Hlavní obsah

Spanilá jízda traktorů. Chtějí si vytroubit méně kontrol a víc dotací

Foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Zmírnění bruselského diktátu, méně kontrol i méně zboží z Ukrajiny, vyšší dotace.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Začínají druhé zemědělské protesty v tomto týdnu. V čem budou jiné? Ušetřena bude Praha, blokády hrozí dopoledne na hraničních přechodech. Organizátoři slibují mírný průběh.

Lišit se mají od pondělního „ukradeného protestu“ nejen formou, ale i obsahem. Větší důraz jejich aktéři kladou na problémy, které se skutečně týkají zemědělství. Jestli to tak dopadne, se teprve uvidí.

Neozvou se jen Češi. Nespokojeni se situací v oboru jsou i jejich kolegové v zahraničí. Hranice obsadí také zemědělci na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Bulharsku, Chorvatsku či Slovinsku.

Česko se zapojuje se zpožděním a – jak dopředu slibují organizátoři – spíš symbolickou akcí. Ve Španělsku či v Polsku se protestuje už několik týdnů. Farmáři se letos bouřili také v Německu, Francii a dalších zemích.

Přinášíme přehled hlavních otázek a odpovědí, které se dnešní akce týkají.

Proč zemědělci protestují?

Demonstranti chtějí akcí s heslem „Už toho máme dost“ vyjádřit nesouhlas se směrem, kterým se ubírá evropská zemědělská politika.

„I čeští zemědělci jsou nespokojeni se současnou evropskou (ne)zemědělskou politikou, s rostoucí byrokracií a s nesmyslně prosazovanou environmentální politikou,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Nesouhlasí například se záměrem Evropské komise prodloužit pozastavení cel a kvót na vývoz z Ukrajiny do EU o další rok. Část zemědělců právě těmto dovozům dává za vinu propad cen pod náklady. Někteří tvrdí, že mají plné sýpky a obilí je neprodejné, zásoby jsou navíc velké. Pod palbou je také chystaný záměr Evropské komise uzavřít dohodu o vzájemném obchodu se zeměmi Jižní Ameriky (Mercosur), což by znamenalo další levnou konkurenci pro evropské farmáře.

Ministerstvo zemědělství problémy s dovozy z Ukrajiny nevidí tak černě. „Situace není tak vyhrocená, jak se občas uvádí. Ale problém to je, a to nejen v Česku,“ řekl tento týden v rozhovoru pro SZ Byznys ministr Marek Výborný. Dodal, že na jednáních s EU prosazuje, aby byly funkční takzvané „koridory solidarity“ a obilí se dostávalo na Blízký východ a do Afriky tak jako dříve.

Problémů, na které upozorňuje nejen Zemědělský svaz, je celá řada. Například aplikace cílů Zelené dohody, která přináší přísnější ekologická pravidla do hospodaření. Politika si mimo jiné klade za cíl snížení spotřeby pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent do roku 2030. Přináší tlak na snižování stavu dobytka kvůli emisím metanu a také zvyšuje podíl půdy, která se vyčleňuje mimo produkci (například povinné zvýšení ploch úhorů).

„Oproti očekáváním úbytek zvířat v Evropě k celkovému snížení emisí nepřispěje, když se nesníží poptávka po mléce a mase. Ty se do Evropy budou dovážet z mimoevropských států s ještě horšími dopady na klima, než jaké by představoval místní chov,“ namítá Pýcha.

Důvodem protestů je i ekonomika podniků. Zemědělské organizace upozorňují, že část z nich loni skončila ve ztrátě. Ověřit to nyní nelze, výsledky firem zatím nejsou zveřejněny v obchodním rejstříku.

Dalším problémem, s nímž souhlasí i rodinné farmy, je nadměrná byrokracie. Příliš komplikované je například plnění podmínek, které souvisejí s vyplácením ekologických podpor. Také selhal, což připouští i Ministerstvo zemědělství, nově zavedený systém satelitních kontrol. Fyzických kontrol na farmách naopak výrazně přibývá.

