Článek
Potřebuje Česko dalšího startupového jednorožce, tedy firmu s valuací přesahující miliardu dolarů? Stalo se – jako již tradičně – tuzemskou mantrou následovat trendy ze zahraničí. Při pomyslné honbě za úspěchem se však v průběhu let zapomnělo, že i startupové velmoci od kritérií, jakým je růst za každou cenu, pomalu upustily. Nehledě na to, že v tuzemské kotlině se zároveň zcela vytratilo, pro koho je vstup investorů v podobě fondů rizikového kapitálu vůbec určený.
Vysoká valuace, rozuměj obří investice na kýžený rychlý růst, totiž není pro každého. Přitom se stalo zvykem: Založím mladou firmu = hledám investora – protože teprve s ním přichází úspěch a uznání. Čím větší investice a valuace, tím lepší.
Česko se může pochlubit, že má již tři takovéto „jednorožce“. Důraz na zmíněnou výjimečnou valuaci se stal modlou hodnou následování. Kritický pohled nikdo nenabídl, přestože se v době nejisté ekonomické situace posledních let zcela nabízí. Nějak se vytratilo, že rychle rostoucí firmy s obrovskými revenue mají často horší ekonomické vyhlídky, než má průměrný, ale ziskový byznys. Stačí se podívat na příklady ze zahraničí.
Americká společnost WeWork, která poskytuje sdílené pracovní prostory, dosáhla v roce 2019 valuace 47 miliard dolarů. O rok později se však potýkala s finančními problémy a musela propustit tisíce zaměstnanců a loni v listopadu skončila v bankrotu. Dalším varovným příkladem je osud Twitteru po převzetí Elonem Muskem za 44 miliard dolarů v říjnu 2022. Navzdory vysoké kupní ceně, která řadila Twitter k nejdražším akvizicím v technologickém sektoru, Musk krátce po převzetí propustil více než polovinu ze 7500 zaměstnanců. Zdůvodnil to snahou rychle snížit náklady a dosáhnout ziskovosti firmy, která dlouhodobě vykazovala ztráty. Tyto a mnohé další případy ilustrují, že ani valuace v desítkách miliard dolarů nemusí ochránit firmu a její zaměstnance před bolestivou restrukturalizací, pokud není podložena zdravým byznys modelem.
Růst, nebo zisk?
Základem dobrého podnikatelského „umu“ při budování firmy je profitabilita. Ve startupovém prostředí je časté ji odkládat na neurčito s tím, že většinou není výjimkou, že nepřijde nikdy. Přitom ziskovost umožňuje firmě mít kontrolu nad svým vlastním osudem, myslet dlouhodobě a hlavně se vyhnout stresu z neustálého raisování peněz. Naopak neustále vyzdvihovaný rychlý růst za každou cenu nemotivuje firmy k efektivitě a kreativním řešením problémů na jejich byznysové cestě.
Připomeňme, že investice v podobě růstového kapitálu je v podstatě letecký benzin. Ten samozřejmě patří do letadla. Naopak jiné motory spálí a poškodí. S firmami je to přitom zcela podobné. Ne pro každou firmu je totiž optimální, aby rychle rostla. Růstový kapitál totiž směřuje firmy k maximální expanzi, a tím pádem i vyššímu riziku. V některých tržních segmentech, kde dominuje princip „vítěz bere vše“, je rychlý růst žádoucí a možná i nezbytný. Je třeba si však uvědomit, že takových trhů, kde tento model dává smysl, není mnoho a neměly by sloužit jako vzor pro všechny firmy. Zároveň platí, že mechanika růstového kapitálu je ve velké většině případů binární. To znamená v podstatě jen dvě možnosti – velký úspěch, nebo naopak dříve či později úplný konec.
Je hezké klást si velké cíle a nechat se inspirovat silnými příběhy. Základ podnikání však není nutně jen o oslnivých číslech růstu. Naopak je dobré mít na paměti, že i zdánlivě malý byznys může být ve skutečnosti mnohem zdravější. Přestože mediálně nezazáří obdobně jako valuacemi navoněné trendy společnosti, z dlouhodobého hlediska může být takový podnikatelský příběh svým způsobem mnohem „větší“ a přínosnější.
