Odpor k euru, kritika EU i vyšší platy. S kým se Babiš může domluvit na vládě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jasný favorit podzimních voleb bude muset patrně hledat shodu na svých povolebních plánech i s někým dalším. Přestože šéf hnutí ANO Andrej Babiš touží po jednobarevné vládě, z aktuálního rozložení sil to spíš vypadá, že bude potřebovat podporu dalších uskupení.

Nyní se dva měsíce před volbami jeví jako pravděpodobné, že ANO může složit většinu s SPD, případně s SPD a ještě jedním partnerem. Podle posledního volebního modelu STEM by ANO se samotnou SPD nedosáhlo na většinu 100 poslaneckých mandátů.

„Preferovanou variantou pro ANO je složení menšinové vlády s externí podporou, případně koalice s někým ideově blízkým. Stačilo! i Motoristé se jeví jako schůdné možnosti, spolupráci s SPD vadí špatné osobní vztahy Andreje Babiše a Tomia Okamury,“ poznamenává politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Když špičky ANO mluví o tom, co by prosadily hned zkraje svého působení v nové vládě, často slibují, komu všemu by přidaly peníze. Nedávno na sebe Babiš upozornil například výrokem, že pokud bude ve vládě, nástupní plat policistů zvedne z 31,5 tisíce korun na 45 až 50 tisíc. K tomu přislíbil policistům příspěvek na bydlení až šest tisíc korun. Na „důstojné platy příslušníkům bezpečnostních sborů a ozbrojených sil“ láká i SPD.

U plánů, které by obecně přinesly navyšování výdajů rozpočtu, se ANO podle Michala shodne hlavně s SPD a hnutím Stačilo!. „Žádné třecí plochy nejsou v navyšování mezd a důchodů. To ale neplatí tak úplně o Motoristech, kteří se profilují jako pravicově smýšlející strana,“ upřesňuje politolog.

Konkrétně v odměňování členů bezpečnostních složek si však Motoristé s hnutím ANO zčásti notují. Motoristé chtějí prosadit zvýšení platů policistů a hasičů, stabilizaci personálních stavů i změnu systému výsluh tak, „aby si každý, koho se to má týkat, mohl sám zvolit buď vyšší plat v průběhu služby, anebo jistotu výsluhy po odchodu ze služebního poměru“, píší v programu.

Motoristé ve svém programu ale slibují, že do čtyř let dosáhnou vyrovnaného rozpočtu, což je v kontrastu s výroky špiček ANO. „My nebudeme tady slibovat, že budeme mít vyrovnaný rozpočet. Potřebujeme investovat, nejenom do energetiky, ale do zdravotnictví, do lidí,“ uvedl například Babiš na konci června v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Motoristé navíc odmítají také jedno z vlajkových témat hnutí ANO, a to znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). „To je něco, co by SPD a Stačilo! spíš nevadilo, podpora podnikatelského prostředí je ale tématem, prostřednictvím kterého se chtějí Motoristé vymezit proti hnutí ANO,“ popisuje Michal. Strana Tomia Okamury se však v minulosti stavěla proti EET. „SPD nemá v programu plošné zavádění EET pro všechny, my máme v programu rozšíření možnosti využití paušální daně pro živnostníky a malé podnikatele, aby bylo méně byrokracie na straně podnikatelů i státu, lépe se podnikalo a zároveň má stát své jisté na daních,“ popsal redakci Okamura.

ANO slibuje také změnu důchodové reformy a s ní spojené vyšší penze. „Přidáme k důchodům od 80 let 500 korun měsíčně, od 85 let tisíc korun, od 90 let 1500 korun a od 95 let 2000 korun měsíčně,“ prohlásil Babiš. Pro Babiše je prioritou zastropování odchodu do důchodu na 65 let, v čemž má podle politologa Michala jasnou shodu s případnými partnery z SPD a uskupení Stačilo!.

V oblasti daní se nicméně mohou dostat do střetu. „SPD a Stačilo! budou patrně prosazovat vyšší zdanění bohatých nebo nadnárodních korporací. Je ale otázkou, jak moc tohle jde proti zájmům ANO,“ upozorňuje politolog Aleš Michal. KSČM, která jde do voleb se Stačilo!, má progresivní zdanění přímo v programu. Stínová ministryně financí za ANO Alena Schillerová naopak nedávno mluvila o možném prosazení nižší korporátní daně.

„Uvažujeme velmi vážně o snížení korporátní daně, protože firmy si na to stěžují,“ popsala Schillerová pro CNN Prima News na jaře. Stížnosti podle ní zaznívají především od zástupců nadnárodních firem.

Rovněž se s partnery ANO neshodne v řešení cen potravin. Stačilo! chce nulovou daň na základní potraviny. Podobně SPD prosazuje snížení DPH na základní potraviny a přísnou kontrolu cenotvorby nadnárodních řetězců. Podle Havlíčka z ANO jde ale o předvolební marketing. „První krok, který sníží ceny potravin, je snížení cen energií a zajištění, že nebudou nepředvídatelně růst. Musíme řešit příčinu a případný požár. Jiné návrhy jsou jen předvolební marketing,“ popsal Seznam Zprávám Havlíček.

