Článek
Ukrajina zažívá nejtěžší zimu od začátku války. Zatím každá zima, kterou musí během ruské invaze země přečkat, byla náročná, ale tuto sezonu klesají teploty k minus 20 stupňům a Ukrajina přichází po mnoha ruských útocích o dodávky elektřiny i tepla.
Generální ředitel ukrajinského dodavatele energií DTEK Group koncem ledna uvedl, že Ukrajina ztratila přibližně 70 procent své výrobní kapacity. Mnoho civilistů má zajištěny dodávky energie jen tři až čtyři hodiny denně. Terčem ruské agrese se často stávají velké elektrárny a další energetická infrastruktura.
Ukrajina se nyní snaží obnovit dodávky elektřiny a tepla pomocí menších decentrálních zdrojů včetně kogeneračních jednotek. Na jejich dodávkách se podílejí i české firmy a nyní hlásí rekordní poptávku.
„V posledních týdnech evidujeme výrazně zvýšený zájem ze strany ukrajinských zákazníků, bývá to tak každou zimu. Každý týden k nám přicházejí desítky poptávek,“ popisuje situaci Václav Klein, ředitel společnosti Gentec CHP, která vyrábí a dodává kogenerační jednotky.
Poptávka po kogeneračních jednotkách je od začátku války na Ukrajině vyšší než obvykle. „V posledních měsících jsme ale zaznamenali zvýšenou aktivitu dárců a investorů vyvolanou kombinací počasí a kritického stavu ukrajinské energetiky,“ říká ředitel firmy Tedom Ladislav Zeman.
Tedom od začátku války dodal na Ukrajinu téměř stovku jednotek, Gentec 82 jednotek o výkonu 97 MW.
Kogenerační jednotky dokážou pomocí plynu vyrábět elektřinu i teplo. V případě výpadku mohou fungovat v ostrovním režimu a zajistit dodávky energií a fungování kritické infrastruktury. Jejich využití je v této době výhodné také díky plynovým zdrojům, kterých má Ukrajina dostatek díky vlastní těžbě.
Kogenerační jednotky navíc nejsou závislé na centrální síti. Pro některá ukrajinská města představují hlavní nebo dokonce jediný zdroj elektřiny a tepla. „Typicky zajišťují provoz kritické infrastruktury – nemocnic, škol, vodáren nebo městských objektů – a umožňují udržet základní fungování měst i při dlouhodobých výpadcích centrální sítě,“ říká Klein.
Jednotky je možné instalovat poměrně rychle a jejich provoz je možné řídit i na dálku. Přesto požadavky ukrajinských zákazníků nejsou vždy splnitelné. „Často musíme zákazníkům vysvětlovat, že kogenerační jednotku nelze nainstalovat a spustit v řádu dnů jako dieselagregát,“ popisuje Klein.
Co to je kogenerační jednotka a jak funguje
- V kogenerační jednotce pohání spalovací motor poháněný plynem generátor, který vyrábí elektřinu. Teplo, které při tom vzniká, se prostřednictvím výměníku tepla odebírá z chladicí kapaliny a výfukových plynů a může se dále využívat. Jejich výhodou tak je, že zajišťují stabilní dodávky energie i při výpadcích sítě.
- Je možné vyrobit také chladnou vodu. Chlad vyrobený v kogeneraci je významně levnější než ten vyráběný běžným způsobem.
- Proces kogenerace dosahuje až 90 % účinnosti a 30 % úspory paliva oproti samostatné výrobě energií.
- Kogenerační jednotky jsou schopny plného výkonu už během dvou minut po spuštění. Rychlá je také výstavba takových jednotek oproti ostatním výrobnám. Zatímco jaderný reaktor se staví 15 až 20 let a paroplynová elektrárna pět až osm let, u kogenerace jde o jeden až dva roky.
Výroba, instalace a uvedení jednotek do provozu je technologicky i logisticky náročný proces. Standardně trvá i několik měsíců. „Zároveň úzce spolupracujeme s místními partnery a snažíme se být maximálně flexibilní, aby bylo možné dodací lhůty a dobu instalace v konkrétních případech co nejvíce zkrátit,“ říká Klein.
Českým kogeneračním jednotkám se zatím daří ruským útokům odolávat. „V současné době nedošlo k žádnému významnému poškození našich zařízení. Jedna jednotka na východě Ukrajiny byla zasažena v průběhu minulého roku, přesto zůstala schopná provozu. Pomohlo i to, že jednotky umíme řídit a servisovat na dálku,“ říká Zeman.
Tedom dokonce na Ukrajině loni otevřel vlastní kancelář. „V okolí naší pobočky a přilehlé infrastruktury dochází k rozsáhlým výpadkům energií. Bojujeme tak s obdobnou situací jako ve zbytku země. Přesto považujeme za důležité mít pobočku přímo na Ukrajině. Díky tomu jsme v terénu výrazně rychlejší a lépe reagujeme na potřeby tamní energetiky,“ popisuje Zeman.
Firmy nyní očekávají, že zvýšený zájem o náhradní zdroje elektřiny letos ještě potrvá. Minimálně do konce zimy budou čelit vyšší poptávce od ukrajinských zákazníků, pak může dojít k útlumu.
„Je ale potřeba si uvědomit, že dodávka kogenerační jednotky je dlouhodobá investice a její realizace zabere čas. Konec války je zatím nejistý a nikdo dnes nedokáže říct, jak bude vypadat příští zima,“ popisuje Klein.
S obnovou tamní energetické infrastruktury pomáhá od začátku konfliktu i skupina ČEZ. Pomoc směřuje napříč různými segmenty energetiky, ať už jde o výrobu či distribuci energie. Putuje především k DTEK Group, který se dá nazvat protějškem ČEZ na Ukrajině.
„Víme, že zajistit elektřinu a teplo domácnostem v době, kdy sněží a mrzne, je prioritou nejen u nás, ale všech energetiků kdekoliv na světě. Rádi jim proto poskytujeme zařízení, které v současné době u nás nemá z různých důvodů uplatnění, ale je naprosto funkční a lze je využít. Jde většinou o zařízení, které bylo odstaveno z provozu s ohledem na dekarbonizační strategii ČEZ, momentálně se nevyužívá, případně o skladové zásoby,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Oprava ukrajinské přenosové soustavy i celé energetiky potrvá roky. „I proto se zákazníkům snažíme vysvětlovat, že kogenerační jednotka není jen krátkodobé řešení, ale nástroj, který jim může dlouhodobě zvýšit energetickou bezpečnost a účinnost. Předpokládáme tedy, že kogenerační jednotky budeme na Ukrajinu dodávat nejen v nejbližších měsících, ale i v následujících letech,“ dodává šéf Gentec CHP.
Ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podle agentury Reuters ve středu varoval, že se každodenní plánované odstávky elektřiny mohou prodloužit. Zároveň ruská armáda může dále útočit na ukrajinský energetický a teplárenský systém a situaci tak zhoršit.
