Článek
Svět podle spoluzakladatele Microsoftu a miliardáře Billa Gatese není připravený na technologie, které mu umělá inteligence přináší. Jeden z nejbohatších lidí planety proto vládám doporučuje, aby určité profese transformovaly na ryze lidské, aby AI nedokázala pracovníky lehce nahradit.
Světové lídry o tom varoval ve své eseji, na niž upozornil deník Financial Times (FT). Podle Gatese jednotlivé vlády nedělají dost, zvláště když AI ovlivní každou oblast politiky. V otázkách bezpečnosti budou muset vlády udělat více, než udělaly po útocích 11. září, dodává.
Jako nejohroženější skupinu pracovníků vnímá Gates tu, která nemůže snadno změnit povolání. Právě je by politici měli chránit nejvíce. Tvrdí také, že mnoho pracovních pozic a profesí „zmizí navždy“.
„Líbí se mi fráze vyhrazeno lidem (v originále Human Reserved - pozn. red.), protože mi to připomíná přírodní rezervace, místa, kam bychom mohli umístit cesty a budovy, ale rozhodli jsme se to neudělat, protože ztráta by byla obrovská,“ napsal.
Popsal to na příkladu ze zdravotnictví. „Představte si například robota, který vám řekne příšernou zprávu o tom, že máte nevyléčitelnou chorobu. Není tu žádná technická překážka, proč by to nemohl udělat. A přesto by neměl,“ pokračoval Gates ve svém prvním delším textu o AI za poslední tři roky.
Budoucnost ve spolupráci USA a Číny
Miliardářovo zapojení do debaty o AI přichází v době, kdy rostou obavy z jejího dopadu na ekonomiku a společnost. OpenAI a Anthropic, dvě vedoucí společnosti ve vývoji umělé inteligence, už dříve upozorňovaly vlády, že bude třeba vytvořit nové způsoby, jak zvládat rizika této technologie a vyřešit narušení ekonomiky, které AI způsobí.
V eseji Gates volá po globální koordinaci, a to včetně zapojení Číny. Podotkl, že se objeví složité otázky, včetně těch, které profese zůstanou lidem, a jak čelit zemím, které se rozhodnou pro větší automatizaci.
Obává se také o pracovní sílu a o to, že umělá inteligence může sehrát zápornou roli v kyberbezpečnosti a v rozvoji mladých lidí.
Zmínil v tomto ohledu své mládí, které prožil na severozápadě Spojených států. „Když jsem vyrůstal v Seattlu, neměl jsem moc přátel, kromě kluků, jako jsem byl já,“ napsal s odkazem na své sociální dovednosti, které posléze rozvíjel.
„Pochybuji, že bych tehdy dokázal udělat stejnou práci, pokud bych měl za sebou AI společníka,“ poukázal na přitakávající chatboty, kteří mohou být návykoví. Strach má i o další oblasti, které může AI poškodit, zejména vzdělávání, a nadhodil také otázku působení umělé inteligence na kritické myšlení.
Gates se také připojil k volání OpenAI a Anthropicu po radikálních změnách v daňových systémech, a to včetně daní na roboty a „tokeny“, tedy jednotky dat zpracovávané AI systémy. „Dnes, pokud jste zaměstnavatel a najmete pracovníka, odvádíte za něj daně z jeho výdělků. Ale pokud koupíte robota, obvykle si ho odepíšete z firemních výdajů. Daňový systém nás postrkuje k nahrazování lidí stroji,“ napsal.
„Umělá inteligence bude buď největší strůjce rovnováhy, jaký kdy kdo vymyslel, nebo nejhorší zdroj nespravedlnosti. Tato výzva je obrovská,“ napsal Gates. „Bohužel, právě teď se na to nepřipravujeme. Nevidím důkazy toho, že se lídři, experti a ani společnosti těmito výzvami dostatečně zabývají,“ dodal.
Ze stínu zpět na veřejnost
Esej varující před umělou inteligencí je jedno z prvních Gatesových významnějších veřejných vystoupení poté, co se jeho jméno objevilo v případu Jeffreyho Epsteina. To také přivedlo pod drobnohled spojení jeho nadace Gates Foundation s Epsteinem, který byl odsouzený za sexuální zneužívání nezletilých a obchod s lidmi.
Gates nebyl obviněn z účasti na Epsteinových zločinech a zůstává v čele své nadace s majetkem ve výši 89 miliard dolarů. V minulosti řekl, že lituje každé minuty, kterou s Epsteinem strávil. Už dříve řekl, že bláhově věřil, že finančníkovi jde o finance na charitu.