Dalším důvodem nespokojenosti je nový systém rozdělování dotací, který začal platit od roku 2023. Takzvanou redistribucí se peníze ubraly větším podnikům a přidaly zejména těm do 150 hektarů. Velké firmy tím na přímých platbách na plochu přišly až o několik tisíc korun na každý hektar.

Kdo protesty pořádá?

Organizátory jsou Agrární komora, Zemědělský svaz, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Společnost mladých agrárníků. Dohromady zastupují zemědělce, kteří hospodaří na většině orné půdy v Česku.

Do akce se naopak oficiálně nezapojí Asociace soukromého zemědělství, která sdružuje rodinné farmy. Některé návrhy organizátorů jsou v zásadním rozporu s filozofií asociace.

„Nejsou motivovány snahou podpořit evropské zemědělce, ale změnit stávající dotační systém v Česku zpět ve prospěch větších subjektů a zakonzervovat staré pořádky, kterými je české zemědělství prorostlé,“ zdůvodnila asociace.

Někteří sedláci přesto vyjedou do ulic, protože nesouhlasí s přebujelou byrokracií a regulacemi.

„Za pět měsíců jsem měl osm kontrol, je to donebevolající. Tolik jich nebylo ani za Babiše. Za předchozí tři roky jich bylo pět. Začalo to v červnu 2023, přitom ještě měsíc předtím stát neznal pravidla a podmínky všech dotačních programů,“ říká sedlák František Pospíšil, který hospodaří na statku Dvůr Mezholezy u Kutné Hory. Připojí se proto k protestní jízdě, která se uskuteční v okolí Kutné Hory a Kolína.

V čem se budou lišit od pondělních protestů?

Pondělní protesty organizoval odborový předák Bohumír Dufek a majitel zemědělsko-potravinářského holdingu Rabbit CZ Zdeněk Jandejsek.

Byly to dva protesty v jednom, ovšem praktické problémy v zemědělství téměř neřešily. Protesty byly spíš protivládní akcí. Mnoho zemědělců, kteří přijeli traktory do Prahy i stovky kilometrů, proto odpoledne zklamaně odjelo. Od pondělních protestů se organizátoři dnešní akce distancovali.

Jaký bude průběh protestů?

V několika regionech vyjede přibližně 2100 kusů zemědělské techniky, a to nejen na hraniční přechody, ale i po trasách ve vnitrozemí. Přesuny čekejte zejména mezi 8:00 a 12:00. Organizátoři slíbili mírný průběh, nicméně ten mají pod sebou regionální koordinátoři.

„Chceme, aby byl protest umírněný, ale nemůžeme vyloučit ani blokády. Cílem je upozornit na problémy v zemědělství,“ uvedla Agrární komora. K dočasnému zablokování nejspíš dojde na některých přechodech při otáčení traktorů.

Nespokojení zemědělci se chystají „utábořit“ například na hraničních přechodech, kde se setkají také se zahraničními kolegy. Obsadí například přechod v Českém Těšíně, přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain v Ústeckém kraji, přechod Náchod – Kudowa Słone, přechod Strážný na Prachaticku, přechod Dolní Dvořiště, Pomezí nad Ohří v Karlovarském kraji či přechod v Hodoníně. Výčet není úplný.

Nejvíce, okolo 450 až 500 vozidel, se objeví na ulicích v Olomouckém kraji, kde bude jejich cílem mimo jiné i hraniční přechod Bílý Potok.

Při protestních jízdách vnitrozemím budou například v Trutnově jezdit traktory po kruhových objezdech a technika projede i mnoha dalšími městy, jako jsou Poděbrady, Kolín či Nymburk. Zemědělci na sebe upozorní také houkáním.

Řidiči by se proto měli připravit na komplikace v dopravě, protože zemědělská technika, v některých případech s návěsy, se chystá na hranice po desítky kilometrů dlouhých trasách.

Doporučované