„Se všemi opozičními stranami - SPD, Motoristy a Stačilo! - se ANO také shodne na kritice emisních povolenek, odmítnutí eura nebo potřebě revize Green Dealu. Když to shrnu, ANO, SPD, Motoristy i Stačilo! pojí euroskepticismus,“ říká Aleš Michal. Motoristé chtějí omezit veškeré výdaje na projekty spojené s Green Dealem, Babiš v minulosti mluvil dokonce o jeho „zrušení.“

Babiš může s Motoristy souznít hlavně v otázkách, které mají etický či kulturní rozměr. „Obě strany se zaměřují konzervativně, což je také pojítkem jejich spolupráce v rámci evropské frakce Patrioti pro Evropu,“ připomíná Michal.

V případě, že by v příští vládě usedlo hnutí Andreje Babiše s někým z dvojice SPD -Stačilo!, na přetřes může přijít i otázka členství v EU a NATO. Představitelé Stačilo! a SPD totiž volají po referendu o členství v těchto strukturách.

Podle veřejných vyjádření Babiše by ale neprošlo přes hnutí ANO. Babiš i v nedávném podcastu Sorry jako zopakoval, že je pro setrvání v Evropské unii i NATO, hlavně EU by ale chtěl „zlepšit“. Podobně také druhý muž ANO Karel Havlíček nedávno pro Seznam Zprávy uvedl, že nebudou „hrát na strunu vystoupení z EU a stejně tak přes NATO nejede vlak.“

Rovněž Motoristé avizují, že nebudou usilovat o odchod z EU ani NATO, v souladu s ANO mluví ale o potřebě proměny Evropské unie. „Jsme eurorealisté. Nechceme usilovat o odchod z Unie, ale proměnit ji zevnitř,“ uvádí Motoristé na webu. „Naše místo je v NATO, které musí zůstat klíčovou obrannou aliancí celého Západního světa. Jakákoli jiná organizace obrany našeho regionu představuje pro Českou republiku hrozbu, že bude zatažena do války,“ stojí také v programu strany Petra Macinky.

Do povolebního vývoje by v této oblasti mohl zasáhnout i prezident Petr Pavel, který uvedl, že odpůrce Severoatlantické aliance a Evropské unie by případně nejmenoval jako šéfy rezortů obrany a zahraničí.

Co se týče nastavení zahraniční politiky, tam by si ANO mohlo nejlépe rozumět s Motoristy, a to hlavně v oblasti zmírnění zahraničněpolitických závazků.

Předseda ANO například několikrát zopakoval, že nemíní dodržet závazek z červnového summitu NATO v Haagu, který počítá s pěti procenty HDP na obranné výdaje. Motoristé podobně považují závazek za nereálný. „Naplnit nově diskutovaný závazek NATO investovat 5 procent HDP do zbrojení, což je v praxi cca 20 procent celého státního rozpočtu, je mimo reálné možnosti české ekonomiky,“ píší v programu.

Babiš ale uvádí, že by dodržel zákon, který stanoví vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pro připomenutí: současná vláda se zavázala vydávat na obranu dvě procenta HDP a zároveň je zvyšovat o 0,2 procenta ročně minimálně do roku 2030. Výdaje na obranu kritizuje i SPD. Hnutí nesouhlasí, aby se na obranu za každou cenu utrácelo určité procento hrubého domácího produktu ročně.

Hnutí ANO se s Motoristy shodne i na přeorientování zahraniční politiky Česka tak, aby v jejím středu byly ekonomické zájmy. „Naše zahraniční politika, pokud tam budeme, bude čistě ekonomického charakteru, tak jak jsme to už dělali. Potřebujeme diverzifikovat export našich firem nejenom v Evropě, ale i jinde a budeme se chovat úplně stejně jako naši spojenci v Evropské unii a v NATO,“ nastínil Babiš.

„Dominantním a vlastně jediným tématem současné vlády se stala Ukrajina. Tak se vážná politika dělat nemůže. Je třeba opustit iluze o zahraniční politice postavené na vývozu ‚hodnot‘ a místo nich postavit na první místo zájmy. Zájmy menší, exportně orientované středoevropské země. Základními úkoly jsou podpora a diverzifikace českého exportu a ekonomická diplomacie,“ popisují téměř shodně Motoristé.

Co se týká podpory Ukrajiny, Babiš se vymezuje vůči podpoře uprchlíků z Ukrajiny, v tomto mu může vyhovovat spíše postoj hnutí Stačilo či SPD, protože Motoristé se o omezení podpory Ukrajině minimálně nezmiňují. Naopak SPD třeba mluví o zrušení povolení pobytu pro Ukrajince, kteří v Česku prokazatelně nepracují na pracovním místě, na které nelze zaměstnat českého občana. „Trváme i na ukončení financování Ukrajinců a Ukrajiny ,“ doplnil pro Seznam Zprávy Okamura.

