Článek
Několik měsíců se vyhýbal rozhovorům s novináři. Až to vypadalo, že se buď obává nepříjemného vysvětlování, nebo o změně fungování České televize a Českého rozhlasu není úplně přesvědčen.
Teď se Oto Klempíř z Motoristů rozhodl, že bude své kroky vysvětlovat – a jeden z prvních větších rozhovorů poskytl Seznam Zprávám. „Chci, aby všichni věděli, že se za to dokážu tvrdě postavit. Nepotřebuji žádné advokáty. Chci, aby lidé věděli, že se tvrdě postavím za tento zákon a dotáhnu to,“ říká Klempíř.
Přečtu vám jednu větu: „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu, tím by se stala vládními.“ Víte, kdo je jejím autorem?
To jsem řekl já?
To je z programu Motoristů pro sněmovní volby 2025, konkrétně z kapitoly nazvané „Bohatá kultura bez politických filtrů“. Proč dnes porušujete vlastní program?
Na férovku řečeno, jak se říká na Moravě, změnila se od té doby situace. Už jste to asi slyšel několikrát, ale my jsme prostě sedmiprocentní strana. Přišli jsme, abychom prosadili co nejvíce ze svého programu. Ale tuhle věc nám nezbylo než opustit, protože dvě silnější vládní strany to měly v programu jako prioritu a prosadily si svou. Zejména pro ANO je zrušení poplatku programovou prioritou.
Pak jste možná jako Motoristé neměli usilovat o Ministerstvo kultury, abyste to nemuseli být vy, kdo ruší poplatky, když s tím tolik nesouhlasíte, ne?
Jsem loajálním ministrem vlády a do puntíku plním programové prohlášení. Já sám jsem udělal obrovský krok v rozpoznání celé té situace, protože pro mě hlavně televize byla svatá kráva. Kvůli tomu, že s ní rostu už dlouho, dělal jsem tam třeba hudební pořady s Jirkou Kornem. Byla to ČT, kdo udělal kapele J.A.R. nejlepší záznam z koncertu v Lucerna Baru, o parník lepší než zbytek. Takže já jsem v ČT viděl něco, co mě poutalo už od začátku 90. let. Byl to pro mě takový oltář, kam se nesahá, kam se dávají svíčky a kde se modlí. Já mám stejný vztah k Českému rozhlasu, kde jsem měl několik let pořad na Vltavě. Tahle stanice je taková noblesa, to jsou borci.
Pak nechápu, že vy osobně tento úkol děláte a plníte. Neměli jste to v programu, sám jste člověk z kulturního světa, který to viděl jako oltář nebo borce, jak teď říkáte…
Nikdy nebyla diskuze, že by se poplatky nerušily. Konečně samotná změna způsobu financování nic neznamená. Je menšina zemí EU, kde přetrvává náš model. Začal jsem přicházet k věcem, nad kterými jsem dřív nepřemýšlel. Myslel jsem si, že ČT je tady pro všechny. Ale tak to není, když třeba zjistíte, kdo nejvíc kouká na televizi. Spousta lidí, ale ne všichni. A ti všichni se na ten fotbal skládají. Skládá se na něj většinově skupina, která nejvíc platí, tedy senioři nad 60 let.
Zrovna sport a fotbal je konkrétně příkladem obsahu, který je už z větší části dávno na soukromých placených kanálech.
Jde mi tady spíš o princip, že senioři jsou plátci, kteří financují půlku televize a rozhlasu. Mně to chvíli trvalo, než to doputovalo ke mně – že si vlastně nepřeju, aby to penzisti platili. Navíc po změně placení poplatků minulou vládou se z nich vlastně stala jakási mediální daň. Stačí mít mobil. A ten má každý. Proto ten, kdo zadává službu, by ji měl platit. A to je stát.
To je zvláštní, že to k vám doputovalo až po volbách. Proč jste se na fungování médií veřejné služby nepodívali detailněji už před volbami, když jste psali program?
Rozumím tomu, co říkáte. Já jsem do Motoristů vkročil jako liberál. Já jsem tam poslal svoje poselství a oni do mě vložili to svoje. Podíváte se do propasti a propast se podívá do vás. Jde o to, že my Motoristé jsme pevní v pravicových postojích. Tedy že má vládnout trh. To je priorita nad vším. A opakuji: Naprosto loajálně plním, co je napsáno ve vládní bibli, v programovém prohlášení. To je mým úkolem.
Nešla vaše výhrada k poplatkům u seniorů, kteří jsou mimochodem také nejčastějšími konzumenty, vyřešit jinak než to šmahem celé rušit?
