Článek
V pondělí ráno představí vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová vládě státní rozpočet na příští rok včetně výše schodku, odpoledne pak bude představen veřejně.„Bude to pod 400 miliardami. Je to v souladu s fiskálně strukturálním plánem, který nám byl schválen Evropskou komisí,“ uvedla Schillerová v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Prezident Petr Pavel uvedl, že doufá, že to bude hrubě pod 400 miliardami korun.
Přesnou výši schodku Schillerová neuvedla. V rozpočtu chce využít takzvanou evropskou únikovou doložku, tedy možnost podle evropských pravidel zvýšit výdaje na obranu.
Úpravy rozpočtu během září
Opoziční představitelé odhadují, že sekyra v hospodaření státu bude spíše ke 400 miliardám. „Dovolím si tipnout, že to bohužel bude někde kolem 360 až 370 miliard korun,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu KD-ČSL Marian Jurečka.
Podobný odhad má i místopředseda poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Paní ministryně Schillerová kritizovala před pár lety ministra Stanjuru za schodek 270 miliard. A jaký chystá deficit na příští rok? Pravděpodobně někde kolem 350 miliard korun,“ říká Skopeček.
Podle něj všechno nad hranici schodku na letošní rok ve výši 310 miliard korun je špatně, protože ekonomika poroste příští rok rychleji. Tím porostou i příjmy do státní kasy. „Nastoupili v mnohem lepší ekonomické době a udělají z toho rozpočtový Armagedon,“ kritizuje růst zadlužení Skopeček.
Výše schodku se však ještě může upravovat příští měsíc. „V září ho může vláda ještě změnit, k čemuž pravděpodobně dojde,“ dodává Schillerová s tím, že „Energetický regulační úřad ještě dopočítává poplatky za obnovitelné zdroje.“ Od letošního roku se platí příspěvek za obnovitelné zdroje ze státního rozpočtu. Oproti předchozímu jednání s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem se tak může výše těchto poplatků podle Schillerové ještě změnit.
Pavel nechce vetovat státní rozpočet, který považuje za vládní nástroj a ani v minulosti nebránil schválení zákona o státním rozpočtu. K vetu by sáhl například v případě výrazně podfinancovaných výdajů na obranu. Právě bezpečnost považuje za prioritu. „Za prioritu bych považoval reformu zdravotnického systému. Do systému neteče málo peněz, ale efektivita je nízká,“ upozornil prezident.
Vláda chce v příštích letech zlepšit podle Schillerové stav státních financí. Rozpočet na příští rok začne se strukturálním deficitem ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu, což je výkon české ekonomiky. Strukturální deficit nezávisí na ekonomickém vývoji a existuje i v době, kdy se hospodářství daří.
„Připravuji další balík spotřebních daní, například takzvané nikotinové sáčky, což je novinka a dneska se vlastně nezdaňuje,“ uvedla Schillerová. Další opatření souvisí s bojem se šedou ekonomikou. Jako příklad uvedla možnost vyměřovat sociální odvody u práce na černo, což v současnost nejde.
Reformy nehrozí, tvrdí opozice
Zmínila rovněž opatření u podpory v nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce, aby částka v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65 procent. „Budete šetřit na lidech, kteří poctivě pracují většinu života a dvakrát až třikrát za život ztratí práci a potřebují si najít dobrou práci,“ kritizuje opatření Jurečka s tím, že jde především o lidi přes padesát let.
Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristi) bude jeho strana podporovat vládu, aby „docházelo k hlubokým strukturálním reformám“.
Realizaci reforem v závěru volebního období ale opozice nevěří. „I kdyby to byla vláda pravicová, šetrná, tak nikdy před volbami nedokáže radikálně šetřit,“ doplňuje Skopeček.
Podle Jurečky se musí změnit daňový mix v České republice. „Bez zásadních změn na straně příjmů, tedy především v oblasti daní, nejde zlepšit situaci našeho rozpočtu,“ zdůraznil. Zrušení superhrubé mzdy označil za chybu. Pro její zrušení hlasovali strany ANO, ODS a SPD.
Nepříznivý dopad tohoto kroku vnímá i Pavel. „Náš rozpočet je tak napjatý, i kvůli zrušení superhrubé mzdy, jejíž výpadek nebyl nahrazen,“ upozornil. Podobný názor má ostatně i bývalý prezident Miloš Zeman.
