Pomáhá českým firmám na burzu a říká: „Chce to finančního ředitele a příběh“

Na pražském burzovním trhu Start se od jeho spuštění v roce 2018 obchoduje 14 titulů s tržní kapitalizací převyšující 13 miliard korun. A další firmy na něj v dohledné době přibudou, je přesvědčen František Bostl, jehož firma Starteepo se zaměřuje na uvedení firem na burzu (IPO).

V rozhovoru pro SZ Byznys mimo jiné vysvětluje, proč se nehrne do firem, které nemají finančního ředitele, nebo proč je důležité, aby firma měla atraktivní příběh.

Trh Start pražské burzy v květnu oslavil pět let své existence. Jak hodnotíte jeho dosavadní fungování a co bylo vlastně podnětem k jeho vzniku?

Historicky vzato pražská burza měla tento trh v „šuplíku“ již od roku 2012, kdy byly první pokusy o vytvoření trhu pro menší a střední podniky. Nicméně to se nepodařilo až do roku 2017, kdy jsme s ředitelem pražské burzy Petrem Koblicem diskutovali, že bychom trh Start měli z tohoto šuplíku vytáhnout, aby i menší tuzemské firmy mohly být veřejně obchodované.

Na začátku to však nebylo snadné, protože chyběli IPO poradci i investoři a obchodování na trhu Start bylo ve zcela jiném režimu v porovnání s dneškem. Navíc první firmy, které vstoupily na tento trh, nebyly příliš známé. Dnes už je trh Start úspěšnou a silnou značkou.

Vaše firma Starteepo se v současné době specializuje právě na trh Start, kam přivádí nové podniky. Máte ale v hledáčku i nějaké adepty na hlavní trh pražské burzy?

Určitě máme v hledáčku pár horkých adeptů, ale není jich mnoho. V Česku je pouze 24 adeptů na velké IPO s tržní kapitalizací nad čtyři miliardy, kteří splňují určité kvalitativní parametry. Jsou tedy ziskoví, transparentní, mají veřejné finanční výkazy a jasnou majetkovou strukturu.

Česko je malá exportní ekonomika, a proto je i menších firem násobně více než těch velkých. My jich máme v hledáčku kolem 270. Budoucnost pražské burzy tak spočívá v nižších tržních segmentech, tedy v trhu Start. Tento segment má potenciál pro vyšší jednotky IPO ročně. Měli bychom tento fakt konečně přijmout.

Se svou firmou jste na trh Start uvedl polovinu z celkem 14 obchodovaných titulů. Můžete popsat, jak s firmou poprvé navážete kontakt a jak následný proces jejího vstupu na burzu probíhá?

Začínáme tím, že zkoumáme informace o firmě z veřejných zdrojů. S těmi zajímavými se pak spojíme a diskutujeme s nimi o možnosti vstupu na burzu.

Důležité je, že nejsme pouze poradci, ale zároveň i leading investoři. To znamená, že hledáme jen takové firmy, do kterých sami chceme investovat. Tedy firmy, ve kterých vidíme potenciál. Náš zájem je tudíž dvoustranný – firma může těžit z naší podpory a zkušeností a my sami z investice do dané firmy.

Ten proces ale musí zahrnovat řadu složitých vyjednávání…

Ano, musíme firmám vysvětlit realistická očekávání ohledně procesu vstupu na burzu. Naše role jako leading investora se stává klíčovou, protože někdy může nastat situace, kdy firma má příliš vysoké očekávání ohledně valuace během IPO, což nemusí být v souladu s tržní realitou. Musíme tedy najít rozumný kompromis.

Poté, co máme veškeré detaily transakce vyjednány a firma souhlasí s valuací a podmínkami, je připravena na vstup na burzu. Nicméně dostat se do tohoto bodu trvá měsíce a v některých případech i roky. Proces vlastní přípravy IPO pak může trvat čtyři až šest měsíců, závisí na konkrétní náročnosti přípravy všech možných podkladů a dokumentů.