Já už jsem alergický na argument, že těch 205 korun měsíčně za ČT a ČRo nikoho nezabije. Že to je tolik a tolik cigaret, tolik chleba, rohlíků nebo káviček. Znám spoustu mladých rodin i starých lidí, kteří prostě tři dny před výplatou počítají každou korunu. Takže chci ulevit potřebným, a proto si myslím, že by to neměli platit. Zbavme je toho placení. Se svým liberálně-humánním nastavením jim přeji, aby měli míň starostí. Já jsem měl půl života starosti s penězi, vím, co to je. To se neuvolníte ani na vteřinu.
Proti převedení ČT a ČRo pod státní rozpočet je velký odpor – opozice slibuje sněmovní obstrukce, spolek Milion chvilek rozjel petici, studenti demonstrují, odbory v obou institucích vyhlásily stávkovou pohotovost… Jste pod tímto tlakem ochotni k nějakým ústupkům?
Mají na to právo, jsou mladí, to je super. Taky jsme jako mladí demonstrovali. Když se na to podívám jako přemoudřelý stařec, tak před měsícem demonstrovali, že chtějí stát za kulturou. Teď demonstrují, že chtějí stát za ČT a ČRo, za veřejnoprávními médii. Za měsíc budou demonstrovat za něco jiného. Pořád se za něco chtějí stavět. Je to mládí a je to fajn. Ale za nezávislost médií demonstrovat nemusí. Ta je garantována. Pokud demonstrují za více peněz pro veřejnoprávní média, pak je to jiná věc.
To trochu vyznívá, že se tomu vysmíváte a nepřikládáte protestům lidí, kteří jdou aktivně vyjádřit svůj názor, žádnou váhu.
To není pravda. Je to něco jiného, jiná energie, než když u pultíku v Poslanecké sněmovně vyprávíte o svých snech, které se nikdy nesplní. My chceme lidi zbavit poplatků a jsme přesvědčeni, že obě instituce by mohly pracovat efektivněji a hospodárněji.
Myslíte, že to ČT a ČRo nedělají, když měly dlouhých 17 let zmrazené příjmy, když se nezvyšovaly poplatky, přesto se rozvíjely a hospodařily bez deficitů?
Ne, já si myslím, že to celé zmolochovatělo. Tohle je reforma hospodárnosti. Jsme přesvědčeni, že by mohly hospodařit lépe. Zasloužíme si všichni vidět, za kolik nakupují práva na sportovní přenosy, za kolik autorská práva k zahraničním pořadům nebo za kolik se tam natáčí dramatická tvorba.
Vývoj koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi
| Rok | Rozhlas (Kč) | Televize (Kč) |
|---|---|---|
| 1953 | 5 | 15 (od roku 1955) |
| od 1. července 1969 | 10 | 25 |
| od 1. dubna 1991 | 20 | 50 |
| od 1. dubna 1995 | 25 | 50 |
| od 1. července 1997 | 37 | 75 |
| od 1. října 2005 | 45 | 100 |
| od 1. ledna 2007 | 45 | 120 |
| od 1. ledna 2008 | 45 | 135 |
| od 1. května 2025 | 55 | 150 |
Zdroj: ČTK
Nově chcete platit média skrze danou sumu, jež se bude pravidelně valorizovat. A říkáte, že tím vracíte rozpočty na úroveň roku 2024, ale ve skutečnosti je vrháte do roku 2005 v případě Českého rozhlasu a do roku 2008 u České televize, odkdy se poplatky nezvyšovaly. Víte, jaká od té doby byla inflace?
Rozhlas bude vědět, že má garantované dvě miliardy, televize má jistých 5,7 miliardy korun. To je jak rozpočet malého ministerstva. A když k této pevné částce přidáme pravidelnou valorizaci podle inflace, tak musím říct, že náš nový model financování určitě velmi dobře vyhovuje požadavkům z hlediska politické nezávislosti, adekvátnosti, předvídatelnosti nebo transparentnosti. V návrhu jsem pracoval se zadáním koaliční rady, tedy zohledněním poslední známé Sněmovnou schválené zprávy o hospodaření obou institucí. Ta je za rok 2024.
Proč to zdůrazňujete?
Kdybych podával návrh o několik měsíců později, možná už by byly schváleny výsledky roku 2025, ty ale v tuto chvíli oficiálně nemáme.
Jak berete výtky, že ve skutečnosti chcete média veřejné služby marginalizovat, ponížit ve prospěch komerčních stanic?
Kdybychom je chtěli ponížit a oslabit, tak to neděláme takto složitě, neměníme zákony a model financování. Stačilo by si jednoduše odhlasovat, že snižujeme poplatky na 40 korun a nazdar. Pojďme to celé brát jako restart, pojďme je znovu nastartovat.
