Podívejte se: Nejvyšší stavba Česka šla k zemi

Téměř půl století se odsud šířily rozhlasové vlny do většiny Česka a za vhodných podmínek je díky odrazům v atmosféře zachytili posluchači i na jiných kontinentech. Ve čtvrtek se vysílače Liblice B – nejvyšší stavba v Česku – řízeně zhroutily k zemi.

„Demolici provádí odborná firma. Po nezbytně nutnou dobu je nutné počítat s omezením pohybu osob v okolí vysílače i s omezením provozu na přilehlých komunikacích,“ varoval vlastník vysílačů České radiokomunikace na svém webu.

Stožáry se po odpálení náloží kolem 11:15 zřítily na pole směrem ke Kolínu. Oba byly odstřeleny současně, jejich kotevní lana se totiž vzájemně křížila a pád jednoho stožáru tak mohl ovlivnit ten druhý, uvedl pro ČTK specialista správy nemovitostí Českých radiokomunikací Václav Pažout. Nálože přerušily čtyři kotevní lana na pražské straně každého stožáru, nejvyšší lana zůstala zachována, aby se konstrukce při pádu zlomily.

Rozebírání a odvoz ocelových konstrukcí mají trvat podle počasí až 20 dní. O dalším osudu zbývajících součástí vysílačů, včetně kotevních bloků, budou České radiokomunikace jednat s majiteli dotčených pozemků.

Liblice B původně využíval na středních vlnách Československý rozhlas pro svou stanici Praha, později přejmenovanou na Český rozhlas Dvojka. Na Nový rok 2022 však Český rozhlas vysílání na středních vlnách ukončil a oba 355 metrů vysoké stožáry zůstaly bez využití.

České radiokomunikace pak v letech 2023 až 2025 našly dalšího klienta, komerční stanici Country Radio. Letos rozhodly o jejich demolici. „Stožáry již neslouží svému účelu, nenašel se nikdo, kdo by je chtěl využívat nebo převzít, a jejich zachování by si vyžádalo stovky milionů korun. Jako vlastník musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a nepodléhat sentimentu,“ napsal generální ředitel CRA Miloš Mastník na firemním webu.

Vysílače byly takovou dominantou, že na jejich záchranu vznikly i petice. „Stožáry jsou připomínkou československého technického a průmyslového dědictví a práce našich projektantů, konstruktérů a techniků. Pro místní obyvatele se za půl století staly také symbolem zdejší krajiny a domova,“ napsali petenti do nejčerstvější z nich směřující na ministerstvo kultury. Do středy podpořilo text s názvem Petice za záchranu vysílače Liblice B 512 podpisů.

Stožáry vyrostly podle návrhu odborníka na vysílací elektroniku Milana Haušky a konstruktéra Jana Šťovíčka, jsou od sebe vzdálené 120 metrů. Unikátní výška vysílacích stožárů, a to i ve světovém měřítku, je dána patentovanou konstrukcí ARPO (anténa s regulovatelným proudovým obložením), kdy je stožár obklopen klecí z drátových vodičů. Oba stožáry byly vybaveny švédskými motorovými výtahy Alimak, které jezdily až do výšky 350 metrů a byly tak nejvyššími výtahy v Česku.

Nejde o první liblickou demolici, starší 150metrové stožáry Liblice A padly 11. srpna 2004. V roce 2022 České radiokomunikace zbouraly i dva 270metrové stožáry v Topolné na Uherskohradišťsku.

Po demolici se stal nejvyšší stavbou v Česku vysílač Krašov na Plzeňsku. Jeho stožár měří 347,5 metru, tedy o 7,5 metru méně než Liblice.

Takhle vypadaly Liblice B těsně před demolicí: