Článek
Vysoká inflace podporuje spekulace finančních trhů, že americká centrální banka (Fed) by na svém příštím zasedání v březnu mohla zahájit zvyšování úrokových sazeb.
Ve srovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 procenta. Rostly tak stejným tempem jako v prosinci.
Leden byl čtvrtým měsícem za sebou, kdy meziroční inflace byla vyšší než šest procent. V prosinci činila sedm procent. Analytici podle agentury Reuters očekávali růst inflace na 7,3 procenta, meziměsíčně pak čekali růst spotřebitelských cen o 0,5 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavější ceny potravin a energií, vystoupila v lednu na šest procent. To je maximum od srpna 1982. V prosinci jádrová inflace činila 5,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se jádrové ceny zvýšily o 0,6 procenta.
Jádrovou inflaci podporují vyšší nájmy a nedostatek zboží, jako jsou například motorová vozidla. Ceny energií stouply v lednu meziročně o 27 procent.
Prudce rostoucí inflace snížila kupní sílu domácností a oslabila popularitu prezidenta Joea Bidena. A to i přesto, že ekonomika loni rostla nejrychleji za posledních 37 let a trh práce vytváří nová pracovní místa.
Očekává se, že Fed začne v březnu zvyšovat úrokové sazby, aby omezil inflaci, která je vysoko nad dvouprocentním cílem. Ten centrání banka považuje za strop cenové stability. Trhy nyní předpovídají, že existuje až 25procentní pravděpodobnost zvýšení základní sazby o půl procentního bodu. Podle ekonomů však není pravděpodobné, že by Fed postupoval tak razantně, čekají proto zvýšení jen o čtvrt procentního bodu. Podle nich by Fed letos mohl zvýšit úroky až sedmkrát.
