Sázka na zlatou střední Evropu bodovala. Úspory Čechům pálil dolar i Turecko

Čeští investoři letos z podílových fondů zatím příliš nevytěžili – v průměru ztratili 1,22 %. Doplácejí na silnou korunu. Výjimečné výsledky doručily „zlaté“ fondy a sázka na střední Evropu. Nejlepší „penzijka“ přidala přes 10 %.

Český investor do podílových fondů za první půlrok letoška lehce prodělal. V průměru je v mínusu 1,22 procenta, vyplývá z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select, který sleduje výkonnost 750 investičních fondů na českém kapitálovém trhu. Loni přitom fondy zhodnotily o devět procent, o rok dříve dokonce o dvanáct.

Co za hubeným výsledkem stojí? Portfolio Čechů často obsahuje americké akcie. Těm se sice dařilo, ale kdo neměl investice zajištěné do české koruny, doplatil na oslabení amerického dolaru.

„Koruna mi mohla smazat i celý výnos z akcií. Od začátku roku posílila o nějakých 13 %. Pokud mám investice v dolarech a přepočítávám je do korun nebo do nich výnos budu potřebovat převést, tak na tom docela dost v letošním roce tratím,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě akciová analytička One Family Office Anna Píchová.

Objem majetku, který mají Češi v podílových fondech, v prvním čtvrtletí tohoto roku podle Asociace pro kapitálový trh vzrostl o 37 miliard korun. Už je v nich přes jeden bilion. Z toho je ovšem jen zhruba čtvrtina v akciích, 37 % leží v dluhopisech a 28 % ve smíšených fondech.

Které podílové fondy za nejisté globální situace prosperovaly od ledna do června nejvíc? Medailové příčky patří těm, které investovaly do zlata a drahých kovů. Absolutním vítězem je v půli roku fond Franklin Gold and Precious Metals, který zhodnotil proti loňskému prvnímu pololetí téměř o 60 %. Schroder ISF Global Gold přidal 37 %, další dva „zlaté“ fondy shodně vynesly 30 %.

Zlatá horečka trvá už dva tři roky. A v časech geopolitické nejistoty ještě zřejmě chvíli trvat bude. Lidé se bojí, že znovu může přijít inflace. Cenu zlata táhnou nahoru i centrální banky, včetně té české, které navyšují své zlaté rezervy.

„Dolar byl vnímán jako bezpečný přístav spolu s americkými dluhopisy. Ale pokud dolar slábne, přesouvaly se ty peníze třeba do zlata,“ vysvětluje investiční specialista společnosti Conseq Jan Macek.

„Osobně nejsem příliš velký zastánce kupování fyzického zlata z nejrůznějších důvodů, ať už to jsou spready (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, pozn. red.), náklady na uložení. Za mě je ideální koupit ETF na zlato, které kopíruje cenu zlata, anebo se zaměřit na akcie společností, které zlato těží a zpracovávají,“ doporučuje Macek.

Druhou půlku žebříčku nejvýkonnějších fondů okupují ty, které se soustředí na střední Evropu. Kdo například investoval do titulů na Pražské burze, těšil se výnosům 29 % včetně dividend. Od roku 2018 přinesl Index Pražské burzy investorům včetně dividend nadprůměrné 220% zhodnocení.

„Polská burza měřeno indexem VIG za první pololetí přidala 26 % a třeba německý DAX skoro 21 %,“ říká analytička Anna Píchová. Střední Evropa hravě porazila americký index S&P 500, který od ledna do června vyrostl o 9 %, ten celoevropský Euro Stoxx pak o 8 %.

Mezi nejúspěšnější fondy patřily Emerging Europe Fund od Generali, fond Central Europe od Goldman Sachs, Sporotrend České spořitelny anebo fond Akcie nové Evropy z dílny Conseq, které vydělaly investorům za pololetí mezi 19 a 26 %. Poslední zmíněný má zainvestováno skoro 50 % do polských firem, dalších 40 % dělí mezi Česko, Maďarsko a Rumunsko.

„Země střední Evropy jsou teď na tom ekonomicky velmi dobře, Polsko roste vůči eurozóně zhruba trojnásobně. Čerpají efektivně fondy Evropské unie. A čím blíže k Rusku jste, tím víc výdaje na obranu rostou a navyšují ekonomickou aktivitu těchto zemí. Ten mix stojí za tím hezkým příběhem střední Evropy,“ domnívá se Jan Macek.

Podle Anny Píchové tenhle příběh ještě nekončí. „Může pokračovat, valuace těch firem ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou pořád poměrně příznivé.“

Sektorově nejvýnosnějším fondům dominují banky a pojišťovny. Jak pražský index PX tak varšavský VIG tvoří z poloviny finanční tituly. Daří se i akciím zbrojařů. Spokojení naopak nemohli být majitelé fondů zaměřených na biotechnologie a zdravotnictví. Zdaleka nejhorší výsledek (-20 %) za pololetí ovšem doručil HSBC Turkey Equity, přitom v posledních letech se fondům zaměřeným na Turecko dařilo výjimečně dobře.

Nejlepší penzijní fondy letos nesou přes deset procent. Začněme těmi dynamickými, které investují v drtivé většině do akcií. Spokojení mohli být střadatelé v NN (+12,7 %) a v Conseq (+11,6 %). Česká spořitelna, Komerční banka, Generali a Rentea přinesly klientům kolem 6 %. Nedařilo se naopak dynamickému fondu Uniqa, který meziročně poklesl o 7 %.

Dynamické „penzijko“ od Conseq sází velmi silně na střední Evropu. Čtvrtina akcií v tomto instrumentu je pak amerických. Výběr doplňují ETF fondy, třeba i na Japonsko, popisuje strategii druhého nejúspěšnějšího penzijního fondu Jan Macek.

Výnosy vyvážených fondů byly skromnější, v průměru ani ne 3,5 %. Povinně konzervativní fondy, jejichž výnos nesmí jít ze zákona do mínusu, oscilovaly s výnosem mezi jedním a dvěma procenty.

„Investoři se bojí těch dynamických fondů, ale zvlášť s dlouhým investičním horizontem je lepší v nich být,“ apeluje Anna Píchová.

V doplňkovém penzijním spoření (DPS) investovalo v účastnických fondech přibližně 2,04 milionu účastníků a objem jejich spravovaného majetku dosáhl zhruba 244 miliard korun. Ve starých transformovaných fondech (penzijní připojištění), do kterých už od konce roku 2012 nelze vstupovat, spořilo asi 1,91 milionu lidí s majetkem ve výši 367 miliard korun.

Sledovat jeho investiční strategii, shodují se experti. Kde má uloženo kolik procent portfolia. Orientovat se lze i podle historických výsledků fondu. A důležitá je i role portfolio manažera.

Podstatný vliv na výnosy fondů mají poplatky. „Pozor na předplacené vstupní poplatky,“ varuje Anna Píchová. „Lidi si mysleli, že posílají každý měsíc několik tisíc, ale půlka z toho šla na placení poplatků. Ukously velkou část jejich peněz,“ říká.

S předplacenými vstupními poplatky se lidé setkají i u produktů Conseq. Podle Jana Macka společnosti ale výnosy z nich nejdou, plynou distributorům fondů. „Vstupní poplatky nemají s fondy vůbec nic společného. My vyrábíme fondy, za ty si účtujeme naše náklady v podobě management fee (správcovský poplatek), ale vstupní poplatky jsou distribučním nákladem. Není to příjem fondu a my z něho nic nemáme.“

Celý podcast si pusťte nahoře ve videu.