Jde o komplexní proces, který vyžaduje pečlivou přípravu a spolupráci s různými subjekty, včetně fondů, brokerů i drobných investorů. Klíčovým cílem je zajistit úspěšné uvedení firmy na burzu a maximální prospěch pro všechny zúčastněné strany.

Po tom celém řetězci různých kroků, kdy firmu na vstup připravujete, konečně přichází „den D“ – první obchodní den. Kdy pro vás nastává okamžik vyhodnocení, zda bylo IPO úspěšné, či nikoliv?

My se snažíme posuzovat, zda byl vstup na burzu pro firmu výhodný, až z dlouhodobé perspektivy. Pokud například firma vstoupila na burzu s cílem získat kapitál na svůj rozvoj a znásobit tržby či zisk a to se jí podařilo, můžeme to považovat za úspěch. A pokud cena akcií tento úspěch věrně kopíruje a přináší výnosy, je to stoprocentní úspěch.

Jaká jsou největší úskalí firem, které uvažují o vstupu na burzu?

Jde jednoznačně o finanční řízení, mnoho firem, byť i velmi kvalitních, nemá finančního ředitele, což je zásadní problém. Je třeba si uvědomit, že IPO není jen o přípravě investičních brožurek a prezentací, ale především o definování finančních cílů a jejich dosahování. Bez finančního ředitele je toto nesplnitelný úkol.

I proto se u firem, které k nám přijdou bez finančního ředitele, do IPO nehrneme. Jednou se nám dokonce před IPO podařilo nainstalovat nového finanční ředitele a hlavní účetní. Já sám jsem pak v dozorčích radách firem, kde je náš fond Czegg Ventures významným akcionářem. Plním zde současně roli určitého ekonomického poradce, jelikož finanční řízení je pro veřejně obchodované společnosti zcela zásadní.

Můžeme se v dohledné době dočkat dalších burzovních nováčků na trhu Start?

Momentálně máme v pokročilé fázi jednání dvě společnosti. Jde o výrobní firmy, kde aktuálně vyjednáváme. Hodnotíme, zda obě firmy mají potenciál na burze uspět a zda mají atraktivní příběh, který osloví investory. Plánujeme, že do konce dubna budeme mít jasno ohledně dalšího postupu. V dohledné době se určitě z dílny Starteepo dočkáme nových společností na trhu Start.

Na druhou stranu je určitě mnoho firem, které vaše oslovení odmítají a na burzu nechtějí. Jaké jsou jejich nejčastější argumenty?

Některé firmy jsou velmi skeptické. Často slyším argumenty jako „burza je podvod,“ nebo „nerozumím tomu“. Mnoho z těchto firem tak nemá dostatečnou informovanost o tom, jak funguje burza a jaké mohou být výhody tohoto kroku.

I přes neochotu některých firem se s nimi stále snažíme komunikovat. Je to proces, který vyžaduje trpělivost a důkladnou komunikaci, ale nakonec může firmám přinést mnoho příležitostí a růstový potenciál.

Mnozí majitelé považují svou firmu za své „dítě“ a mají obavy, že ztratí kontrolu nad jejím směrem a rozhodováním. Také se obávají, že hodnota jejich akcií by nemusela odrážet skutečnou hodnotu jejich firmy.

Jak vidíte budoucnost trhu Start? Kolik firem na něm uvidíme, až bude slavit desetileté výročí?

Myslím si, že trh Start má potenciál dále růst, a když bude slavit desetileté výročí, mohli bychom zde vidět mezi 30 až 50 obchodovanými tituly, přičemž minimálně 30 z nich by mělo být reálným cílem. Ale upřímně doufám, že by se to mohlo dostat až k té padesátce.

Ve Starteepo děláme maximum pro to, abychom měli mezi těmito tituly co nejvíce kvalitních příběhů. Je skvělé vidět, že stále více firem a investorů začíná vnímat hodnotu, kterou trh Start přináší.