Článek
Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta, jejich růst zrychlil z únorových 1,4 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta.
Oproti únoru v březnu zpomalil na 1,7 procenta meziroční pokles cen energií, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. V únoru statistici evidovali snížení cen energií o 7,8 procenta. Služby v březnu meziročně zdražily o 4,7 procenta. Ve zlevňování v meziročním srovnání pokračovaly i potraviny.
Analytici zrychlení meziroční inflace předpokládali. Zdůvodňovali to skokovým nárůstem cen nafty a benzinu, které zdražují kvůli růstu cen ropy na světových trzích po americkém a izraelském útoku na Írán a následném uzavření Hormuzského průlivu. V průměru ale předpokládali, že inflace poroste ještě rychleji – dvouprocentním tempem.
Nafta v Česku v březnu zdražila dle dat Evropské komise o více než 40 procent – nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Ceny benzinu stouply o více než pětinu. „Dopad prudce zdražujících pohonných hmot do obecné inflace v ČR však tlumilo meziroční zlevnění potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje byly letos v březnu o 1,1 procenta levnější než loni v březnu,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj se vysoké ceny pohonných hmot promítnou i do cen potravin, stane se tak ale až během několika měsíců.
Do meziměsíčního srovnání se už růst cen pohonných hmot propsal. Ceny energií se ve srovnání s únorem zvedly o 5,3 procenta.
V únoru byla meziroční inflace na nejnižší hodnotě od října 2016. Pod dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB) byla od ledna. Pokud by ale válka na Blízkém východě trvala několik měsíců a dlouhodobě zvedala ceny energií, inflace by ale alespoň krátkodobě vystoupala nad toleranční pásmo ČNB, tedy nad tři procenta, očekává analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
„Inflační tsunami jako v roce 2022 ale nečekáme, když startovací pozice je mnohem lepší než tehdy,“ dodává.
