Článek
Spojenci z NATO se zavázali vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související, shodl se summit v Haagu. Přezkoumání obranných výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci rovněž znovu potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na tiskové konferenci po summitu odmítl, že by navýšení výdajů bylo úlitbou americkému prezidentovi Trumpovi, který kritizoval evropské spojence a Kanadu, že málo utrácejí za obranu. „Dnešní rozhodnutí NATO výrazně posílí,“ uvedl Rutte.
Podle generálního tajemníka NATO členské státy musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám ze strany Ruska i bezpečnostním výzvám od jiných zemí, například Číny. Podle Rutteho jsou Rusko a jeho prezident Vladimir Putin hrozbou pro NATO „z krátkodobého i dlouhodobého hlediska“. Právě Putin nemůže být s dnešním rozhodnutím států NATO spokojený, poznamenal Rutte.
Státy NATO „stojí za Ukrajinou“, zdůraznil generální tajemník. „Chceme zaručit, aby Ukrajina byla co nejsilnější,“ poznamenal v situaci, kdy není jasné, jak se bude vyvíjet vojenská pomoc ze strany USA, které loni Ukrajině z vojenského hlediska pomáhaly nejvíce.
Český prezident Petr Pavel na tiskové konferenci v Haagu potvrdil, že závazek schválily všechny členské země NATO. Státy se podle něj shodly také na potřebě další podpory Ukrajiny. Všechny země podle Pavla vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.
Shoda spojenců podle Pavla znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, ve středu cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.
Přímo na armádu by mělo být určeno 3,5 procenta HDP, 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. „Se samotnou tabulkou, že jsme dosáhli pěti procent, se žádný konflikt vyhrát nedá. Ale s reálnými schopnostmi, které jsou dostupné v čase, kdy je potřebuji, ano,“ uvedl Pavel.
Na summitu NATO byla podle Pavla shoda na mnohem užší spolupráci obranného průmyslu v Evropě, ale také mezi Evropou a Severní Amerikou. „Jako předpoklad toho, abychom byli schopni v co nejkratších možných lhůtách doplnit a modernizovat vojenské schopnosti tak, aby byly věrohodným odstrašením pro případnou agresi a dlouhodobě dokázaly zajistit fungování našich ozbrojených sil,“ podotkl.
Na závěr summitu Severoatlantické aliance promluvil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl, že Evropa bude investovat více do své obrany, aby dokázala lépe čelit ruské hrozbě. Zároveň řekl, že po Evropanech nelze žádat více peněz na armádu, pokud povedou obchodní válku se Spojenými státy. Macron tak vyzval k rychlému uzavření obchodních jednání mezi Evropskou unií a USA. „Nemůžeme jako spojenci říkat, že musíme utrácet více (…) a pak vést obchodní válku,“ řekl Macron.
Německý kancléř Friedrich Merz novinářům po skončení summitu řekl, že měl příležitost krátce hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. Merz uvedl, že se Trump na summitu Severoatlantické aliance v Haagu jasně přihlásil k závazku společné obrany v případě napadení.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte již dříve několikrát zdůraznil, že není pochyb o tom, že Spojené státy jsou Alianci věrné, včetně článku pět, tedy závazku ohledně vzájemné obrany. USA, které ve středu na summitu reprezentoval prezident Donald Trump, ovšem očekávaly, že Kanada a Evropa navýší výdaje na obranu, což Rutte považuje za férové.
Podle agentur Trump po cestě na summit vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží závazek ohledně vzájemné obrany. Závěrečná deklarace ze summitu ale tento závazek potvrdila.
Pokud jde o obranné výdaje, 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
