Úřady ztrhaly Klempířův návrh. Vyvolává obavy o nezávislost, shodují se

Nejostřeji se k návrhu novely mediálního zákona z rukou Oty Klempíře staví ministerstva za hnutí ANO, naopak resorty Motoristů sobě jsou bez námitek. Nejtvrdší rétoriku volí ministerstva spravedlnosti a zdravotnictví. Resortu Adama Vojtěcha vadí jak nedostatečně vysvětlený pokles příjmů, které návrh oběma médiím přináší, tak potenciální ovlivňování obsahu ze strany dárců.

„Zásadní pokles příjmů vyvolává obavy o nestrannost a nezávislost,“ vytýká resort zdravotnictví návrhu, který má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu.

Celkově ministerstva vedená Klempířovými koaličními partnery nešetří ostrými přívlastky. Pasáže návrhu zákona v připomínkách hodnotí jako vágní, nejednotné, nesrozumitelné či nadbytečné.

Sám ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) už dříve přiznal, že návrh bude předělávat. „Jsme otevřeni připomínkám, budeme text zákona dále upravovat,“ připustil pro Seznam Zprávy.

Jindy ale zákonu zásadní nedostatky nepřičítal. „On možná není perfektní, ale jinak všechno, co tam má být, tam je. Je tam nezávislost, je tam, že nebudeme slučovat, je tam jasná forma financování, je tam NKÚ…,“ říkal koncem dubna novinářům ve Sněmovně. Obhajobu pak zakončil tvrzením, že „perfektní zákony předkládá jenom Bůh“.

Právě o nezávislost veřejnoprávních médií má přitom obavu Ministerstvo zdravotnictví.

Podle resortu zdravotnictví není jasné, proč návrh počítá se snížením příjmů obou médií, jelikož úbytek není řádně odůvodněn. Konkrétněji nechápe, proč klesne příjem Českého rozhlasu (ČRo) zhruba na výši 2,1 miliardy, když na letošní rok se předpokládá příjem z výběru poplatků zhruba 2,5 miliardy. U České televize (ČT) jde pak o pokles asi na 5,7 miliardy korun ze zhruba 6,73 miliard.

Klempířův návrh přisuzuje rozhlasu o téměř 400 milionů méně oproti letošním předpokladům a televizi zhruba o miliardu méně.

„Zásadní pokles příjmů z tohoto důvodu logicky vyvolává ve veřejném mínění obavy o nestrannost a nezávislost ČRo a ČT,“ zdůrazňuje resort zdravotnictví.

Ministerstvu zdravotnictví se navíc nezdá ani nově přidaná možnost, která zavádí, že by oběma institucím mohli lidé přispívat dobrovolně pomocí darů, dědictví či příspěvků. „Doplnit tuto možnost se může na první pohled jevit jako dobrý nápad, ale ve svém důsledku může sloužit jako velmi efektivní nástroj na ovlivňování obsahu, vliv dárců na obsah vysílání může být velký s ohledem na vysoké dary nebo příspěvky,“ píše resort.

Ministerstvo spravedlnosti, kterému šéfuje Jeroným Tejc (za ANO), návrhu celkově vytýká nedostatky na legislativním poli. Ministr Tejc je současně předsedou Legislativní rady vlády.

„Předložený návrh zákona je zpracován způsobem, který se v řadě ustanovení odchyluje od standardních legislativně technických postupů či je s nimi v rozporu,“ píše se v připomínkách.

Resort navíc kritizuje nejasnosti kolem pasáže týkající se zásahů do tvorby programu. „Zákon vytváří podmínky pro nezávislost médií veřejné služby na přímém vlivu státu,“ stojí v Klempířově návrhu.

„Není jasný význam pojmu přímý vliv státu ve větě druhé. Z navržené textace výslovně neplyne, zda se státem rozumí Česká republika, nebo i jiný stát. Zároveň není zřejmé, proč se textace omezuje pouze na přímý vliv, aniž by vymezil, co se rozumí nepřímým vlivem a jaké druhy nepřímého vlivu lze považovat za přípustné,“ podotýká ministerstvo.

I další výtka Tejcova úřadu se týká otázky nezávislosti veřejnoprávních médií na státu. „Není patrné, z jakého důvodu mají být ČRo a ČT nezávislé pouze na výkonné moci. Z uvedeného tvrzení a contrario plyne jejich možná závislost na moci zákonodárné a soudní,“ kritizuje resort. A contrario je latinský právní a logický pojem, znamenající „důkaz z opaku“ nebo „výklad v opačném smyslu“.

Navržené znění navíc podle ministerstva nevylučuje závislost médií na dalších osobách či subjektech.

Spravedlnosti také vadí, že návrh nedostatečně analyzuje dopady změny financování obou institucí na státní rozpočet. „Lze předpokládat, že změna modelu financování na přímé financování ze státního rozpočtu bude mít dopady na státní rozpočet. Důvodová zpráva však nijak nepřibližuje, jaké tyto dopady budou,“ podotýká resort.

Podobně požaduje upřesnění dopadů do rozpočtu Ministerstvo obrany. „Překládaná důvodová zpráva tyto dopady nepopisuje dostatečně,“ píše resort mezi doporučujícími připomínkami.

Ke změně, která převádí financování ČT a ČRo pod rozpočet, má námitky také Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Zejména právě zásadní otázka změny modelu financování by si zasloužila výrazně detailnější rozpracování, a to i s ohledem na to, že k návrhu nebylo vypracováno hodnocení dopadů RIA (Hodnocení dopadů regulace je souborem kroků, jejichž cílem je hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných právních předpisů, pozn. red.),“ popisuje resort.

