Norský rybí pakt s Ruskem vyvolává v Evropské unii obavy

Båtsfjord zůstává jedním ze tří norských přístavů, kde mohou kotvit ruské lodě. Přístav leží na břehu Barentsova moře, které obě země spojuje.

Moře je zároveň domovem největší světové populace tresek obecných, které z ruských vod každoročně migrují na pobřeží Norska, aby se třely. Oslo a Moskva se proto už desítky let na lovu tresek domlouvají. Nezměnilo to ani zhoršení vztahů Ruska se Západem po začátku války na Ukrajině, spolupráce je pro obě země ekonomicky výhodná.

Frank Kristiansen je místní podnikatel a generální ředitel společnosti Båtsfjord Sentralfryselager, která zpracovává tresky před jejich distribucí na světové trhy.

Ryby dovezené z Ruska podle něj tvoří asi padesát procent tržeb společnosti. Sankce uvalené Evropskou unií na ruská plavidla ale jeho podnikání ohrožují, letos podle něj ruských ryb ubylo.

„Objem práce výrazně poklesl. Pracuje méně lidí, tři zaměstnanci byli dočasně propuštěni a další odešli. Pro nás to znamená snížení pracovní kapacity až o čtyřicet procent,“ uvedl Kristiansen před časem pro norský web The Barents Observer.

Kde leží Båtsfjord?

Zdůrazňuje, že není proti tomu, aby Evropa i nadále podnikala kroky, které mohou přispět k ukončení války na Ukrajině. Problémem je podle jeho slov nedostatečná finanční podpora ze strany státu k pokrytí ztrát vzniklých v důsledku sankcí.

„Chybí nám státní kompenzace. Båtsfjord investoval do infrastruktury s ohledem na budoucí provoz ruských plavidel, ale sankce nekompenzují ztráty, které místní průmysl utrpěl,“ říká Kristiansen.

Asi čtyřicet procent z celkového dovozu do Båtsfjordu tvoří podle něj ryby od společností Murman Seafood a Norebo. Právě ty minulý rok Evropská unie obvinila ze shromažďování zpravodajských informací a poškozování sítě podmořských kabelů a uvalila na ně sankce. K těm se později přidalo i Norsko.

Na lovu tresek v Barentsově moři se Oslo s Moskvou domlouvají už od roku 1975, vlády to zdůvodňují mimo jiné snahou zabránit nadměrnému rybolovu. Nejnovější verzi dohody státy uzavřely na konci minulého roku, kvótu na dovoz ruských ryb tehdy stanovily na nejnižší hodnotu za 35 let, jak tehdy informovala agentura Reuters.

Dohoda ale zároveň vyvolává bezpečnostní obavy Evropské unie. Norsko sice není jejím členem, ale je součástí jednotného trhu a patří také k NATO, kde jde o klíčové místo potenciální obrany Evropy před Ruskem.

Obavy sedmadvacítky vycházejí i z toho, že Rusko v minulosti zřejmě opakovaně využívalo lodě, které oficiálně prezentovalo jako civilní, k mapování kritické infrastruktury v Evropě, jako jsou třeba podmořské kabely. Evropské státy také několikrát podezíraly ruské lodě ze sabotáží kabelů.

„Jsme si vědomi toho, že Rusko se podílí na nelegálním, nehlášeném a neregulovaném rybolovu, ale také na špionáži, mapování kritické infrastruktury a sabotážních akcích. To vyvolává obavy o bezpečnost,“ popisuje pro deník The Financial Times (FT) Costas Kadis, evropský komisař pro rybolov a oceány.

Podle Kadise Unie otázku zrušení norského tresčího paktu s Ruskem vznáší „při každé příležitosti“. EU se snaží předcházet bezpečnostním hrozbám ze strany Moskvy, bránit jejím hybridním útokům, ale norsko-ruská dohoda to může podkopávat.

Diplomaté, které pod podmínkou anonymity zmiňuje list FT, ale zároveň přiznávají, že Brusel si v Oslu nestěžuje zcela otevřeně kvůli citlivosti celé otázky. „Příliš mnoho států je závislých na energetických dodávkách z Norska,“ přiznal jeden z nich.

Oslo naopak argumentuje, že přítomnost ruských plavidel v norských vodách umožňuje lepší přehled a kontrolu aktivit Moskvy na území Evropy.

Zároveň zdůrazňuje, že Norsko od začátku invaze na Ukrajinu omezilo spolupráci s Ruskem na minimum. Dohoda má sloužit k ochraně mořských druhů, kterým by v případě jejího ukončení mohlo hrozit vyhubení.

„Jakékoli narušení systému řízení by mohlo urychlit úbytek těchto populací nebo v nejhorším případě přispět k jejich úplnému vyhynutí,“ vysvětlila podle FT norská ministryně pro rybolov Marianne Sivertsen Næssová.

Norsko odmítá, že by se stavělo na stranu Ruska a upozorňuje, že některé evropské země stále odebírají ruskou ropu.

Dovoz ruských tresek v roce 2025 vygeneroval Norsku příjmy v přepočtu ve výši téměř 47 miliard korun, vypočítala organizace Norges Råfisklag, zabývající se prodejem tresek a dalších mořských plodů. Podle norského statistického úřadu vyložily ruské lodě v minulém roce v Norsku zhruba 14 tisíc tun tresky obecné.

Auditorská a poradenská společnost BDO vypočítala ztráty, ke kterým by došlo, pokud by ruské lodě z Båtsfjordu odpluly. Pro izolovanou obec by to mohlo být fatální. Zpráva z roku 2024 ukazuje, že obec by ročně mohla přijít zhruba o 22 milionů eur (535 milionů korun).

Velká část pracovních míst v Båtsfjordu je vázána právě na rybářský průmysl. Podle analýzy by o místo mohla přijít až stovka zaměstnanců, přičemž obec má kolem 2 100 obyvatel.

Rybářský průmysl v Båtsfjordu se zaměřuje i na opravu ruských lodí, které strávily několik týdnů na moři. Společnost Barents Skipsservice přišla v roce 2023 v důsledku sankčních opatření o všechny ruské zákazníky.

„Bylo nám zakázáno dělat opravy na ruských plavidlech. Sankce jsme museli vykládat pečlivě, protože v nich stojí, že máme zakázáno poskytovat jakoukoli odbornou pomoc. Nepřímo se to dotýká i oprav,“ vysvětlil pro The Barents Observer ředitel zmíněné firmy Bjørn Aarnes.

Některé společnosti, jako je například Båtsfjord Port Company, jsou přímo ve vlastnictví obce. Pokud společnost nedokáže pokrýt své ztráty, obec je musí kompenzovat z vlastních finančních prostředků.

„Náklady nakonec ponesou obyvatelé Båtsfjordu. Mohlo by to znamenat omezení obecních služeb a přesun finančních prostředků, které se obvykle vynakládají na školky a školy. Jedná se o sociální struktury, které jsou ve venkovských oblastech obzvláště důležité,“ popisuje ředitel společnosti Morten Albertsen pro norský web The Barents Observer.

Norské úřady však namítají, že obcím zasaženým protiruskými sankcemi opakovaně vyčlenily dostatečnou finanční pomoc.

„Čtyřem obcím v západním Varangeru byla v průběhu několika let poskytnuta finanční podpora v celkové výši 12 milionů korun na regionální restrukturalizační program, jehož cílem je podpořit ekonomickou transformaci v případě úpadku stávajících podnikatelských aktivit,“ řekl Eivind Vad Peterson, státní tajemník norského ministerstva zahraničí.