Článek
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Česku se v loňském roce v jedné oblasti mimořádně dařilo, a to i v globálním kontextu. Vyrobilo totiž historicky nejvíce elektřiny z jádra, jehož podíl byl zároveň ze všech zdrojů nejvyšší.
Celosvětový vývoj jednoho z nejstabilnějších, nejčistších a co do výrobních nákladů nejlevnějších zdrojů energie to však nekopíruje. Podle tento týden zveřejněné studie World Nuclear Industry Status Report vyrobily jaderné elektrárny v roce 2025 celkem 2703 terawatthodin (TWh) elektřiny.
Podíl jaderné energetiky na celosvětové výrobě klesl na 8,8 procenta, což je nejnižší hodnota za zhruba čtyři a půl desetiletí a přibližně polovina maxima dosaženého v roce 1996 (17,5 procenta). Meziroční pokles je však nepatrný – o 0,14 procentního bodu, z devíti na 8,8 procenta. Větší podíl na výrobě měly obnovitelné zdroje.
Celosvětová výroba elektřiny z jaderných zdrojů vzrostla o 1,1 procenta. „Na druhou stranu ten vzestup je velmi opatrný a jsou na něm vidět dvě rány, které daly jádru havárie v Černobylu a Fukušimě. Je to o tom udržet jádro v dobrém stavu a umět pořád dokazovat, že jádro jsme schopni provozovat bezpečně a stabilně,“ říká Bohdan Zronek, ředitel divize jaderná energetika Skupiny ČEZ.
K nárůstu přispěla hlavně Čína, která zvýšila svou produkci o 7,6 procenta. Jaderná výroba mimo Čínu však mírně klesla o 0,2 procenta a stagnovala tak na úrovni, které celosvětová produkce dosahovala už v polovině 90. let.
Hlavní autor studie Mycle Schneider uvedl, že tato skutečnost je vystřízlivěním zejména pro ty, kteří očekávali vzkvétání jaderného sektoru.
Jak již bylo řečeno, v Česku se jádru dařilo. „Z pohledu České republiky loni první rok jádro překonalo uhlí. Jádro trhlo výrobní rekord 32 terawatthodin, což je 42 procent dodávek energie v České republice. Nicméně třetinu máme stále z uhlí,“ popisuje Zronek.
Loni zvýšilo podíl jaderné energie ve svém energetickém mixu šest zemí – kromě Česka také Argentina, Čína, Pákistán, Slovensko, Spojené arabské emiráty a Bělorusko.
Během posledních dvou desetiletí, v letech 2006 až 2025, bylo uvedeno do provozu 104 nových jaderných bloků a 106 jich bylo odstaveno. Z toho na Čínu připadalo 53 nových bloků a žádné odstávky. Mimo Čínu tak ve stejném období došlo k výraznému úbytku 55 bloků.
Loni byly k síti připojeny celkem čtyři reaktory – dva v Číně, jeden v Indii a jeden v Rusku. A v první polovině roku 2026 byly celosvětově k síti připojeny dva nové bloky, oba v Číně.
Čína už šestým rokem v řadě vyrábí více elektřiny z jaderných zdrojů než Francie, která byla dříve dlouhodobě na druhém místě hned za Spojenými státy. Podle studie výhled nenasvědčuje tomu, že by Francie tento náskok opět dohnala.
K 1. červenci 2026 bylo v 31 zemích v provozu celkem 411 reaktorů, což je o tři více než v polovině roku 2025. Historicky běželo nejvíce jaderných reaktorů v roce 2002, a to 438 bloků.
Ve více než pětisetstránkové studii je Česká republika zmíněna více než stokrát, a to především v kontextu malých modulárních reaktorů a jaderného paliva.
Jaderné palivo totiž stále udržuje závislost některých zemí na Rusku, které je jeho dodavatelem pro reaktory typu VVER, jež se kromě Temelína a Dukovan nacházejí i v dalších čtyřech zemích – Bulharsku, Finsku, Maďarsku a na Slovensku.
V Česku a Finsku už nicméně nákupy z Ruska klesly. Ruské jaderné palivo postupně nahrazuje francouzské od firmy Framatome a americké od společnosti Westinghouse. „Čerstvá zpráva z letoška je, že máme licenci na palivo od Westinghouse v Temelíně a budeme ho zavážet na konci letošního roku,“ uvedl Zronek.
Pozornost k jaderné energii se v posledních letech upírá zejména kvůli schopnosti tohoto zdroje vyrábět stabilní a velké množství energie za přijatelnou částku, ale za cenu vysokých počátečních investic na výstavbu elektrárny.
V Evropě je nyní řada rozestavěných či připravovaných projektů, včetně České republiky v Dukovanech, případně v Temelíně. Postupně by v Česku měly vyrůst další čtyři velké jaderné reaktory a flotila šesti malých modulárních reaktorů.
ČEZ se však soustředí také na zvyšování výkonu stávající výroby. „Obě jaderky prošly nějakým vývojem. Když se podíváte na to, jak jsme začínali a kde jsme dnes, tak máme v podstatě jeden dukovanský blok navíc díky různým projektům zvyšování výkonu,“ říká Zronek s tím, že to ale donekonečna dělat nelze.
Přestože se ve světě některé reaktory odstavují a výroba se zvyšuje jen pomalu, jaderná energetika je po letech stagnace znovu průmyslovým a energetickým trendem. Na jádro spoléhají především investoři do umělé inteligence, kteří jej volí jako zdroj, jenž má pohánět energeticky náročná datová centra.
Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