Vágnost či nesrozumitelnost vytýká návrhu také Ministerstvo vnitra. „V aktuální podobě nesplňuje základní požadavky na jasnost, srozumitelnost, a především normativnost právního předpisu,“ píše v zásadních připomínkách.

Ministr kultury Klempíř několikrát opakoval, že počítá s účinností zákona už od začátku příštího roku. Tento harmonogram ale nyní vnitro rozporuje. Podle resortu nelze souhlasit s tvrzením, že je potřeba nastavit účinnost zákona k prvnímu dni příštího roku z důvodu hladšího přechodu na nový způsob financování.

Vedle ministerstev se ale k návrhu vyjádřily i další instituce. Mezi nimi i Národní kontrolní úřad (NKÚ), který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Podobně jako některé resorty označuje novelu za vágní. Právě NKÚ má přitom podle vlády sehrát důležitou roli, měl by totiž zajistit kontrolu hospodaření.

To ale podle samotného orgánu nebude tak úplně jednoduché. Z Ústavy totiž vyplývá, že NKÚ má kontrolovat čistě státní majetek a plnění státního rozpočtu. „Vzhledem k tomu, že pojem hospodaření s vlastním majetkem v návrhu zákona nezahrnuje pouze ‚hospodaření‘ s příspěvky ze státního rozpočtu, není možné, aby NKÚ v praxi vykonával kontrolu obou médií,“ stojí v připomínkách s tím, že nejprve je potřeba změna Ústavy.

O změnu působnosti NKÚ se pokouší senátorský návrh, který je již v legislativním procesu. Ten ale doposud neskončil. Orgán proto kvůli „právní jistotě a předvídatelnosti“ navrhuje, aby byl paragraf, který ukládá NKÚ kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií, „vypuštěn“. Alespoň do té doby, než se jeho působnost vyřeší.

Vedle toho se ale Národní kontrolní úřad opřel i do nejasné formulace ohledně schvalování Kodexu ČRo. Jeden z paragrafů totiž tvrdí, že má kodex schvalovat Rada Českého rozhlasu, v další pasáži ale stojí, že Rada má kodex naopak předložit ke schválení Poslanecké sněmovně. Podobně je tomu i v případě České televize.

„Doporučujeme ověřit, zda se jedná o záměr dvojího schvalování Kodexu ČT a ČRo, nebo došlo k chybě prostým převzetím textu (působnost Rady ČT a ČRo) ze zákona o ČT a ČRo,“ píše NKÚ. Ten navíc shledává problémy i v otázce samotného financování, které podle orgánu není dostatečně vyjasněné hned v několika ohledech.

„Není zřejmé, v jakém časovém intervalu se bude státní příspěvek převádět médiím (ročně, čtvrtletně nebo měsíčně?). Zároveň chybí informace o tom, z jaké kapitoly státního rozpočtu bude státní příspěvek poskytován. Tyto skutečnosti nejsou popsány ani v důvodové zprávě k návrhu zákona,“ přibližuje úřad s tím, že tyto nedostatky by bylo vhodné v návrhu zákona konkretizovat.

K plejádě nedostatků se pak vyjadřuje i Odbor kompatibility, který spadá přímo pod Úřad vlády. Zásadní problém podle něj spočívá v tom, že novela není v souladu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA).

Byl to přitom sám ministr Klempíř, kdo tvrdil, že novela bude nároky evropské směrnice splňovat. „Jsem si jist, že současná podoba zákona, který prochází mezirezortním řízením, to znamená, bude doplněn a opraven, jsem si jist, že obstojí. Připravovali jsme ji totiž tak, aby splňovala nároky, které na nás klade Evropský akt o svobodě médií, zvaný též jako EMFA,“ tvrdil v dubnu ministr.

Samotný odbor to ale vidí jinak. Například u financování médií má odbor za to, že návrh požadavky nenaplňuje a je sporný i z hlediska pravidel volného pohybu kapitálu a plateb. Odbor upozorňuje i na to, že novela může v současné podobě představovat nepřiměřený zásah do redakční autonomie, což je rovněž v rozporu s evropskou směrnicí.

Podle odboru je pak problematická i definice veřejnoprávní služby, „neboť je vágní a pouze demonstrativně pojatá“. Na to, že vymezení veřejnoprávnosti pokulhává, si ostatně stěžovaly i další instituce. Byl to přitom Klempíř, kdo několik týdnů tvrdil, že se na jeho resortu vede debata o tom, co veřejnoprávnost znamená. Vysvětloval tím mimo jiné, proč zákon ještě nepředstavil.

Odbor kompatibility si pak obecně stěžuje na to, že je návrh nelogicky řazený, těžko se v něm orientuje a obsahuje vnitřní rozpory.

Ke Klempířově návrhu se pak mimo jiné vyjádřila i Akademie věd ČR. „Požadujeme do zákona výslovně doplnit, že vědecké zpravodajství musí vycházet z vědy založené na důkazech,“ stojí v připomínce. Výzkumná instituce také považuje za důležité, aby vědecký, výzkumný či vzdělávací obsah nepodléhal politickému, finančnímu či institucionálnímu tlaku.

Problematických formulací si pak všimla i Česká biskupská konference (ČBK). Té nepřekvapivě vadí „absence explicitního zakotvení prostoru pro náboženské pořady“. Zároveň se domnívá, že financování z rozpočtu ohrozí nezávislost veřejnoprávních médií.

Vedle toho ale ČBK připomínkuje i těžce splnitelný požadavek Ministerstva kultury, podle kterého má ČRo zajistit titulkování nebo tlumočení do znakového jazyka. „Tato povinnost je technicky nesplnitelná. Český rozhlas není audiovizuální médium a nemůže poskytovat titulky ani tlumočení do znakového jazyka,“ vzkazuje ministrovi kultury konference.