Článek
Evropská centrální banka reviduje svou měnovou politiku. Na zasedání řídící rady ve čtvrtek její představitelé rozhodli o postupném ukončení nákupu aktiv v rámci programu APP. Úrokové sazby zůstávají oproti minulému měsíci stejné, měnit se mají až po ukončení nákupů v rámci APP a budou postupné. Zásadní změny v měnové měnové politiky ECB budou podle šéfa německé Bundesbank oznámeny až v červnu.
„Inflace zůstane vysoká i v dalších měsících, může za to to především vysoká cena energií,“ sdělila na tiskové konferenci ve čtvrtek Christine Lagardeová, prezidentka ECB. Cena potravin podle ní roste především kvůli vysoké ceně hnojiv a problémech v logistice. „Válka na Ukrajině má silnější dopad na evropskou ekonomiku než pandemie,“ vysvětluje Lagardeová.
V březnu oznámila centrální banka rychlejší odchod od trilionových nákupů v rámci programu APP (Asset Purchase Programmes). Nákupy by měly být ukončeny do třetího čtvrtletí letošního roku. Veškerou svou pozornost chce v současnosti věnovat zkrocení inflace. Ta dosáhla v celoevropském měřítku 7,5 procenta. To je oproti dvouprocentní cílové inflaci skoro čtyřnásobek.
A obavy jsou stále na místě, vzhledem k nejisté situaci ohledně dodávek ruského plynu. Není totiž vyloučené, že se sankce Evropské unie přelijí i na dodávky plynu ve snaze ukončit konflikt na Ukrajině. Takový krok by ale v mnoha zemích s vysokou závislostí na ruském plynu, včetně Německa nebo Česka, mohl vést k ekonomické recesi.
Navzdory neshodám ohledně toho, jak rychle novou měnovou politiku zavést, panuje mezi úředníky ECB shoda, že je třeba zásadně zpomalit nákupy dluhopisů a zvednout úrokové sazby z rekordních minim – jak se již děje v USA, Spojeném království nebo v Česku. Počátek stagflace (ekonomická stagnace a vysoký růst cen i nezaměstnanosti) ale zatím nehrozí, informuje server Bloomberg.
V březnové zprávě oznámila ECB také ukončení investicí v rámci nouzového programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme), který se měl vypořádávat s ekonomickými dopady koronavirové krize. Řídící rada banky nadále počítá s opětovným investováním peněz, které budou z jistiny vyplácené až do roku 2024.
S budoucími otřesy v evropské ekonomice by mohl pomoct také nástroj, který centrální banka připravuje. Podle zaměstnanců ECB by měl nástroj sloužit k omezení strmého růstu úroků na vládních dluhopisech ekonomicky slabších států eurozóny. Přesná podoba takového nástroje ale zatím není známá.