Když už chcete „jen“ měnit financování, tak proč jen neupravíte příslušný zákon o rozhlasových a televizních poplatcích? Stačilo by ho přece zrušit a nahradit novým, případně upravit existující zákony o České televizi a o Českém rozhlasu. Pak se nedivte obavám, že jde o víc, že jde o snahu podvolit si obě média.
Existující zákony přece vznikaly zkraje 90. let. Od té doby se všechno změnilo, celé prostředí, vznikl internet, digitální platformy, sociální sítě, nová konkurence. Takže musíme redefinovat, co vlastně od médií veřejné služby chceme. Co znamená veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas? Má to být 20 regionálních kanálů, 20 stanic, zahraniční vysílání? Má to být zpravodajství, publicistika, kolik vzdělávání, kolik zábavy nebo jen menšinové žánry, které komerční stanice nedělají?
To jsou relevantní otázky, ale pokud na ně doposud nemáte odpovědi, tak jste měli se změnou ještě počkat, ne? Třeba rok se bavit s odborníky a přijít s nějakou konkrétní představou.
To se ptáte správně, ale my nejdeme na zelenou louku. Mohli jsme sice rok, dva, možná tři, nebo dokonce čtyři roky jako ve Švédsku ještě pěkně diskutovat, ale my už vidíme ty výsledky debat, které proběhly v zahraničí. Víme, o čem se bavili, a chceme to udělat rychle. Chceme rychle lidem ulevit od poplatků. My rušíme poplatky, jsme poučeni z vývoje v Evropě a uděláme to správně. Ten zákon je dobře napsaný.
Zrovna to si nemyslí ředitelé ČT a ČRo, od nichž jde velká kritika. Vytýkají vám, že zákon je neúplný, ušitý horkou jehlou, nepřátelský, nebo dokonce právnický paskvil.
Přijde mi to logické, oni jsou podjatí. Každý je podjatý. Je to jako soudce, který soudí vlastní případ ve vlastním domě a s vlastní soudní porotou. Když půjdete na rozhovor do České televize, tak ve studiu bude v této věci podjatý moderátor, už jen proto, že je ve své vlastní televizi, ve svém vlastním pořadu a s vlastními lidmi kolem sebe.
Takže argumenty šéfů Hynka Chudárka a Reného Zavorala neberete?
Hlavně chci říct, že zásadní manažerská věc, kterou naprosto neuznávám ani u jednoho z nich, je to strašení lidí propouštěním. Čekal bych, že špičkový manažer vždy začíná u sebe. A ne že si tam svolá nějaké lidi, kteří tam mačkají knoflíky a jsou to ta druhá řada, a řekne jim: Já vás všechny nechám vyhodit, propouštíme vás. To je odpornost. To se mi na nich nelíbí a oba dva to udělali.
Oni za největší nedostatek vašeho návrhu považují zejména to, že rušíte dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize, aniž by přesvědčivě zajišťoval kontinuitu jejich existence, práv, závazků a vnitřních pravidel.
To jsou pak vedle jak ta jedle. To je úplně mimo. Vždyť přece v případě České televize a Českého rozhlasu nedochází ke změně právní normy, mají stejné IČO, kontinuita obou institucí je zachována. V tom se nic nemění, kluci, s čím tady strašíte? To strašíte ty chudáky odboráře?

Protesty studentů před Ministerstvem kultury na podporu veřejnoprávních médií.
Vadí jim také, že posiluje roli mediálních rad – nominovaných politiky – na úkor redakční autonomie.
My na to říkáme, že cílem návrhu rozhodně není přenesení redakční odpovědnosti na rady. Ten text takhle nevyznívá. Klidně se to může v rámci připomínkového řízení upravit, aby to bylo jednoznačné. Jsme otevřeni připomínkám, budeme text zákona dále upravovat.
Coby výrazné tváře Motoristů se na závěr ještě zeptám na vaši stranickou strategii. To neustálé trollení, provokace – co si od toho slibujete?
Dříve tady byly od trollení jiné strany, třeba Piráti. Jde o to, že je těžké si udržet pozornost. Podívejte se, jak jednotlivé strany časem korodují. Piráti měli kdysi premiérské ambice, dnes jsou devítiprocentní stranou. A co zbylo z ODS, která byla zvyklá na třicetiprocentní preference? A tak je to se všemi, i ten dominantní Orbán v Maďarsku léty zkorodoval. My Motoristé se tomu chceme vyhnout, přinášíme novou energii, nový styl.


















