milionů korun zhodnocení v době, kdy shodou okolností hodnota bitcoinu atakovala dosavadní historické rekordy.
A původní dar a „úspěch“ za téměř miliardu se změnil v danajský dar a sérii problémů, jejichž konec není v dohledu.
S přispěním Jiřího Pšeničky.
