Češi si chtějí do důchodu našetřit milion až dva. Zvládne to menšina

Finanční gramotnost Čechů se druhým rokem po sobě mírně zlepšuje. Index finanční gramotnosti České bankovní asociace letos dosáhl 58 bodů, což je o jeden bod víc než loni a o dva víc než v letech 2022 až 2024.

Výsledky aktuálního průzkumu ČBA a agentury Ipsos ale zároveň ukazují, že si řada lidí stále nevěří v klíčových finančních rozhodnutích. Největší nejistotu mají Češi v oblasti investování, dlouhodobého finančního plánování a přípravy na penzi – tedy právě v tématech, která rozhodují o tom, jak si budou žít, až přestanou pracovat.

Své znalosti o financích hodnotí jako dostačující 76 % lidí, přičemž si častěji věří muži než ženy. S přibývajícím věkem se ale zvyšuje i podíl těch, kdo si nejsou jistí – pětina lidí přiznává, že si často neví rady, a čtyři procenta Čechů se ve financích nevyznají vůbec.

Nejméně sebejistí jsou Češi v investování, kde se orientuje jen 14 % z nich a v úvěrech a půjčkách si věří jen pětina populace. Nejlépe si naopak lidé umí poradit v oblasti hospodaření s rozpočtem domácnosti – tam se orientuje více než polovina z oslovených.

Většina lidí si přitom finanční přehled buduje sama za pochodu. Třetina čerpá informace především z vlastních zkušeností, pětina se spoléhá na poradce. I jejich doporučením ale řada lidí nerozumí. Vyznat se v nich má problém 35 % Čechů. Odpovědnost za nápravu vidí lidé hlavně u státu – 67 % si myslí, že by se na finančním vzdělávání měly podílet školy, a víc než polovina zároveň hodnotí současnou výuku finanční gramotnosti na školách jako nedostatečnou nebo žádnou. Třetina lidí by pak ráda zapojila i banky.

„Výsledky průzkumu ukazují důležitý paradox. Lidé si často myslí, že jejich finanční znalosti jsou dostačující, ale ve chvíli, kdy mají rozhodovat o dlouhodobém spoření, investicích nebo přípravě na důchod, řada z nich tápe,“ říká vedoucí komunikace České bankovní asociace Radek Šalša.

„U penze přitom nestačí obecné přesvědčení, že ‚nějak to bude‘. Potřebujeme, aby si lidé dokázali svou situaci konkrétně spočítat – kolik budou potřebovat, kolik jim může chybět a co s tím mohou dělat,“ dodává s tím, že právě proto asociace nyní spouští projekt Máš to spočítaný?, který pomůže lidem naplánovat si finance do důchodu.

Lidé tak často s odkládáním peněz na důchod začínají později, a to i přestože tuší, že by měli začít daleko dříve. Za ideální věk pro start odkládání na důchod totiž nejčastěji označují 25 až 34 let. V realitě ale řada lidí začíná až mezi 35 a 54 lety a část se k přípravě zatím nedostala vůbec.

Čím později ale člověk začne spořit, tím více si musí měsíčně odkládat, aby dosáhl stejného cíle. Zatímco při třicetiletém investičním horizontu před penzí stačí pro 10 tisíc měsíčně navíc odkládat necelé dva tisíce korun měsíčně, při desetiletém horizontu je to už přes jedenáct tisíc. Jinými slovy, každý rok odkladu vyjde v dnešních cenách zhruba na 400 korun navíc k měsíční úložce.

Dobrá zpráva je, že většina lidí si na stáří nějakým způsobem odkládá – v kategorii 50 až 65 let je to dokonce polovina. Většina navíc spoří pravidelně. Jen šest procent lidí ale má spočítanou konkrétní částku, kterou by si měli pro spokojený důchod dávat stranou. Státní důchod přitom vnímá jako hlavní zdroj příjmů pouze 14 procent lidí. Pro téměř polovinu oslovených pak bude hlavním příjmem, počítají ale také s tím, že si něco našetří.

Češi jsou ve spoření totiž poměrně konzervativní. Vůbec tím nejčastějším způsobem, kam lidé své úspory ukládají, je penzijní připojištění. Zajímavé je, že se v porovnání s loňským rokem výrazně snížil počet lidí, kteří odkládají na DIP a průzkum ukazuje další zajímavou věc - 43 procent Čechů dlouhodobý investiční produkt vůbec nezná.

Hlavním důvodem, proč si lidé neodkládají na důchod víc, jsou podle průzkumu nízké současné příjmy – jako největší překážku je uvádí 40 % lidí ve věku 50 až 65 let. Dalších 24 % zmiňuje vysoké životní náklady a 14 % splácení hypotéky nebo jiných úvěrů. Roli hraje i nedůvěra: 14 % lidí se obává investičního rizika a podobný podíl nedůvěřuje finančním produktům určeným na stáří.

Více něž desetina pak musí přednostně řešit péči o děti nebo jiné členy rodiny. Prostor pro větší spoření tak často naráží nejen na to, kolik peněz lidem zbývá, ale i na to, jestli vědí, komu a čemu mohou při rozhodování věřit.