Článek
Čistý zisk skupiny Moneta dosáhl za prvních devět měsíců roku 2026 5,5 miliardy korun, meziročně to představuje růst o 12,7 procenta. Vyplývá to z neauditovaných konsolidovaných výsledků, které zveřejnila banka.
„K výsledku přispěl zejména vyšší čistý úrokový výnos, podpořený silným růstem úvěrového portfolia, vyšší čistý výnos z poplatků a provizí a stabilní provozní náklady,“ uvedla Moneta.
Čistý úrokový výnos se zvýšil o 9,7 procenta na osm miliard korun. Bance rostly počty úvěrů pro domácnosti i firmy a k růstu výnosu přispělo i postupné promítání vyšších úrokových sazeb do úroků hypotečních úvěrů.
Navzdory zvyšujícím se sazbám také přetrvávala silná poptávka po nových úvěrech. Celkové úvěrové portfolio meziročně vzrostlo o 10,4 procenta na téměř 318 miliard korun, objem nově poskytnutých úvěrů se zvýšil o 39,2 procenta.
Také výnosy z poplatků a provizí meziročně vzrostly o 6,1 procenta na 2,7 miliardy korun. Z toho na provizích od třetích stran, což jsou především příjmy z distribuce investičních produktů, banka vydělala 1,8 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 16,6 procenta.
Banka v souladu se svým dlouhodobým dividendovým plánem předpokládá, že 90 procent čistého zisku vyplatí akcionářům. Ke konci září to odpovídalo necelým pěti miliardám korun.
V reakci na silné výsledky v období od ledna do září banka zvýšila svůj odhad celoročního čistého zisku na 7,1 miliardy korun, což odpovídá 13,9 koruny na akcii. V dosavadní prognóze z února Moneta počítala s celoročním ziskem 6,6 miliardy korun, tedy 12,9 koruny na akcii.
Bankovní daň by nic nepřinesla
Do budoucna představuje pro Monetu a další české banky hrozbu možné zavedení sektorové daně, kterou finančním domům nedávno nepřímo pohrozila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Banky dál zdražují hypotéky, přestože základní sazba ČNB neroste. Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapen, když praskne. Byla by škoda znovu otevírat debaty, které jsme už považovali za uzavřené,“ uvedla na začátku října.
Podle šéfa Monety Tomáše Spurného nebyl efekt případné bankovní daně pro státní rozpočet nijak výrazný. Na dani z mimořádných zisků, kterou banky musely platit v letech 2023 až 2025, se podle něj vybrala jen asi miliarda korun.
„Přinese to nulu nebo minus. Pokud já dnes zacpu nějaký otvor ve státním rozpočtu, ze střednědobého a dlouhodobého hlediska vím, že když se ceny úvěrování nebo bankovních služeb zvýší, přenese se to do české ekonomiky, a to samozřejmě znamená minus pro ziskovost českého průmyslu. Z krátkodobého hlediska to určitě funguje, ale není to nejšťastnější cesta,“ řekl Spurný v pořadu Agenda Seznam Zpráv.