Postoj hnutí ANO k Ukrajině je obecně docela nejednoznačný. „Z toho, co během kampaně zaznívá, nejde sestavit jasný obrázek, který by nám naznačil, kudy se ANO chce vydat. Voliči hnutí jsou v otázce podpory Ukrajiny rozštěpeni, je to také nejvíce polarizující téma v české debatě vůbec. V praxi ale po volbách bude muset nějaký postup ANO zvolit,“ uvádí politolog Aleš Michal.

Politolog však připomíná, že je ANO jako populistická strana programově flexibilní. „Názorové veletoče jsme u Andreje Babiše viděli už mnohokrát. Nic nenasvědčuje tomu, že tohle se po volbách změní. Stejně, jako tomu bylo během spolupráce se sociální demokracií, i teď čekám, že se programově dost přizpůsobí požadavkům menších partnerů,“ míní Michal.

Politici ANO opatrně našlapovali například kolem pokračování české muniční iniciativy. Babiš naposledy v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že vláda pod vedením hnutí ANO by v případě vítězství v podzimních volbách zrušila muniční iniciativu, která pomáhá zásobovat Ukrajinu dělostřeleckou municí. Popsal také, že by se ještě „podíval“ na český kontrakt na nákup 24 stíhacích letounů F-35, který je podle něj předražený.

U F-35 by mohlo Babišovo hnutí najít shodu spíše se Stačilo!, které má na svém webu přímo petici za zrušení jejich nákupu s tím, že je právě předražený. Babiš v minulosti mluvil i o tom, že by právě namísto stíhaček F-35 nakoupil systémy protivzdušné obrany Iron Dome nebo Patriot. Potřebu vybudování kvalitní protivzdušné obrany zvedají v programu i Motoristé, o amerických stíhačkách se přímo nezmiňují.

Že by ANO pokračovalo v silné kritice Ukrajiny i po volbách, je podle Aleše Michala nepravděpodobné. „Jedná se spíš o pragmatismus, téma Ukrajiny se objevuje spíš skrz útoky na vládu, zahraničně-politicky však přetrvává ukotvení na Západě, a to i přes poměrně jasně a někdy agresivně formulovaný euroskepticismus,“ vysvětluje.

U Motoristů je cítit poměrně silný protiruský apel. „Politický dialog a obchodní výměnu České republiky s Ruskem po dobu trvání války na Ukrajině vylučujeme,“ píší na webu. „Spolupráce s režimy, v nichž dochází k porušování lidských práv, je pro nás nepřijatelná. Vylučujeme jakýkoli dialog s představiteli totalitních zemí typu KLDR nebo Bělorusko,“ popisují dál Motoristé.

Vedle modernizace armády je podle Motoristů nutné výrazně posílit obranyschopnost obyvatelstva. Navrhují proto zavedení plošného, dobrovolného, motivačního tříměsíčního výcviku pro mladé lidi.

Dříve přitom mluvili o povinném kurzu. Tři měsíce pro muže od devatenácti let. Pro ženy dobrovolně,“ vysvětlil svůj záměr v březnu předseda hnutí Petr Macinka.

Poslanci napříč politickým spektrem byli ale právě k možnosti povinného tříměsíčnímu výcviku skeptičtí. Například stínový ministr obrany za ANO Lubomír Metnar popsal jako důležitější bod zatraktivnění armády. Ani předsedovi hnutí SPD Tomio Okamurovi se slovo „povinné“ příliš nezamlouvalo. Nicméně i jeho hnutí by mělo zájem o zavedení dobrovolných výcviků, které by trvaly osm týdnů.

Zajímavým programovým bodem, kde se Babišovo hnutí neshodně se svými dvěma možnými spojenci v příští vládě, je téma inkluze ve školství. Jak Motoristé, tak SPD požadují její zrušení. Zároveň se loni pro „ukončení“ inkluze vyjádřilo SPD. „Děti, které nezvládají normální tempo, musí být vysvobozeny opětovným zřízením speciálních škol či alespoň speciálních tříd,“ navrhují Motoristé.

Názor ale dlouhodobě nesdílí stínový ministr školství Robert Plaga, který vede jako nestraník hnutí ANO do voleb ve Středočeském kraji.

V nedávném rozhovoru pro iRozhlas zrušení inkluze dokonce zahrnul mezi své červené linie, za jejichž překročení by se na vládě nepodílel. „Kdyby někdo řekl, že zrušíme inkluzi, tak byť jsem kritikem jejího současného nastavení a snažil jsem se některé kroky přenastavit, tak jenom říkat ‚zrušíme inkluzi‘ je populistické a neproveditelné,“ vysvětlil Plaga.