„Bude to jedinečné.“ Superstar mezi architekty promění Prahu

Daniel Libeskind, autor židovského muzea v Berlíně, památníku Ground Zero v New Yorku a dalších ikonických projektů po celém světě, nyní poprvé ovlivní i pražskou architekturu. Pod taktovkou společnosti Sekyra Group promění Rohanské nábřeží v Karlíně.

Čtyři rezidenční budovy Sekyra Flowers a přilehlé náměstí, které ponesou Libeskindův osobitý rukopis, se stanou středobodem nově vznikající čtvrti Rohan City na bývalém Rohanském ostrově, který se nachází na rozhraní pražských čtvrtí Karlín, Invalidovna a Libeň.

„Věřím, že to bude jedinečné,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Daniel Libeskind, podle kterého právě Sekyra Flowers patří k nejzajímavějším a nejambicióznějším dílům, která kdy navrhl. Ulice a parky v nové čtvrti budou pojmenovány po významných filozofech a filozofkách, a Rohan City se tak stane první ucelenou filozofickou čtvrtí v Evropě.

Sekyra Group mění bývalý brownfield na Rohanském ostrově v plnohodnotnou městskou čtvrť od roku 2021. Na místě vznikají nové rezidence, moderní administrativní budovy, prostory pro služby i sport, škola a také rozsáhlé zelené plochy. Projekt Rohan City by měl být kompletně dokončen do roku 2035 a celkové náklady dosáhnou 30 miliard korun.

Je to váš první architektonický projekt v České republice – bude legendární jako ty jiné po světě?

Praha samotná je legendární město, takže už z této podstaty musí mít náš projekt pro Prahu svůj význam. Takže ano, určitě legendární bude.

Jak bude Rohan City pod vaším vedením vlastně vypadat?

Bude to zcela nová čtvrť, čtvrť 21. století, uspořádaná kolem krásných veřejných prostranství a blízko řeky, nebo možná spíš přímo na řece. Centrální náměstí se všemi požitky a vymoženostmi, které město má, důležitými budovami. Věřím, že to bude jedinečné.

Zmínil jste, že Praha je legendární. Jak náročné je ale navrhovat něco v historické Praze a skloubit to se svými vizemi, nápady a stylem?

Právě tohle je podstata architektury. Architektura není jen o tom, něco vymyslet a postavit to na místo. Je to právě o spojení s tradicemi města. Tohle je místo, kam byly za druhé světové války přivezeny zvony ze všech pražských kostelů, aby byly odvezeny do Německa a roztaveny na zbraně.

Myslím, že je to opravdu šance vytvořit místo reflexe, míru, ale i krásy. Tohle bude čtvrť filozofie, všechny ulice budou pojmenovány po velkých osobnostech filozofie. Nejde jen o budovy, ale o tu atmosféru intelektuální i duchovní, o přírodu. Je to světové místo, které lidi přiláká, kde budou lidé žít a užívat si život.

Zmínil jste zvony. Byla to hlavní myšlenka při tvorbě?

Není to hlavní myšlenka, ale je to důležitá myšlenka. Musíme vnímat ozvěny těchto zvonů a přemýšlet o historii. Musíte jaksi vnímat ozvěny těch zvonů a přemýšlet o historii. Víte, nedaleko od nás je válka. Přinést mír, přinést pocit smyslu na místo je víc než jen uspořádat prostory. Inspirující je především poloha a možnost vytvářet věže, vyšší budovy, které nejenom umožňují větší zahuštění a dodávají výhledy, ale také vytvářejí opravdu obytné prostory. Říkáme tomu, že město kvete a roste.

Jste známý používáním materiálů a forem, díky nimž budovy působí fragmentovitě a  dynamicky. Uvidíme něco takového v Rohan City, nebo co tam bude charakteristické?

Tvarovat budovy až sochařským způsobem, který zlomí měřítko, dá jim určitou intimitu a vyvolá pocit potěšení. Myslím, že právě to potěšení spojené s historií Prahy a české kultury je tou charakteristikou.

Pocházím z Polska, takže pro mě Praha není jen další město na mapě, kde se dá něco postavit. Je to duchovní centrum umění. Tady to není o vytváření inovativních budov, ale o budovách, které odpovídají ambicím historie Prahy.

Jestliže Prahu vnímáte takto, proč trvalo tak dlouho mít tu stavbu podle vašeho návrhu?

Až teď jsem našel inspirativního developera. Pan Sekyra je odvážný, je to vizionář, filozof. Architekt nemůže vyvinout vizi sám, musí k tomu být podpora. A já mám štěstí, že ji mám.

Jaká je vaše spolupráce, kdo má poslední slovo?

Architektura je o dialogu.

Je mezi architekty a jednotlivými studii rivalita? V Česku hodně rezonuje Masaryčka z dílny Zahy Hadid. Je tu ambice ji překonat?

Opravdu dobří architekti spolu nesoutěží. Soutěžit mezi sebou, to je takové banální – tohle přece není boxerský zápas. Spíš než o soutěži je to o aspiraci, představivosti a integritě architektury. Ne, nezajímají mě jen jména architektů řízených egem. Já se zajímám o architekturu, která odráží něco mnohem hlubšího než jen jednotlivce.

Jak náročná, a to i časově, je práce na projektu Rohan City?

Pracujeme velmi usilovně a docela dlouho. To není solitérní budova, jsou to čtyři věže, brány, obrovské dílo, na kterém pracuje mnoho architektů. Trvá to, než se projekt naplní. A spousta práce nás ještě čeká.

Jak vidíte obecně pražskou architekturu? Co potřebuje?

Praha je město, které ve válkách nikdy nebylo zničeno, na rozdíl třeba od Berlína a dalších měst, kde jsem pracoval. Je to šťastné město s vepsanou historií. Myslím si ale, že Praha potřebuje život 21. století. Potřebuje architekturu 21. století, aby v ní mohli lidé žít. Potřebuje duch modernizace.