Článek
Projekt rozšíření jaderné elektrárny Paks, který v roce 2014 zadal tehdejší premiér Viktor Orbán Rosatomu bez výběrového řízení, je politicky citlivý a mimořádně nákladný. Nejistotu ohledně stavby dále zvýšilo srpnové sucho, které si vynutilo téměř úplné odstavení stávajících reaktorů elektrárny. Současná prověrka projektu má také zjistit, zda by stěžejní roli Rosatomu v projektu nemohl převzít někdo jiný, potvrzují dva zdroje agentury Reuters.
Součástí zvažovaných změn projektu je i výměna generálního dodavatele, uvedl jeden ze zdrojů. Přezkum vyhodnotí právní, technické, finanční i časové dopady případné změny dodavatele a posoudí, zda je projekt finančně životaschopný, dodal.
Druhý zdroj blízký vládě uvedl, že kabinet se „přiklání k závěru, že rozšíření Pakse je nutné“, avšak bez účasti Rosatomu.
Rozšíření Pakse představuje nejvýznamnější jaderný projekt Rosatomu v Evropské unii poté, co Finsko v květnu 2022 smlouvu s ruskou společností vypovědělo. Obě strany od té doby vedou právní spory.
Za Orbánovy vlády se Maďarsko stavělo proti jakýmkoli sankcím na ruskou jadernou energetiku. Kabinet premiéra Pétera Magyara, který v dubnu dosáhl přesvědčivého volebního vítězství, ale otáčí kurz. Očekává se, že konečné rozhodnutí o rozšíření elektrárny Paks přijme koncem letošního nebo začátkem příštího roku. Mluvčí maďarské vlády ve středu na žádost Reuters o komentář zatím nereagovala.
Držíme se plánu, říká Rosatom
Projekt rozšíření jaderné elektrárny Paks měl původně odhadované celkové náklady ve výši 12,5 miliardy eur. Do únorové první betonáže Maďarsko zaplatilo už více než dvě miliardy eur.
Rosatom uvedl, že v realizaci projektu pokračuje v souladu s harmonogramem dohodnutým se zákazníkem. Souběžně podle něj probíhá výroba hlavních zařízení pro budoucí reaktorové bloky.
„Od zákazníka jsme neobdrželi žádné oficiální oznámení o úmyslu vypovědět smlouvu, ani nevidíme žádné právně opodstatněné důvody pro takové rozhodnutí,“ uvedl mluvčí společnosti v e-mailové odpovědi na dotazy Reuters.
Původní smlouva s Rosatomem byla upravena už pětkrát, přičemž šestý dodatek je připravený, ale dosud nebyl podepsaný.
Další ránu projekt utrpěl v roce 2025, kdy verdikt Soudního dvora Evropské unie, nejvyššího soudního orgánu EU, zrušil rozhodnutí Evropské komise o schválení státní podpory pro dostavbu elektrárny.
I přes vysoké náklady a složitost jaderné energie Magyarova vláda její rozvoj podporuje. „Jaderná energetika a její dodavatelský řetězec mají – a to i na evropské úrovni – největší potenciál pro zajištění a posílení našich vlastních kapacit,“ uvedla Zsuzsa Beresová, náměstkyně státního tajemníka pro jadernou energetiku a mezinárodní vztahy na ministerstvu hospodářství a energetiky. „I v budoucnu budeme na jadernou energii spoléhat ve značné míře,“ prohlásila minulý týden.
Jako provizorní řešení před dokončením dostavby elektrárny Paks zvažuje Budapešť žádost o prodloužení provozních licencí pro čtyři stávající reaktory ruské konstrukce o dalších 20 let. Platnost současných licencí vyprší v letech 2032 až 2037.
Rosatom uniká sankcím
Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 členské státy EU výrazně omezily dovoz ruské ropy a plynu.
Rosatomu se však sankce zatím vyhýbají. Podle údajů Světové jaderné asociace zajišťovalo Rusko v roce 2025 přibližně 23 procent dodávek obohaceného uranu a 16 procent přírodního uranu pro Evropskou unii.
Pokud by přezkum ze strany maďarské vlády vyústil v rozhodnutí v neprospěch Rosatomu, Maďarsko by se muselo vyrovnat se ztrátou 1,1 miliardy eur, které společnosti dosud vyplatilo, a čelit případným pokutám za porušení smlouvy.
Zdroje Reuters nejmenovaly žádnou konkrétní společnost, která by Rosatom v projektu mohla nahradit. Jeden z nich však poznamenal, že evropský dodavatel by zjednodušil zahraničněpolitický kontext i sankční prostředí. Omezení dodavatelů na Evropu by znamenalo, že role generálního dodavatele by se mohla ujmout jedině francouzská společnost EDF, případně některá z jejích dceřiných firem.
