Článek
„V této nové éře hrozeb a zvyšující se ruské aktivity v Severním Atlantiku pramení naše moc z tvrdé síly a silných spojenectví,“ komentoval utvoření aliance mezi dvěma spojenci britský ministr obrany John Healey při podpisu dohody se svým norským protějškem. O formování aliance informoval britský web veřejnoprávní stanice BBC.
Právě ona „zvyšující se ruská aktivita“ státy nejvíce vedla k utvoření aliance. Podle Britů se totiž počet ruských plavidel ve vodách v okolí britských ostrovů za poslední dva roky zvýšil o 30 procent. Spojené království se obává, že ruské ponorky a lodě si kladou za cíl zmapovat podmořské kabely v oblasti Severního Atlantiku. Ty jsou pro Brity kritické – vede přes ně 99 procent digitální komunikace.
Kromě toho jsou v těchto vodách i důležité plynovody spojující Británii se severskými státy. Potrubí přivádí na britské ostrovy přibližně tři čtvrtiny dodávek zemního plynu.
Detailní mapa kritické infrastruktury by pro Rusko byla klíčová ve chvílí, kdy by se rozhodlo vstoupit do otevřeného konfliktu se Západem. Bezpečnostní experti varují, že je možné, že ruská plavidla v oblasti identifikují kritická místa a slabiny infrastruktury, jejichž poškození by maximalizovalo dopad sabotáže a ochromilo komunikační kanály státu NATO.
Mapa sítě klíčových podmořských kabelů v Evropě.
Proto je podle britského premiéra Keira Starmera dohoda s Norskem klíčová. Označil ji za „historickou“ a uvedl, že posiluje schopnost Spojeného království chránit svou kritickou infrastrukturu.
Historický odkaz na norský válečný odboj
Dohoda byla oznámena v době návštěvy Starmerova protějška Jonase Størea ve Skotsku. Oba lídři se zde setkali na základně královského letectva RAF v Lossiemouthu.
Pakt nese jméno „Dohoda Lunna House“. Název je symbolický – Lunna House je základna na Shetlandských ostrovech ve Skotsku, kterou využíval norský odboj během druhé světové války po Hitlerově obsazení severského státu.
Na základě dohody bude v Severním moři společně operovat 13 protiponorkových lodí ze Spojeného království a Norska. Nejméně pět z nich bude norských. Lodě budou monitorovat pohyby ruských plavidel ve vodách mezi Grónskem, Islandem a Spojeným královstvím.
Podobně významnou dohodu podepsali spojenci již v září - na základě ní se Spojené království zavázalo, že Norsku prodá lodě v hodnotě 10 miliard liber (přibližně 276,5 miliardy korun).
Rusko provokovalo opakovaně
Před oznámením dohody si oba premiéři Støre a Starmer na základně v Lossiemouthu poslechli posádku námořní hlídky, která sledovala ruská plavidla v posledních měsících. Hlídka v listopadu zachytila například ruskou špionážní loď Jantar, která byla obviněna z toho, že mířila lasery, aby narušila práci pilotů RAF.
Už v tu dobu varoval Kreml britský ministr obrany Healey, že Británie nebude podobné provokace tolerovat a na stole má i „vojenské možnosti“. Ruská ambasáda v Londýně odmítla, že by loď ohrožovala britské zájmy, Jantar je podle Kremlu totiž pouze „výzkumným plavidlem“, které nepředstavuje pro západní státy žádné nebezpečí.
Oficiálně plavidlo patří Hlavní správě hlubokomořského výzkumu (GUGI), která spadá pod ruské ministerstvo obrany. Podle některých náznaků se ale Jantar zodpovídá přímo vojenské rozvědce GRU. Na shromažďování informací o námořních aktivitách zemí NATO tato jednotka pracuje už od 60. let minulého století.
Ruské špionážní plavidlo Jantar.
Jantar není pro země NATO neznámým plavidlem. U britských ostrovů se objevuje opakovaně – hlídky ho zaznamenaly letos v lednu, loni v listopadu a v letech 2021 a 2019. Ve všech případech se plavidlo pohybovalo poblíž kritické infrastruktury.
„Jde o nástroj, který Rusko využívá, aby nás nějak… udržovalo ve střehu,“ komentoval vysoce postavený velitel NATO listu Financial Times (FT), který pohyby Jantaru podrobně zmapoval v zářijovém článku. „Sleduje kabely a potrubí, dělá zastávky. Sledujeme ji velmi pozorně,“ dodal.
