Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V polovině léta se odehrál důležitý krok k tomu, aby se ze 30 lokalit v Česku stala ložiska strategického významu. Konkrétně jde o zásoby stavebního kameniva, které budou v následujících letech potřeba pro stavby železničních koridorů, dálnic, ale třeba i kvůli bydlení.
U 19 lokalit jde o rozšíření těžby ve stávajících kamenolomech. V deseti případech jde o lokality, kde aktuálně není aktivní kamenolom. V jednom případě ve Středočeském kraji jde o ložisko v těsném sousedství dřívějšího lomu. Minimálně v jednom případě se přitom loni obyvatelé vyslovili jasně proti těžbě.
Návrh vládního nařízení sepsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). „Otvírka nových ložisek je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost,“ stojí v důvodové zprávě.
Návrh vládního nařízení současně vzbuzuje rozpaky. Ministerstvo průmyslu a obchodu ho poslalo do připomínkového řízení v polovině léta, v pátek 25. července odpoledne. Zároveň si přitom vyžádalo zkrácení lhůty na zaslání připomínek na 10 dní. Návrh dostal stejně tak výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace. Účinnost se plánuje prakticky do měsíců, od října letošního roku.
„To, že se důležité věci dělají přes prázdniny a přes Vánoce, to překvapení není,“ komentuje načasování schvalovacího procesu Petra Kolínská, ředitelka Asociace ekologických organizací Zelený kruh.
Už jen fakt, že si vládní poslanci dříve prosadili, že se strategická ložiska budou určovat vládním nařízením a ne zákonem, který musí projít i schvalováním v parlamentu.
„Když se lokalita dostane na seznam, tak se aktivuje možnost vyvlastnění, a to možnost rychlého vyvlastnění, kdy se ani nedohodnete na ceně. Vyvlastní a paralelně běží řízení, kolik vám za to dají,“ vysvětluje Petra Kolínská.
Ministerstvo průmyslu v reakci pro Seznam Zprávy popisuje, že návrh nařízení mění právní status už známých ložisek. „Důvodem je urychlení osvojení ložiska, tedy stanovení dobývacího prostoru a zahájení těžby,“ říká Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.
Projděte si 30 lokalit, které by se mohly stát strategickými ložisky kamene:
Redakce vychází z lokalit uvedených v důvodové zprávě přiložené k návrhu vládní vyhlášky. Popisky lokalit jsou názvy ložisek podle dokumentace.
Alarmující nedostatek kamene
Ministerstvo průmyslu a obchodu Seznam Zprávám popsalo, že nejde o náhlé opatření uprostřed léta. Návrh vládního nařízení navazuje na liniový zákon, který se řešil v průběhu roku 2023. Zároveň reagovalo na závěry „Studie dostupnosti kameniva“, jehož aktualizovanou verzi dostalo ministerstvo letos na jaře.
Právě na studii se i důvodová zpráva odkazuje. „Ze závěrů studie je zřejmé, že z hlediska budoucího vývoje lze očekávat alarmující nedostatek kameniva, neboť zásoby některých ložisek jsou časově krátkodobě omezené,“ stojí například ve zprávě.
Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva pak vysvětluje, že faktické zahájení těžby bude trvat ještě roky. „Praxí je ověřeno, že povolovací proces těžby ložisek nerostných surovin v současné době zabere 7 až 10 let. K tomuto období je nutno přičíst ještě dobu potřebnou na vybudování provozovny, provedení skrývek a zkušebního provozu pro zavedení technologických receptur a podobně,“ říká.
Přitom podle vládních dokumentů je již dnes nedostatek některého drobného i hrubého kameniva. Problém je třeba u kvalitní štěrkodrtě pro výstavbu vysokorychlostních tratí.
Lucie Jurygáčková z Frank Bold Advokáti popisuje, že se mění přístup i v rámci Evropské unie, kde není žádoucí, aby vznikala v oblasti těžby závislost na jiných zemích.
„V praxi to znamená, že se obce v Česku mohou častěji setkávat s žádostmi o průzkum ložisek, stanovení dobývacích prostorů nebo povolení hornické činnosti. Je proto vhodné, aby se v nové situaci i související legislativě zorientovaly, a případně se nebály požádat o odbornou radu,“ říká advokátka zaměřující se na stavební právo a právo životního prostředí.
Obyvatelé řekli těžbě ne, vláda je teď může přehlasovat
Návrh vládního nařízení představuje ránu pro obyvatele Braňan v Ústeckém kraji. Loni začátkem září si v rámci referenda odhlasovali, že nechtějí, aby se těžil kámen v lokalitě Červený vrch.
Při téměř 50procentní účasti 87,44 procent obyvatel hlasovalo proti. Jenomže Červený vrch je jednou z třiceti lokalit, u které se počítá, že se stane ložiskem strategického významu.
„Pro nás je to veliké riziko. Část pozemků je obce a zbytek je Severočeských dolů. Mají enormní zájem, aby se tam těžilo. Tak se to vyvlastní. Skočí po tom hned,“ říká Lenka Bomber Piskačová, zastupitelka v Mostě (ANO) a předsedkyně spolku Červený vrch bojující proti těžbě v dané lokalitě.
Popisuje, že o návrhu nařízení se dozvěděla náhodou a velmi ji překvapilo právě to, že na připomínky je pouze deset dní a nařízení má začít platit od října. „Je to strašně rychlé,“ říká s tím, že takto se fakticky obejde loňské referendum.
„Hranice kamenolomu by byla 230 metrů od nejbližších baráků. Jde o dva domy na samotě a další by to měly 500 metrů. Červeňák je situovaný tak, že za ním jsou chemické závody. Odhlučňuje. Jakmile se v chemičce spaluje, tak to tak nevnímáme, protože tam máme Červeňák,“ popisuje Lenka Bomber Piskačová, která se aktuálně snaží oslovovat politiky.
Překvapený je i Jiří Bolík, starosta Libouchce, také v Ústeckém kraji. Jednou z lokalit je i nedaleký vrchol Strážiště. „Určitě s námi nekomunikují. Máme v územním plánu, že to je zdroj kamene, ale že by mělo být něco na pořadu dne, tak to nevím,“ popsal Seznam Zprávám.
