Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Bruselu/
Před zavřenými dveřmi stojí vážně vyhlížející muž v obleku. Do malé místnosti s kulatým stolem nikoho nepustí. Šestice čekajících metr od hlídače neustále kontroluje hodinky. Ve čtrnáct hodin a patnáct minut strážce bezpečnosti na Evropském ekonomickém fóru v Bruselu odstoupí od dveří. Šestice novinářek a novinářů vstoupí a v čele stolu sedí eurokomisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis.
„Dobré odpoledne, vážení. Vítám vás na Bruselském ekonomickém fóru.“ Veterán evropské politiky vykonává funkci eurokomisaře od roku 2014. Nyní zastává post komisaře pro hospodářství a produktivitu, mezi jehož odpovědnosti patří posílení role eurozóny.
Ještě v kabinetu Jeana Clauda Junckera zastával Dombrovskis funkci místopředsedy Komise pro euro. U Ursuly von der Leyenové působil lotyšský politik nejprve jako komisař pro obchod.
„Máme pracovní skupinu, která se zabývá tím, jak posílit mezinárodní roli eura. Platí, že čím více zemí euro používá, tím silnějším se stává jako globální měna. Pokud jde o konkrétní kroky, všechny členské státy se při vstupu do EU v přístupových smlouvách zavázaly k zavedení jednotné měny,“ reaguje Dombrovskis na dotaz Seznam Zpráv ohledně toho, zda Komise hodlá tlačit na členské země, které se zavázaly k přijetí jednotné měny, ale dosud tak neučinily.
Valdis Dombrovskis působí v Evropské komisi Ursuly von der Leyenové jako komisař pro hospodářství a produktivitu.
Připomíná závazek, který Česko přijalo před více než dvaceti lety. Evropská komise na poslední členské země odolávající společné měně nehodlá s přijetím eura tlačit. Podle Dombrovskise však počítá s tím, že svůj závazek například Polsko, Maďarsko a Česko nakonec splní.
„Přijmout euro je povinnost“
„Všechny členské státy se při vstupu do EU v přístupových smlouvách k zavedení eura zavázaly. Jedná se tedy o povinnost. Nejsou s ní ale spojené žádné lhůty ani mechanismy vynucování. Vím, že se o tématu diskutuje také v České republice. Z pohledu Komise jsme připraveni tuto diskuzi usnadnit a podpořit cestu k přijetí eura. Samozřejmě, pokud se vaše vláda rozhodne touto cestou vážně jít. Pomůžeme, stejně jako jsme to udělali u poslední země, která se k euru připojila, tedy u Bulharska,“ doplnil komisař.
Zmíněná země vstoupila do eurozóny na začátku roku 2026 v napjatých časech. Přijetí jednotné měny předcházely protesty, referendum a tamní poslanci se ve sněmovně v létě 2025 kvůli jednotné měně dokonce poprali. Přesto k euru nakonec přistoupili a usnadnili si tak cestu i k zavedení její digitální verze, za niž Dombrovskis v Evropské komisi odpovídá.
Virtuální měnou se EU pokouší snížit závislost Evropanů na amerických platebních firmách, jako je Visa nebo Mastercard. Využívání hotovosti klesá a pokud se trend bude nadále zrychlovat, digitální platby by podle Komise mohly zůstat v rukách několika firem z USA. Digitální euro má být virtuální měnou, kterou by vydávala Evropská centrální banka a byla by k dispozici všem lidem v eurozóně.
Evropská centrální banka nyní pracuje na systému, díky němuž si půjde zřídit účet v digitálních eurech, ukládat v nich peníze a v nich i platit. Navázána by měla být i na běžné komerční účty. Lidé si budou moci podle plánu převádět i národní měny právě na digitální eura. Legislativa, na níž pracuje Dombrovskis například i s šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagarde, bude podle komisaře brzy hotová.
„Doufáme, že legislativní proces dokončíme ještě letos,“ upřesnil. Jestli budou členské státy EU, které nejsou v eurozóně, v nevýhodě oproti zemím s eurem, ale komisař neřekl.
Plán na stavbu gigatováren
Hlavní téma fóra se však netýkalo jednotné měny, ale využití umělé inteligence. Brusel chce učinit Unii nezávislou na AI systémech Spojených států. Jenže zatím má Evropa k dispozici jen regulační rámec a plán.
Komise chce v EU postavit síť 19 datových center na trénování umělé inteligence. Jen na jejich stavbu padne zhruba 20 miliard eur. Jedna z „AI giga továren“, jak se centrům přezdívá, má stát i v České republice. Tato velkolepá vize s sebou ale nese řadu překážek. Mezi nimi vysokou energetickou náročnost datových center právě v době, kdy Evropa řeší vysoké ceny energií.
„Energetické zdroje jsou problém. Bude nutné posílit naše dodávky elektrické energie. V současném narušení jejich přísunu způsobeném válkou v Íránu navrhujeme urychlení elektrifikace ekonomiky Unie a také snížení závislosti na fosilních palivech. To bude vyžadovat další investice do obnovitelných zdrojů a posílení kapacit v jaderné energetice. Dostupnost elektrické energie bude zkrátka problém, který musíme řešit,“ nastínil plán řešení situace Dombrovskis.
Další problém spočívá v tom, že EU chce být sice z hlediska AI méně závislá na USA, ale ve srovnání s americkými investicemi vynakládá na umělou inteligenci vlastně jen drobné. Takže zatímco Spojené státy staví největší AI projekt na světě jménem Stargate za 500 miliard dolarů, EU na stavbu gigatováren vyčlenila „pouhých“ 20 miliard eur. Další peníze se snaží získat od soukromého sektoru.
„Máme k dispozici nový evropský fond pro AI a gigatovárny ve výši 20 miliard eur. Prostřednictvím naší iniciativy EU Invest AI chceme získat peníze z veřejných i soukromých zdrojů v hodnotě přibližně 200 miliard eur,“ dodal Dombrovskis.
