Článek
Centrum Brna, krátce před pátou hodinou večer. Na náměstí Svobody se trousí různě početné skupiny lidí, ale i jednotlivci. S každou další minutou dav houstne.
Jedním z příchozích je i třicátník Daniel Pospíšil. Na demonstraci tohoto typu prý vyrazil poprvé. „Nechodím opakovaně. To, že někdo sáhl na média, byla poslední kapka,“ vysvětluje svoji dnešní účast.
A z čeho konkrétně má strach? „Ze slovakizace,“ zní jednoduchá odpověď.
„Já si myslím, že převádění financování na státní rozpočet je nesmysl. Česká televize odvádí kvalitní práci. A ohrožovat je stylem: ,Kdo bude nepříjemný na vládu, tomu zkrouhneme rozpočet,‘ s tím nemůžu souhlasit,“ doplňuje Petr Vašík, který stojí opodál.
Senior Pavel Hanzl naopak na demonstrace proti současné vládě vyráží opakovaně. Česko se podle něj nebezpečně obrací na východ. „Putin nás chce napadnout a jediná možnost pro Českou republiku je držet se jako smečka v NATO a Evropské unii. Tato vláda nás chce oslabit,“ myslí si.
Veřejnoprávní média sleduje pravidelně. „Českou televizi považuji za nejlepší, nejobjektivnější kanál, který je,“ dodává.
Demonstranti vytvořili špalír dlouhý desítky metrů. Mnozí se vybavili transparenty nebo vlajkami – kromě těch českých byly vidět také ukrajinské nebo evropské.
Pochod se rozešel směrem k Dominikánskému náměstí, Janáčkově akademii múzických umění a Moravskému náměstí. Dostal se k budově Českého rozhlasu, kde lidé skandovali „děkujeme“, „nejsme slepí“ nebo třeba „Brno je slyšet“.
„Ruce pryč od médií,“ vzkazují protestující
Pochod svolal na nedělní podvečer spolek Milion chvilek. Lidé se setkali ve 12 krajských městech, podle organizátorů bylo cílem vyjádřit podporu České televizi a Českému rozhlasu.
Spolek požaduje „konec snah o politické ovládnutí televize i rozhlasu“ a stažení návrhu zákona o médiích veřejné služby. Ten představil ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé), převádí financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků na státní rozpočet.
Zároveň jim výrazně omezuje peníze. Zatímco letos Česká televize hospodaří s částkou přibližně 6,73 miliardy korun, předloha zákona na příští rok stanovuje 5,74 miliardy. Český rozhlas by měl získat zhruba 2,1 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než z poplatků v tomto roce.
Organizátoři nedělní protestní akce zveřejnili v druhé polovině dubna na podporu ČT a ČRo podpisovou výzvu Ruce pryč od médií, kterou k nedělnímu podvečeru podepsalo více než 180 tisíc lidí.
Vládní záměr navíc kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.
„Médii to začíná“
Shromáždění v Brně vyvrcholilo na Dominikánském náměstí, kde s proslovem vystoupili například novinářka a disidentka Jana Soukupová, spisovatel a badatel Luděk Navara nebo šéf činohry Městského divadla Brno Stano Slovák.
Jejich slovům naslouchali i manželé Odehnalovi. Proč na pochod vyrazili? „To je jasné přece,“ reaguje muž, který se představuje jako Petr.
Vyjádřit přišel nesouhlas nejen s připravovanou mediální novelou, ale i celkově se současnou vládou. „Ovládají parlament, ty čtyři roky si budou dělat, co chtějí. Médii to začíná. Ten zákon projde,“ myslí si.
O kus dál se o zábradlí opírá Petr Kuzmiak. Pochází ze Slovenska, právě kvůli politické situaci ale odešel do Česka. „Abychom měli svobodnou společnost, tak se prostě musíme snažit,“ vysvětluje, proč na podobná shromáždění vyráží pravidelně.
Osobně prý nepociťuje strach, ale respekt. „Není to tu tak daleko jako na Slovensku. Vaše společnost je odolnější než ta slovenská. Ale mám k tomu respekt,“ popisuje.
A věří, že podobné akce mají sílu situaci změnit. „Jsou data na to, že od určitého počtu lidí to něco může udělat. Podle mě to má smysl.“
Skeptičtější je mladý programátor Petr. „Upřímně si nemyslím, že se něco změní. Ale je důležité ukázat, že tady je spousta nespokojených občanů. A že i když jsou politici zvoleni, neznamená to, že si můžou udělat cokoliv.“
Návrh projedná koaliční rada
Novela za sebou má připomínkové kolečko, lhůta pro meziresortní komentáře uplynula ve čtvrtek 14. května. Své námitky sdělilo celkem 24 institucí, často hovořily například o nepřipravenosti návrhu v mnoha směrech.
Nejostřeji se k návrhu novely mediálního zákona staví ministerstva za ANO, především zdravotnictví a spravedlnosti. Podle šéfa hnutí a premiéra Andreje Babiše návrh 25. května projedná koaliční rada, následně předlohu dostane k projednání vláda.
„Už skončilo připomínkové řízení k tomu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Ano, a tak, jak jsem vám slíbil – přišly tam stovky připomínek, tak my na to budeme mít speciální koalici 25. května a do 22. května nám naši kolegové představí, co všechno tam (v chystaném zákoně) je. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu,“ řekl Babiš ve svém nedělním videu na sociálních sítích.
Uvedl také, že poté se o chystaných záměrech uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli televize i rozhlasu.
Otočka Motoristů?
Motoristé čelí kritice za to, že ve vládě změnili názor, do médií veřejné služby původně zasahovat nechtěli. Klempíř ještě jako kandidát na ministra při svém představení prezidentovi měl na svých podkladech napsáno, že veřejnoprávní sdělovací prostředky jsou „zlatý grál“.
Teď se strana odvolává na slib zrušení poplatků z programového prohlášení. „Vládní koalice se k tomuto kroku zavázala. Nemůžeme jako loajální člen vládní koalice s tím nebýt,“ uvedl v sobotu Klempíř v debatě televize Nova.
Podle Miroslava Valenty, který je dalším z účastníků protestního pochodu v Brně, se ale aktuální vývoj dal očekávat. „Myslím si, že to byla jen nějaká hra, k tomuto to směřovalo od samotného začátku,“ domnívá se.
„Je to tím, že hnutí pana Babiše je výrazně populistické, sledují náladu ve společnosti. Je to trošku kam vítr, tam plášť. Skoro mi připadá, že Motoristé za něj dělají špinavou práci,“ dodává.
Okolo půl sedmé večer zazněla státní hymna, kterou akce v Brně skončila. Spolek Milion chvilek ale oznámil další protestní akce. O týden později bude pochod v Praze před Úřadem vlády.
