Článek
Během energetické krize patřily produkty se spotovou cenou elektřiny k těm nejrizikovějším na trhu. Ceny, které zákazníci platili, se odvíjely od reálných tržních podmínek v Česku a měnily se každou hodinu. Tehdy byl ale proud nejdražší v historii. Ale i naopak, když ceny energií začaly v roce 2023 klesat, tito zákazníci to pocítili jako první.
Aby se podobná situace neopakovala a dodavatelé energií již nemohli zákazníky riziku spotových cen vystavit, nebo je nabízet těm, pro které nejsou vhodné, Ministerstvo průmyslu a obchodu využívání těchto takzvaných dynamických cen omezilo zákonem. Od roku 2023 tak obchodníci nesmí uzavřít smlouvu se spotovými cenami elektřiny se zákazníkem, který nemá průběhové měření. Právě tento chytrý elektroměr totiž dokáže měřit spotřebu po 15 minutách a odběratel jasně vidí, kdy elektřinu čerpá během dne. Naopak běžný elektroměr to nedokáže.
Společnost BezDodavatele, za kterou stojí druhý muž padlého obchodníka Bohemia Energy, nyní přišla s tím, že dodavatelé mohou opět nabízet spotové produkty takřka komukoli. A to díky dvěma argumentům. Prvním je, že se od loňského října místo hodinových intervalů obchoduje s elektřinou po 15 minutách. Podle BezDodavatele se tedy tyto ceny již neshodují s hodinovým režimem spotových tarifů, který firma využívá.
„Odběratelé si mohou znovu sjednat tarif s hodinovými cenami, aniž by potřebovali průběhové měření nebo chytrý elektroměr. V Česku jde o většinu domácností. Zpřístupnění hodinových cen může lidem přinést výhodnější cenové podmínky a zároveň je edukovat v tom, jak trh funguje, jak se vyvíjejí ceny a jak lze spotřebu v průběhu dne řídit. Edukovaný spotřebitel je lépe připravený a ochotný pomáhat s přechodem na chytrou energetiku a zároveň posiluje férové tržní prostředí,“ říká Libor Holub, generální ředitel společnosti BezDodavatele.
Podle energetického zákona však smlouva s proměnlivou cenou není účinná, dokud odběrné místo není vybaveno průběhovým měřením. „Smlouvu s dynamickým (spotovým) určením ceny je možné mít jen v případě, že je odběrné místo vybaveno průběhovým měřením,“ popisuje mluvčí Energetického regulačního úřadu Jan Hamrník.
Společnost BezDodavatele si však novinku na trhu vykládá tak, že hodinová cena se stává cenou pouze odvozenou od cen na organizovaném trhu, nikoli cenou dynamickou (tedy spotovou), kde se cena za spotřebovanou energii neustále mění podle aktuální poptávky a nabídky na trhu, a dodavatelé ji mohou opět nabídnout i zákazníkům bez chytrého elektroměru. ERÚ to však vidí jinak. „Není nám známo, že by se v souvislosti s přechodem na 15minutový interval mělo v tomto nastavení cokoliv měnit,“ říká Hamrník.
Zákon to však podle Holuba umožňuje i proto, že v takovém případě se ceny tvoří ne přímo podle spotového trhu, ale podle vývoje na organizovaných trzích. A to je druhý argument firmy BezDodavatele, podle které ona pouze na konci měsíce vypočítá průměrnou cenu, která z velkoobchodních trhů jen vychází. Podobně fungují například měsíční fixace, které donedávna patřily mezi výhodnější ceníky na trhu.
Dle ERÚ v takovém případě nejde o dynamické produkty, ale tzv. kvazidynamické. „Tam podmínka průběhového měření neplatí v případě, že sjednané podmínky umožňují spotřebiteli reagovat na oznámení určené ceny zrušením závazku ze smlouvy nebo zahájením odběru elektřiny nebo plynu za jinou než určenou cenu nejpozději ke dni účinnosti určené ceny,“ říká Hamrník.
Spotový tarif je vhodný především pro ty zákazníky, kteří mají díky chytrému měření o své spotřebě přehled a znají rizika, která s sebou přinášejí cenové výkyvy na trhu. Díky spotovým cenám mohou spotřebovávat elektřinu v době, kdy je levnější a naopak se vyhnout nejdražším špičkám. Typicky může jít o zákazníky se solárními elektrárnami, kteří mohou svou výrobu za různé ceny během dne i prodávat.
Domácnosti, které nemají průběhové měření a nemohou sledovat svou spotřebu během dnem se podle Holuba mohou řídit „metodikou typových diagramů dodávky“ zveřejňovaných Operátorem trhu s elektřinou, což si lze představit jako jakési šablony, které operátor stanovuje na základě chování modelových spotřebitelů a ukazuje, kdy a jak se během dne elektřina spotřebovává.
To má podle Holuba snižovat riziko, že by domácnost spotřebovávala elektřinu v hodinách, kdy je drahá. Rozložení spotřeby pak domácnost uvidí až na faktuře podle stavu svého elektroměru.
Spotové tarify fungují tak, že zákazník platí částku, kterou trh ukazuje ve chvíli, kdy elektřinu spotřebovává. Hodinový tarif bez potřeby průběhového měření je tomu podobný. „Jenom s tím rozdílem, že cena se do jednotlivých hodin rozpočítává zpětně na konci měsíce pomocí typových diagramů od OTE,“ vysvětluje Holub.
Domácnost bez chytrého elektroměru však nemůže svou spotřebu během dne kontrolovat, což se setkává s kritikou dalších obchodníků, kteří nabízejí například měsíční fixace cen elektřiny, případně spotový tarif pro zákazníky s patřičným měřidlem.
„Pokud domácnost nemá chytrý elektroměr, nemůže jednoduše sledovat spotřebu v průběhu dne tak, aby ji efektivně přesouvala podle aktuálních cen. Vyúčtování se řídí tzv. typovým diagramem dodávky, nikoli reálným průběhem spotřeby v jednotlivých hodinách či čtvrthodinách, a zákazník tak může ovlivnit jen celkovou spotřebu. Zavádění chytrého měření je navíc v Česku ve srovnání s řadou evropských zemí pomalé, což širší využití podobných tarifů dlouhodobě omezuje,“ říká ředitel Tedom Energie Jakub Odložilík. O zavedení podobného produktu Tedom neuvažuje.
BezDodavatele nabízí domácnostem smlouvu na dobu neurčitou, od níž mohou odstoupit ze dne na den, kdyby se například ceny elektřiny na trhu nepříznivě vyhouply. „Pokud obdržíme odstoupení dopoledne, od následujícího dne už může být u jiného dodavatele. Pokud procesně nestihneme, kompenzujeme rozdíl v ceně. Spotřebitel nenese riziko nechtěné ceny,“ říká Holub.
