Článek
Eskalace kolem války USA a Izraele s Íránem spustila v pondělí výprodeje na finančních a komoditních trzích. Zvláště drahé kovy zažívají téměř volný pád.
Hodnota zlata se totiž propadla o téměř osm procent na cenu 4126 dolarů za jednu trojskou unci, čímž se smazaly celé letošní zisky. Stříbro klesá o více než osm procent na 62,2 dolaru za unci. A brutální pokles zažívají rovněž světové burzy. Japonské akcie ztrácí téměř 3,5 procenta ze své hodnoty a podobné ztráty hlásí burza v Hongkongu.
Jde o jejich největší ztrátu od loňského „Dne osvobození“, kdy Trump ohlásil cla na dvě stovky zemí. Manažer fondu ve společnosti Zijie Private Fund - Wang Yapei - výrazně omezil akciové pozice na začátku pondělního obchodování, protože soudí, že íránská krize se bude prohlubovat. „Nemám úplný přehled o situaci na bojišti… ale když vidíte, že se ostatní trhy vyvíjejí nepříznivě, musíte své pozice omezit,“ uvedl pro agenturu Reuters Wang.
Asijské akcie klesají už třetí den a jsou v blízkosti korekce, což je pokles o deset procent od svých předchozích rekordů. V červených číslech začalo i obchodování v Evropě. Panevropský index Stoxx 600 ztrácí 1,8 procenta a dostal se na čtyřměsíční minimum.
„Lidé se začínají obávat, že přijde recese,“ upozorňuje Martin Burda, předseda představenstva investiční společnosti Sirius. Investoři očekávají, že vzroste inflace a zároveň se zpomalí ekonomický růst. To bude ve výsledku tlačit centrální banky ke zvýšení sazeb. Právě vyšší sazby hovoří v neprospěch zlata a stříbra, které nenesou žádný výnos v podobě úroků či dividend.
Zatímco před válkou s Íránem trh očekával, že americká centrální banka Fed sníží sazby třikrát, tak nyní se snižováním už vůbec nepočítá. V Británii se počítalo se dvěma poklesy úrokových sazeb, ale nyní trh zaceňuje naopak čtyři zvýšení. Obrat na trzích je tak opravdu dramatický.
Za výplachy na finančních trzích stojí sobotní ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa, že zaútočí na íránské elektrárny, pokud Íránci neotevřou do 48 hodin Hormuzský průliv, který je klíčový pro dodávky zemního plynu a ropy ze zemí Blízkého východu. Ultimátum tak vyprší ve Washingtonu v pondělí večer.
Írán zareagoval prohlášením, že v případě útoků uzavře průliv na neurčito a bude útočit na energetickou infrastrukturu v regionu, včetně americké a izraelské. „Kritická infrastruktura a energetická a ropná infrastruktura v celém regionu budou považovány za legitimní cíle a budou nezvratně zničeny, a ceny ropy budou dlouhodobě stoupat,“ uvedl předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf na platformě X.
Až dosud byly americké trhy relativně klidné, když podle Burdy ztrácí jen pět, šest procent od svých maxim. „Připomíná mi to trochu covid, kdy rovněž nebyly obavy z toho co se děje v Číně. Říkalo se, že se to rychle vyřeší,“ srovnává Burda. Nyní ale trhy očekávají delší trvání konfliktu.
Drobní investoři by měli být podle Burdy konzervativnější a případně využít poklesů na trhu. „Investoři by rozhodně neměli nakupovat nelikvidní aktiva,“ upozorňuje Burda. Sirius se nyní dívá na aerolinky, které vyklesaly či těžaře kovů. „Jsme opatrnější, spíše si počkáme, jak se situace vyvine,“ dodává Burda s tím, že se na trzích mohou objevit zajímavé příležitosti.
